18.1.2019 at 20:24
Odpovídá: PaedDr. Petr Petráš
Téma dotazu: struktura hodiny u žáků s LMP
Detail dotazu >>
Dobrý den, můžu Vás poprosit o radu. Jak zohlednit v hodinách HV učivo pro žáky s LMP, popř. struktura hodiny? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
U žáků s LMP je důležité vždy vycházet z dobré znalosti jejich schopností. V hudební výchově mohou i někteří jedinci s LMP dosahovat poměrně dobrých vzdělávacích výsledků, stejně tak jako jejich intaktní spolužáci (kreativní schopnosti těchto žáků nebývají tak narušeny, jako jejich kognitivní schopnosti). Srovnání snesou v pěveckých výkonech, ovšem možná selhávání lze očekávat v hudební nauce (teorii). Je třeba k nim přistupovat více individuálně a procvičovat s nimi intonaci, porozumění textu písničky, rytmizaci, hru na jednoduché hudební nástroje apod. V případě, že nezvládají očekávané výstupy dané RVP ZV, je možné na základě doporučení SPC využít podpůrné opatření úprava vzdělávacích obsahů a očekávaných výstupů a v individuálním vzdělávacím plánu jim tyto výstupy upravit podle minimální doporučené úrovně – tzn. využít výstupů, které jsou v 5. kapitole RVP ZV označeny malým písmenkem p (za kódovým označením výstupu). S úpravou výstupů musíme samozřejmě upravit (zjednodušit) i učivo.
Druhá část Vaší otázky směřuje do oblasti didaktiky a metodiky předmětu.
Struktura vyučovací hodiny pro žáky s LMP je obdobná jako pro žáky intaktní ovšem s tím, že je nutné respektovat specifika žáků s LMP. U žáků s LMP nejde jen o rozvoj jejich hudebnosti, ale jsou sledovány i specifické cíle, jako je uvolnění motoriky, rozvoj sluchového vnímání, fonematického sluchu, kognitivních funkcí, ale také rozvoj v oblasti emotivity žáků a jejich motivace.
V úvodní části hodny, která je zaměřena na pěvecké činnosti – nácvik nové písně, je třeba věnovat prostor cvičením na hlasové rozcvičení (rozeznívání rezonančních dutin), poté rozezpívání na klidné, pomalé písni, která vyžaduje celkové uvolnění – např. Maličká su, Marjánko, Marjánko apod.
Před vlastním nácvikem musí být úvodní motivace (nejlépe, když učitel píseň zazpívá za doprovodu nějakého hudebního nástroje).
Potom si můžeme s žáky povídat o písničce, o obsahu textu, o náladě, kterou píseň evokuje apod.
Následuje nácvik melodie na určitém vokálu, můžeme doprovázet hrou na tělo.
Opět se vracíme k textu – společně zřetelně a rytmicky přeříkáváme, můžeme text rozdělit po částech, můžeme přeříkávat i v pomalejším tempu.
Po dostatečném nacvičení můžeme přistoupit k doprovodu písně rytmickými nástroji.
Protože žáci s LMP potřebují neustálé opakování, aby si písničku dobře zapamatovali, vracíme se k ní i v dalších hodinách Hv.
Důležité je nezapomínat na hlasovou hygienu – tzn. dbát, aby děti nepřepínaly hlas na síle, často větráme a dbáme na bezprašnost třídy apod. Dobré je nezatěžovat děti příliš dlouhými nácviky (ztrácí pozornost), ale kombinovat nácvik a pěvecké činnosti s poslechem, instrumentální a pohybovou aktivitou apod.
Podrobnější ionformace lze nalézt v doporučené literatuře:
JAHODA, Jaroslav. Hudební výchova pro 1.-3. ročník speciálních škol: metodická příručka. 2. vyd. Praha: Septima, 1995. ISBN 8085801558
DANIEL, Ladislav. Metodika hudební výchovy: know how učitele hudební výchovy. 2.vyd. Ostrava: Montanex, 1992. ISBN 80-85300-98-2
Valenta,M.,Krejčířová,O. Psychopedie – kapitoly z didaktiky mentálně retardovaných, 1.vyd.Olomouc: Netopejr, 1997. ISBN 80-902057-9-8
5.1.2019 at 16:31
Odpovídá: doc. PhDr. Veronika Broulíková
Téma dotazu: Divadlo neslyšících
Detail dotazu >>
Dobrý den,
v MF Dnes(18. 12. 2018) vyšla velmi příznivá recenze na absolventskou inscenaci “Srdce v prachu, oči planoucí” Vašeho ateliéru výchovné dramatiky pro Neslyšící v divadelním studiu Marta. Rád bych inscenaci viděl, můžete mi prosím napsat termíny repríz v roce 2019?
Děkuji KS
Dobrý den,
děkuji za Váš zájem. Reprízy inscenace „Srdce v prachu, oči planoucí“ ve studiu Marta, Bayerova 5: 3.1., 16.1., 22.1., 22.2., 25.2., 3.4., 24.4., 9.5. 2019.
Vzhledem k tomu, že je to studentská inscenace, končí její reprízování s koncem akademického roku, tzn. s absolvujícími studenty, kteří pak odcházejí do praxe nebo pokračují v dalším studiu. Kontakt a informace: www.studiomarta.cz
S pozdravem
Veronika Broulíková
28.12.2018 at 11:37
Odpovídá: doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
Téma dotazu: PRE-REFLEXE
Detail dotazu >>
Jsem lektorka “outdoorů”, tedy zážitkové pedagogiky. Všimla jsem si, že v knížce o didaktice osobnostní a sociální výchovy nluvíte jako formě reflexe také o reflexi v průběhu akce o reflexi “před akcí” (říkáte tomu “pre-flexe”). To je celkem neobvyklý způsob reflexe … u nás chápeme reflexi především jako “ohlédnutí” za tím, co se dělo.
Ano, u nás se o něm běžně nehovoří ani nepíše, i když se někdy dělá. Jde opravdu o tom, že se o množných přínosech toho, co budeme dělat, bavíme už před tím, než to dělat začneme. Na tento typ reflexe upozornil Dr. Jan Kolář ve své disertaci (odkaz na ni i na jeho zdroj je níže). A byl jsem tomu rád. Např. při přípravě učitelů nebo lektorů osobnostní a sociální nebo dramatické výchovy je “pre-flexe” ne sice trvale využívaným, ale příležitostně vhodným typem reflektování. V podstatě se ve výcviku pobavíme o tom, k čemu má technika směřovat, o tom, jaké psychologické “mechanismy” by měla oživit, ale i o tom, jak předpokládáme, že budeme osobně reagovat, jakou zkušenost s podobným činěním už máme atd. V těchto případech taková před-reflexe vlastně umoŽňuje uvažování o aplikaci již naučeného či již jindy/jinde získané zkušenosti. Předpoklady pak můžeme srovnávat se skutečností. Vlastně jde o strukturovanou a řízenou a “vytěženou” formu toho, co nejednomu účastníkovi výcviku/kurzu atd. proběhne spontánně hlavou, když ohlásíme, co se bude dělat, resp., když činnost instruujeme.
5.1.2019 at 16:35
Odpovídá: Mgr. Tereza Houšková
Téma dotazu: Dramaterapie v inkluzi
Detail dotazu >>
Dobrý den,
jako člověk naprosto nepolíbený dramaterapií, bych se ráda zeptala, jak se dá využívat dramaterapie v rámci inkluze ve školách.
Děkuji
Dobrý den,
děkuji za dotaz. Dramaterapie se dá ve školním prostředí používat dle mé zkušenosti několika způsoby. Můžete používat celé projekty, které mohou být cíleny na určité výukové téma či nějaký jev vyskytující se ve třídním kolektivu. Nebo lze používat jen některé dramat. aktivity, které Vám pomohou ve výukové práci jako odreagování, nastartování skupiny, skupinové dynamiky atp… Pro jednotlivé aktivity doporučuji opět odbornou literaturu.
V rámci IMUZA projektu vyjde několik publikací, které budou i prakticky zaměřené. Například v publikaci: Oborová didaktika múzických disciplín, mám s kolegou kapitolu: Expresí k inkluzi osob s problémovým chováním, která obsahuje dvě ukázky projektů, jejichž prvky by se dali ve škole využít. Dále posílám odkaz na publikační část IMUZA, kde najdete další typy na publikace, které by Vám ve vaší práci mohli pomoci: https://www.imuza.upol.cz/site/index.php/vystupy-z-projektu/souhrnne-publikace/.
21.12.2018 at 18:18
Odpovídá: PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
Téma dotazu: Výtvarná výchova
Detail dotazu >>
Dobrý den,
zajímalo by mě, jak výchovně působit na žáky ve výtvarné výchově. Jde to vůbec?
Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Výchova a vzdělávání dětí a žáků vlastně probíhá kontinuálně ve všech oblastech vzdělávání, ve všech předmětech včetně výtvarné výchovy. V rámci „výtvarky“ to lze rozdělit do několika témat a forem během celého školního roku.
Ve výtvarné výchově využíváme různé techniky malování a různé materiály např. prstové barvy, tempery, „vodovky“, olejové barvy, různé materiály (barevný písek, kamínky atd.) a také např. „pískovničku“. V rámci výtvarné výchovy se dá připomenout a využít nejrůznějších svátků nebo výročí, které aktuálně ve školním roce např. Vánoce, Den matek, Velikonoce, ale i roční období (jaro, léto, podzim, zima).
5.1.2019 at 16:46
Odpovídá: doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.
Téma dotazu: užití semi-exprese v osobnostní a sociální výchově
Detail dotazu >>
Dobrý den,
ráda bych znala ještě Váš názor na užití exprese (respektive semi-exprese) v osobnostní a sociální výchově. A jaký je rozdíl užití semi-exprese v osobnostní a sociální výchově od artefiletiky.
Předem děkuji za odpověď.
Dobrý den,
děkuji za dotaz. Podle J. Valenty (na s. 405-412 v knize Stuchlíková, I. a Janík, T. (ed.) Oborové didaktiky: vývoj – stav – perspektivy, z r . 2015) osobnostní a sociální výchova využívá základní princip exprese – obrazné předvedení, protože vytváří situace v režimu “jako”, na nichž ilustruje rozmanitá témata sociálních vztahů. Avšak na rozdíl od uměleckých oborů není v osobnostní a sociální výchově věnována zvláštní pozornost tvůrčí kvalitě metafory, jmenovitě vztahům mezi estetickými parametry výrazu a jeho námětem. Metodika výchovných a vzdělávacích aktivit v OSV tedy není vázána k příslušné oblasti umělecké tvorby, ale řídí se vlastními požadavky na zosobnění (zřetel k sebepoznávání) a zvěcnění (zřetel k obecných charakteristikám psychosociálních jevů). Pro tuto odlišnou funkci navrhl Valenta i jiný název: semi-exprese. Hranice mezi expresí a semi-expresí nejsou v praxi ostré, ale lze je docela dobře rozpoznávat podle míry soustředění na vztah mezi řešenou tematikou a výrazovými kvalitami: čím více výrazové kvality podléhají nárokům na estetickou a uměleckou souměřitelnost s uměním, tím víc se blíží “pravé” expresi v původním Goodmanově pojetí. Jednoduše řečeno, jde tu hlavně o vztah mezi výrazovou formou a tím, do jaké míry přiléhavě vystihuje své téma v kontextu umělecké tvorby. Naopak v semi-expresi jde hlavně o příležitost k autorské sebereflexi a k náhledu na sociální problematiku. Právě v náhledu na “lidské věci” se však OSV může sbližovat i s uměleckými disciplínami. Pokud se týká artefiletiky, ta se odvíjí od uměleckého kontextu a ke zkoumání jeho charakteristik je určena. Díky tomu však může v “průniku” mezi expresí a semi-expresí přinášet poznatky i pro teorii OSV a naopak.
20.12.2018 at 15:11
Odpovídá: Ing. Pavel Němeček
Téma dotazu: výchovné drama a citlivé dívky III
Detail dotazu >>
No ono se právě stává, že k těmto projevům dochází většinou v programech, které pracujíc s emocemi. Jinak holky prožívají školní události běžně jako jejich vrstevnice, takže mi nepřipadá, že by to bylo na psychologa.
Podívejte se na pravidla programu a informujte dopředu, že pokud by bylo z nějakého důvodu pro někoho obtížné se programu účastnit, ať to řekne pedagogovi. A pokud by taková situace nestala, je potřeba (pokud děláte program v tandemu s jiným učitelem) řešit tu situaci odklonem a nepřímými otázkami … Co se děje? Řekli jsme něco co ti ubližuje? Pak samozřejmě musíte vyhodnotit, zda jde o momentální citlivé prožívání, které přirozeně uplyne, nebo tam může být problém, o kterém by měl vědět psycholog či jiný odborník.
Zdravím
Němeček
20.12.2018 at 15:04
Odpovídá: PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
Téma dotazu: Uvolněné napětí při zpěvu
Detail dotazu >>
Dobrý den, při zpěvu se často mluví o tzv. uvolněném napětí, mohla byste jej blíže vysvětlit? Děkuji.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Termín uvolněné napětí je zdánlivě protimluv, ale jak při zpěvu, tak i v kvalitním mluveném projevu je navození tohoto pocitu v těle nezbytné. Uvolnění však neznamená pasivitu nebo povolení. Jen uvolňování nebo nic nedělání ještě neznamená správné zapojení hlasového orgánu. Ideální je totiž právě střídání svalové uvolněnosti a napínání, které směřuje k vytváření pružné kondice. Uvolněné napětí v těle by mělo být samozřejmým předpokladem fyziologicky správně vedeného hlasového výcviku. Zároveň ovšem jen uvolněním nelze nahradit chybná zapojení (např. chybějící dechovou oporu nebo aktivovanou bránici). Uvolněné napětí je pocit, kdy necháte hlas z těla vyjít v jeho přirozenosti, se správným zapojením potřebných svalů celého těla a s emocionální naplněností jako vnitřní výpovědí o sobě.
14.12.2018 at 10:52
Odpovídá: Ing. Pavel Němeček
Téma dotazu: výchovné drama a citlivé dívky II
Detail dotazu >>
Třída je speciální už jen tím, že ji tvoří pouze dívky a jeden hoch, jádro zmiňované skupiny dívek je tvořeno dívkou s problémy v komunikaci (izolovaná, introvert, zrakový handicap) a dvou jejích kamarádek (všechny 15 let) spíše se sociálním handicapem ( špatná rodinná situace).
Nevidím problém v tom, že o tomto tématu se s pomocí “dramaťáku” s dívkami bavíte. Tu situaci může ovlivnit i událost, která vůbec s tím tématem nesouvisí. Pokud se tyto projevy citlivosti opakují doporučil bych zapojit školního psychologa nebo metodika prevence, kteří by měli mít prostor situaci monitorovat a řešit
14.12.2018 at 10:50
Odpovídá: Ing. Pavel Němeček
Téma dotazu: výchovné drama a citlivé dívky
Detail dotazu >>
Dobrý den.
Pracujeme u nás ve škole hodně metodami výchovného dramatu a u některých závažnějších témat se stává, že některé citlivější dívky ho prožívají hodně osobně. Naposledy u tématu, kdy jsme řešili anorexii a sebepoškozování se vytvořila skupina “plačících”. V čem je problém? V přístupu nebo v samotném programu?
To je těžká odpověď, pokud Váš program a metodu neznám, neviděl jsem ji. O jakou věkovou skupinu se jedná? Má kolektiv a speciálně skupina, kterou popisujete nějaké speciální výchovné a vzdělávací potřeby? Obecně programy, které mají předcházet anorexii a sebepoškozování jsou určitě na místě, ale jedná se o to v jaké v kontextu jsou prováděny a jak je také ošetřeno celkové klima třídy a přístup k děvčatům po programu.
