On:
In: DIVADLO, doc. PhDr. Josef Valenta, CSc., PORADNA

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Minule jste psal, že stav nouze přinesl různá témata i pro divadlo nebo dramatickou výchovu. Dovedu si představit, že by se dalo dramatizovalo dění v tom “domácím vězení”, jak píšete. Rodinné hádky, nečekaná odhalení a tak podobně. Jak byste si ale představoval dramatizace chování, jak píšete, “strany a vlády” třeba na základní škole?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Ano, to je představa problematická. Kupř. premiérovy, již hojně komentované, dvoutýdenní březnové performance na téma “vláda je krizový štáb!” (i když krizový štáb měl být krizový štáb, a to v souladu s příslušným zákonem, a ne vláda) by mohly být zajímavé nepochybně spíše pro divadlo (viz např. představení Republiky “boss Babiš” ještě z času předkoronavirového). Dovedu si představit, co by v některých lokalitách mohla třeba cílená školní satira obracející se vůči konkrétním politikům aktérům takových edu-dramat způsobit. Nepíše se mi to snadno. Může to zavánět předlistopadovými ustrašenostmi typu “hlavně opatrně”. Nicméně chci tím říci, že nemíním plošně vyzývat v této poradně, aby si školy pěstující drama pohrávaly třeba právě s výše zmíněnými performancemi. Současně jim ale neříkám: Nedělejte to.

Mám na mysli spíše něco jiného, jev – řekněme – obecnější povahy. Již polovině 90. let vyšla poprvé kniha neuropatologa F. Koukolíka a psychiatričky J. Drtilové “Vzpoura deprivantů”. Tehdy autoři upozornili na problematický typ osobnosti, v podstatě sociálně úspěšné psychopaty, kteří mají stále větší šance obsazovat moc. Psychopati byli a budou a budou to zkoušet. Postupem času se začal ale objevovat ten úkaz, že k podpoře veřejného vlivu různých deprivantů se hlásí stále více lidí otevřeněji a otevřeněji. Sociálně úspěšní psychopaté dokáží být velmi atraktivní, zejm. pokud lidé nejsou s to tuto jejich podstatu rozpoznat. Přičemž “vkus” voličů je samozřejmě rozmanitý, a to nejen ten “sociální”, ale i ten estetický. Takže když se např. – se svým typem vkusu – podívám okolo, chápu, proč volit tak hezkou dámu, jako je Z. Čaputová, ale s mým vkusem už nejdou dohromady četní pánové, kteří ji na vysokých postech obklopují v okolních zemích; někteří mi připadají dokonce “oškliví”, ale i s tím se dá pracovat divadelně; a opakuju – estetický vkus je věcí velmi individuální). V tisku i v různých analýzách se objevují už běžně názory, že (např. zejména s rozvojem velkých korporací; s rychlostí života; s neblahými stránkami potenciálu internetu atd.) je jakoby počet deprivantů toužících po moci stále viditelnější a stále přitažlivější.

A tady jsme u toho, proč hrát i v edu-dramatu o moci, o tom, kdo po ní touží, co to pro koho znamená, proč “doba přeje” úspěšným psychopatům, narcisům atd., i když to místy postrádá logiku (Trumpa prý volí i ti, v jejichž ekonomickém zájmu jeho prezidentování opravdu není …). Dramatická výchova nám při zachování principu toho, o čem chceme hrát(!), umožňuje změnu reálií, nenutí nás hrát o konkrétním Petrovi či Pavlovi, ale o “modelech”. A na tom se klienti našeho oboru mohou učit kriticky myslet, rozpoznat deprivanta, porozumět tomu, proč ho tolik lidí vzývá a chce a hledat cesty, jak udržet před mocichtivými a totalitářskými týpky uhájit demokracii.
Podle mých pozorování se školy zatím aplikované psychologii věnují nedostatečně. Náš obor je rozhodně jednou z možností, jak to měnit.

On:
In: PaedDr. Petr Hanák, Ph. D., PORADNA, VÝTVARNO

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, doporučil byste využití ve výuce tzv. „antistresové omalovánky“ ? Prosím poraďte.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

On:
In: PaedDr. Petr Hanák, Ph. D., PORADNA, VÝTVARNO

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, jaká je možnost využití akvarelových pastelek ve výtvarné výchově na nejen u dětí se ZP na ZŠ?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

On:
In: DIVADLO, Ing. Pavel Němeček, PORADNA

Ing. Pavel Němeček
KATEGORIE DIVADLO >> Dramatická výchova

Foto

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a rozšiřujícího studia dramatické výchovy DAMU Praha
Více než 20 let se věnuje divadelní tvorbě a dramatické výchově. Dlouholetý lektor a ředitel Sdružení D. Je externím pedagogem výchovné dramatiky a oboru fundraising na Pedagogické fakultě UP. Je autorem a spoluautorem programů Drama s Linkem, Kelly a Anna a Na jednom prkně. Od roku 1993 vede semináře výchovné dramatiky pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Zaměřuje se také na využití výchovné dramatiky v práci s dětmi v dětských domovech. Od roku 2002 je také konzultantem a koučem v oblasti fundraisingu, strategického plánování a vedení týmů v neziskových organizacích.
Je porotcem krajských i národních divadelních přehlídek, lektorem regionálních i celostátních seminářů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den. Ne o takovou agresivitu nejde. Spíše mě vadí, jak se děti k sobě chovají, a že si neuvědomují, že když třeba někdo škodolibě schová někomu cvičky do tělocviku a ten je pak hledá a nemůže je najít, přijde pak pozdě do tělocvičny – tak že to je vlastně taky ubližování a že to zvlášť u kluků vyvolá protireakci a pak se baví celá třída jen těmito jejich hrátkami. Připadá mi, že tam je to vlastně v tom příběhu s tím zamčením Margot stejné.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

No to máte pravdu. Sice jsem to četl už dávno, ale ta motivace dětí není až tak zákeřná a nízká, ale spíš jde o špatný vtip či potřebu se vymezit proti někomu, kdo je třeba introvert či premiant (je prostě jiný než skupina). V tomhle vidím tu situaci u vás ve třídě podobně a mohl by to být zajímavý námět jak prostřednictvím divadla prozkoumat chování dětí. O jak velké děti jde? Co je na tom inscenování bude bavit?

On:
In: DIVADLO, Ing. Pavel Němeček, PORADNA

Ing. Pavel Němeček
KATEGORIE DIVADLO >> Dramatická výchova

Foto

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a rozšiřujícího studia dramatické výchovy DAMU Praha
Více než 20 let se věnuje divadelní tvorbě a dramatické výchově. Dlouholetý lektor a ředitel Sdružení D. Je externím pedagogem výchovné dramatiky a oboru fundraising na Pedagogické fakultě UP. Je autorem a spoluautorem programů Drama s Linkem, Kelly a Anna a Na jednom prkně. Od roku 1993 vede semináře výchovné dramatiky pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Zaměřuje se také na využití výchovné dramatiky v práci s dětmi v dětských domovech. Od roku 2002 je také konzultantem a koučem v oblasti fundraisingu, strategického plánování a vedení týmů v neziskových organizacích.
Je porotcem krajských i národních divadelních přehlídek, lektorem regionálních i celostátních seminářů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, při výběru textu pro dramatizaci s dětmi v naší třídě mě zaujal text od R. Bradburyho – Celé léto v jednom dni. Chtěla bych ho s dětmi zahrát a tím jim ukázat, jak je špatné domluvit se zlomyslně na někoho společně a vlastně ho tak šikanovat. Tenhle problém se v naší třídě objevil a myslím, že by to pro děti mohlo být výchovné. Uvažuji správně, když si myslím, že tu roli šikanovaného by si mohl zahrát ten, který nejvíc provokoval? Mohl by si to prožít na vlastní kůži.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Záleží na tom v jakém stádiu u vás šikana byla identifikována. Je velký rozdíl jestli se děti jen pošťuchovaly a dělaly běžné vylomeniny a zlomyslnosti, jak to u puberťáků bývá, nebo jestli šlo skutečně o projev agrese (výhrůžky, ponižování, opakovaná radost z toho, že se někdo bojí, či trpí/brečí, cílené a cílevědomé chování ve snaze někomu ublížit). Prostě je potřeba nejprve rozlišit, jak akutní ten stav je. Pokud je to živé a vážné, tak to inscenování moc nedoporučuji, to by mohlo problém na straně oběti spíše zhoršit – připomínáním skutečnosti.

On:
In: HUDBA, PaedDr. Petr Petráš, PORADNA

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, zajímal by mě Váš názor, zda i v současné době by měl být u žáků s MP kladen důraz na navýšený počet hodin vzdělávací oblasti Člověk a svět práce např. nad hudební či výtvarnou výchovou?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz. U žáků s LMP byl v historickém kontextu z pohledu vzdělávání vždy kladen zvýšený důraz na vzdělávací oblast Člověk a svět práce. Bylo to z důvodů dalšího profesního uplatnění těchto žáků. Proto i v Rámcovém učebním plánu (dále jen RUP) RVP ZV, přílohy LMP činila minimální časová dotace na 1. stupni 15 hodin a na 2. stupni dokonce 20 hodin. Oproti tomu vzdělávací oblast Umění a kultura, kam spadá hudební a výtvarná výchova měla minimální časovou dotaci na l. stupni 10 hodin, na 2. stupni dokonce o 2 hodiny méně, tedy 8 hodin. Tuto časovou dotaci šlo samozřejmě posílit (a v mnoha ohledech se tak stalo) ve školních vzdělávacích programech z disponibilní časové dotace. Se zrušením Přílohy LMP došlo i ke změně v minimálních časových dotacích uvedených vzdělávacích oblastí. RUP přílohy LMP byl nahrazen RUP RVP ZV. Dramaticky se tak snížila minimální časová dotace ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a to na 1. stupni na 5 hodin a na 2. stupni na 3 hodiny. Naopak vzdělávací oblast Umění a kultura posílila na 1. stupni na 12 hodin a na 2. stupni na 10 hodin. Tedy o 2 hodiny na každém stupni. Z toho vyplývá, že je nutné v ŠVP u žáků s LMP posilovat zejména hodiny vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (a to ať už z disponibilní časové dotace, či na úkor jiných vzdělávacích oblastí – např, dalšího cizího jazyka), aby byl naplněn cíl dalšího profesního zařazení absolventů ZŠ s LMP (a jejich následná socializace – tedy uplatnění na trhu práce). Co se týká hudební výchovy, podle RVP ZV: „ Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy.“ Specifikum hudební výchovy u žáků s LMP je také v tom, že většinou přesahuje rámec svého vzdělávacího oboru a prvky hudební výchovy prolínají celým vzdělávacím procesem. Jinými slovy není svázaná jen do hodin daných pro její realizaci v učebním plánu ŠVP (velký význam má např. při realizaci řečové výchovy, tělesné výchovy, ale i jazyku a jazykové komunikaci apod.). Takže obě vzdělávací oblasti mají svůj význam při vzdělávání žáků s LMP, přičemž akcent je kladen na vzdělávací oblast Člověk a svět práce, ale neznamená to, že by vzdělávací oblast Umění a kultura, kde patří hudební výchova, měla zůstat stranou. I zde jsou možnosti posílení její minimální časové dotace v učebním plánu ŠVP. Navíc při plánování vzdělávacího procesu se počítá s jejím přesahem do jiných vzdělávacích oborů, a také jiných vyučovacích forem, jako jsou např. výchovné koncerty, návštěva hudební produkce, festivaly apod.

On:
In: HUDBA, PaedDr. Petr Petráš, PORADNA

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mám na Vás dotaz. Je možné v rámci distančního vzdělávání pro žáky s MP učit i hudební výchovu? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz. Mimořádná opatření vlády kvůli Covid-19 v rámci kterých došlo k uzavření škol v ČR, se dotkla i škol zřízených podle §16, odst. 9 ŠZ pro žáky s mentálním postižením. Stejně jako u běžných škol i pro tyto školy nastala specifická situace, vzdělávat své žáky na dálku z domácího prostředí. I když ministerstvo školství doporučovalo, aby se ve vzdělávání preferovalo především základní učivo základních předmětů, domnívám se, že u žáků s MP má hudební výchova natolik specifické postavení, že i byť pro radost a atmosféru, kterou navozuje třeba obyčejná písnička, je dobré, aby byla součástí vzdělávací nabídky. Mám informace od kolegyň, které hudební výchovu učí, že tomu skutečně tak je a že zařadily i hudební výchovu do distančního vzdělávání žáků s MP. Formy realizace byly různé. Využívaly PC, tablet, či mobilní telefon. Výuka probíhala buď on-line nebo i off-line pomocí aplikací Skype, Messenger, WhatsAPP, Microsoft Teams apod. Většinou šlo o motivaci písničkou, opakování písniček již naučených, či nácvik nové písně. Podpůrným materiálem byly pracovní listy, které paní učitelky vytvářely a pak je prezentovaly v rámci off-line systému, či s nimi pracovaly s žáky on-line. Při výuce off-line byla prezentována i videa, které paní učitelky natočily. Určitým úskalím při distančním vzdělávání je nejen vybavení kvalitní výpočetní technikou a to na obou stranách (školy i rodiny), ale také stupeň ICT gramotnosti. Průlomovým zjištěním (i pro speciální pedagogiku) je fakt, že i žáky s MP lze za určitých podmínek vzdělávat distanční formou. Toto zjištění má do budoucna praktické využití např. při vzdělávání žáků dlouhodobě nemocných, či dětí vzdělávaných podle §34b ŠZ (Individuální vzdělá vání dítěte), či §41 ŠZ (Individuální vzdělávání žáka).

On:
In: doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc., PORADNA, VÝTVARNO

doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Výtvarná výchova, artefiletika, arteterapie

Foto

Nar. 1953
Učitel, v teorii se věnuje didaktice a expresivní výchově
Od roku 1989 dosud působí jako akademický pracovník na katedře výtvarné výchovy. Absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze. Předtím osm let pracoval jako učitel základní školy v Praze a poté současně s výukou didaktiky na VŠ přes dvacet let vyučoval na základních nebo středních školách. Je autorem nebo spoluautorem individuálních a kolektivních monografií a článků v recenzovaných časopisech.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak teorie mohou zdůvodnit odlišnosti v perspektivách umělec, interpretátor, učitel. S dovolením pana Jiřího Kovandy mohu citovat část jeho odpovědi v reakci na přednášku s tématem Objektivizace a autentifikace v umění.
https://www.youtube.com/watch?v=7emYDbXMCAs
Mluvím tam o hrnku, který může vstoupit ve světě umění do role “býti jako”, na kterou pan Kovanda reaguje.

“A ještě si dovolím jednu poznámku ohledně hrnku. V mém pojetí uměleckého díla je předvést hrnek jako hrnek, nikoli jako symbol, metaforu nebo odkaz k něčemu jinému, prostě jako hrnek v opravdové přítomnosti. Vždycky mě nejvíc zajímalo umění, které není “jako”. Umění, kde to, co vidím, je to, co vidím (Stella). Umění, které mě může dovést k tomu, že OPRAVDU VIDÍM, opravdu vnímám, opravdu prožívám tuto chvíli. Chci ji prožíval, ne o ní přemýšlet.”

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za podnětný dotaz. Opět nám stěží může jít o jeho “úplné” zodpovězení, ale můžeme se pokusit o společné přemýšlení. Zkusím k tomu nabídnout jiný příklad, který ale vystihuje totéž: místo hrnku polibek (jestli to připomene uměleckou akci, není to úplná náhoda). Dopustím-li se této záměny, pak by jedna část citace zněla takto: “V mém pojetí uměleckého díla je předvést polibek jako polibek, nikoli jako symbol, metaforu nebo odkaz k něčemu jinému, prostě jako polibek v opravdové přítomnosti.” Kdo někdy zažil polibek v jeho opravdové přítomnosti, možná při čtení zaváhá nad spojením “předvést polibek”. Unesli by dva zamilovaní, že si své polibky “předvádějí”, nebo – hůře – že je “předvádí” jeden z nich? Není tu tedy ještě nějaké jiné “doopravdy” a jiné “jako”? Vynořuje se dobře známá otázka “kdy je umění?”, tedy za jakých okolností lze nějaký jev, který jsme běžně zvyklí zažívat, odhalit jako umělecké dílo. Kdybychom vůbec nezaznamenali rozdíl, nemáme žádnou šanci jak rozpoznat, že je něco uměním. Jestliže jsme schopni zaznamenat rozdíl, pak to znamená, že z odstupu rozlišujeme jedno od druhého: polibek-jako-umění od polibku, hrnek-jako-umění od hrnku. V umění se vždy objevovala touha tuto unikavou hranici stlačovat a zúžit až na samu mez rozpoznatelnosti, ale nikdo ji nikdy úplně neodstranil, protože by zrušil samo umění. Proto také nikdo nikdy nemohl zrušit možnost mluvit o umění jako o něčem zvláštním, o čem lze vést řeč. Můžeme samozřejmě bez konce debatovat o kvalitách řeči o umění, ale to je pouze otázka hodnoty, míry nebo proporcí, nikoliv otázka existenční. Proto se mi jeví nejúčelnější, aby se perspektivy umělce, vědce-interpretátora umění a učitele chápaly jako tři společně nutné způsoby existence téhož: určité oblasti našeho života, bez níž bychom nebyli lidmi. Z toho důvodu je mi blízká koncepce „A/r/tografie“ (Irwin & de Cosson, 2004). A/r/tografie představuje role Umělce (Artist), Výzkumníka (Researcher) a Učitele (Teacher) jako tři sice odlišné, ale vzájemně závislé perspektivy soustředěného zaujatého rozvíjení a sdílení zkušenosti z téhož prostoru, z téhož kulturního pole. A z toho vyplývá, že každá z uvedených tří rolí či perspektiv má pro existenci tohoto kulturního pole svou jedinečnou a ničím jiným nezastupitelnosti funkci a závažnost, takže jejich shodným údělem je spolupracovat.

On:
In: PaedDr. Petr Hanák, Ph. D., PORADNA, VÝTVARNO

PaedDr. Petr Hanák, Ph. D.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Pracuje již 32 roků v oblasti vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podílel se na tvorbě řady metodik a kursů v oblasti arteterapie, muzikoterapie, canisterapie a dalších intervenčních technik pro tuto cílovou skupinu. Pracuje na pozici ředitele Ibsenky Brno - školy určené pro žáky s potřebou vyšší podpory z důvodů zdravotního postižení a ředitele speciálně pedagogického centra. Podílel se a podílí se na realizaci projektů podporovaných pro oblast OPVK a OPVVV. Lektoruje v kursech organizovaných SSS Brno, NÚV Praha a podílí se také na výuce studentů na PdF UP Olomouc.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
zajímalo by mě jaká je možnost dělat výtvarku s dětmi v rámci distančního vzdělávání v této mimořádné době, poradíte?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den paní kolegyně, oblast distančního vzdělávání se aktuálně řeší na všech stupních a druzích škol. U dětí se zdravotním postižením je to samozřejmě složitější než u dětí zdravých. Osvědčilo se komunikovat přes email, facebook a různé jiné komunikační cesty. Pokud mohou a jsou takto schopny komunikovat děti, je to jistě lepší, pokud komunikujete jen s rodiči i zde je možné nabízet formou „inspiromatu“ nabídku, náměty, návrhy různých výtvarných postupů, technik…které rodiče s dětmi jsou schopni dělat. Důležité je, aby to rodiče i děti zvládli, aby je činnosti motivovaly, aby je to bavilo a přinášelo uspokojení z aktivity i výsledného díla. A hlavně prosím chválit, chválit, chválit :).

Hodně úspěchů v této nelehké době Petr Hanák

On:
In: PhDr. Jaroslava Dosedlová - Blížkovská, Ph. D., PORADNA, TANEC

PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph. D.
KATEGORIE TANEC >> Tanec, taneční terapie

Foto

Působí v Psychologickém ústavu FF MU v Brně od r. 1997, kde přednáší sociální psychologii, transakční analýzu a vybrané psychoterapeutické směry (taneční a imaginativní). Ve výzkumu se zaměřuje na témata sociální kognice (optimismus/pesimismus) a psychologie zdraví. Taneční terapii studovala v průběhu zahraničních studijních stáží na univerzitě René Descartes v Paříži (u F.Schott-Billmann, L.Sheleen a E.Lecourt) a v Seville (u C.Sepúlvedy). Vzdělání si doplňovala i směrem k dalším somaticky a systémově orientovaným terapeutickým směrům. Své zkušenosti shrnula v knize Terapie tancem, která vyšla v nakladatelství Grada r. 2012.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
čas od času narazím na pojem Tanec slunce. Ví se o něm něco určitějšího?
Děkuji Vám za odpověď.
Srdečně zdraví
S. Kučerová

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, paní Kučerová,

sluneční tanec (The Sun Dance) patří k tancům, které podporovaly a podporují identitu a integritu kmenů prérijních indiánů. Tančily ho všechny severozápadní indiánské kmeny, nejvíce propracovaný byl však u Arapahů a Čejenů. Pro Čejeny znamenal celkovou obnovu světa. Věřili, že energie vesmíru se postupně spotřebovává, a je proto nutné ji každoročně doplňovat tancem. Byl to očistný a obrozující rituál pro svět i pro každého tanečníka zvlášť. Kmen Ute chápal sluneční tanec jako léčebnou ceremonii, u Komančů mu přibyl další úkol, měl zajistit nezranitelnost bojovníků v boji. Součástí mohl být i reálný (Manganové, Čejeni) nebo symbolický (Kiowové) rituál sebezraňování s cílem dosáhnout vize a znovuzrození. Během kolonizace prérií bílými osadníky v 19. století hrál tajuplný sluneční tanec roli integrativní a anxiolytickou, spojoval členy kmene a zbavoval je úzkosti.

Kulhavý Jelen, medicinman Lakotů, říká:

“Tanec slunce je náš nejstarší a nejposvátnější obřad. Praděd všech ostatních. Je tak starý, že jeho počátky jsou zahaleny v mlze. Spadají do dob, kdy jsme tu byli jen my, zvířata, země, tráva a obloha…” (cituji z knihy P.Procházky Tanec slunce, krvavý rituál síly a posvátné bolesti, vyšlo v nakladatelství Eminent r. 2006).