PhDr. Dana Novotná, Ph. D. (Page 3)

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, můj šestiletý syn má problémy s výslovností některých hlásek (zejména r, ř a sykavek). Doporučila byste mi nějaké konkrétní texty a cvičení, které bychom mohli využít k nápravě. Předem děkuji. ZŽ.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Na úvod musím podotknout, že nejsem logoped, jehož práce si velmi vážím a osobně mne tato profese vždy lákala. Každopádně existuje celá řada vhodných a inspirativních textů, které lze k nápravě řeči využít. Doporučila bych např. texty F. Synka (Říkejte si se mnou, Brousek pro tvůj jazýček), I. Ulrychové (Čteme si a hrajeme si – s říkadly J. Žáčka, V. Nezvala, M. Černíka, M. Lukešové, J. Vodňanského a dalších), M. Hanzové (Čteme dětem a s dětmi),…. Hlavní je jít cestou hry se slovy, s říkadly, s rozpočítadly, která obsahují problematické hlásky (převážně konsonanty). Verbální komunikace obsahuje tři důležité složky, kterými jsou respirace, fonace a artikulace. Všechny by měly být respektovány v tzv. psychosomatické jednotě (souhře, harmonii, vnímány a zapojovány přirozeně, celistvě). Můžete využít i různá řečová cvičení a hry např. se zástupnou řečí (nonsensy, které mohou vyjadřovat cokoli) nebo využít loutku či oblíbenou hračku rozvíjející dialog nebo opakující slova. Cílem těchto her je nejen správná artikulace, ale i správné frázování, plynulost řeči a slovní komunikace. Nejdůležitější je uvolnění mluvidel (měkkého patra, čelisti, jazyka). Dobré je rytmizovat slova a spojovat s pohybem, které si tak dítě přirozeně fixuje. Vhodná jsou logopedická a ortoepická cvičení. Můžete si se synem některá slova i nahrát a znovu poslechnout, aby měl akustickou kontrolu toho, co říká. Ideální by bylo, aby vstupoval do první třídy s již správnou výslovností, neboť to, co říká a jak to říká, bude následně i dobře psát. Zároveň bych Vám doporučila poradit se s odborníkem (např. i paní učitelkou v MŠ, která má specializaci v oboru logopedie a nápravy řeči), případně pravidelně navštěvovat logopedickou poradnu.
Hodně štěstí. DN.

ZEPTALI JSTE SE

Hezký den,
mohla byste mi doporučit nějaké konkrétní hudební semináře zaměřené na zpěv a práci s hlasem. Sólovému zpěvu jsem se sice nevěnovala, ale mám zkušenosti ze sboru. Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
hudebních dílen a seminářů zaměřených na hlasovou výchovu je samozřejmě celá řada. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit inspirativní kurzy Aleny Tiché (KHV PF UK Praha), která se věnuje zejména pěveckým základům, souvislosti fyzické kondice a psychického vyladění, zároveň dokáže zúročit letité zkušenosti s dětmi různého věku. Zajímavé semináře se konají i pod vedením Ivany Vostárkové (DAMU Praha), která se zaměřuje spíše na psychosomatické pojetí hlasu a mluvený projev. Inspirací mohou být i hlasové semináře Zuzany Vlčinské (více na www.prozitkovezpivani.cz) nebo mohu doporučit kurzy konané v rámci České Orffovy školy (www.orff.cz). Podnětné jsou také workshopy nabízené a podrobněji charakterizované na www.hlasohled.cz. Vždy záleží na přístupu lektora a toho, co v hlasové průpravě upřednostní.

ZEPTALI JSTE SE

Hezký den, pracuji s dětmi v mateřské škole a poslední dobou se stále více setkávám s dětmi, které mají nějaký hlasový problém (huhňavost, chraptivý hlas). Můžete mi, prosím, poradit, jak nejlépe citlivě postupovat při nápravě? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, paní kolegyně,
máte pravdu, že se dnes stále častěji setkáváme s nedostatky v hlasovém projevu dětí. Hlasová onemocnění v dětském věku jsou obvykle způsobena hlasovým přemáháním. K dětské chraptivosti může dojít z tzv. překřičení, kdy dítě využívá při mluvě tvrdý hlasový začátek, který je i neekonomický (spotřebuje mnohem více dechu). Děti by neměly zbytečně přepínat hlasivky (při překřikování, fandění, vyluzování inspiračních zvuků). V případě dětské huhňavosti by chtělo zjistit, zda nejde o fyziologickou příčinu. Zde by bylo vhodné doporučit rodičům konzultaci s odborným lékařem (foniatrem). Ideální je být pro dítě vzorem hodným nápodoby (pečovat o své vlastní hlasové zdraví). Zároveň dodržovat i v prostředí MŠ veškeré zásady hlasové hygieny (uvolněnou a měkkou mluvu, zřetelně artikulovaný projev v přirozené dynamice a poloze (zbytečně “neforzírovat”, příliš hlasitě sborově nerecitovat, apod.). Vhodným prostředkem jsou samozřejmě hry se slovy, říkadla, rozpočítadla a písně, kdy podporujeme správné frázování a hospodárně pracujeme s dechem. Dovolím si ještě jeden osobní postřeh – dcera při vstupu do první třídy moc stála o to, aby kromě flétny a keramiky, mohla chodit i na jak se domnívala – kroužek logopedie, protože tam bylo hodně dětí. Přála bych Vám a Vašim dětem, aby jich tento zmíněný kroužek muselo navštěvovat co nejméně.

ZEPTALI JSTE SE

Chtěla bych se zeptat, jakým způsobem funguje hlasová terapie nebo tzv. terapie zpěvem. Předem děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za poměrně obsáhlý dotaz.
Problematikou terapie zpěvem a způsoby terapeutické práce s hlasem se zabývala řada muzikoterapeutů. Jako příklad lze uvést skupinovou terapii zpěvem (Schwabe), techniky vokální podpory (Austin) nebo vokální terapeutické modely “Objevování hlasu” (Oddy) či “Odhalení hlasu” (Werbeck), apod. Muzikoterapeutické hlasové techniky obvykle zahrnují různé formy hlasového projevu jako je řeč (pokud se ovšem pracuje pouze s řečovými projevy, které nejsou vnímány jako součást hudební zkušenosti, nejedná se přímo o muzikoterapii zpěvem, ale o její příbuznou terapeutickou metodu, tzv. Voice terapii). Dále máme na mysli kreativní zpěv (např. vokalizace, zpěv šamanských písní, manter, apod.) a zároveň zpěv písní (lidových, umělých). Doporučila bych Vám podrobnější informace, které lze získat v publikacích Felder, R, Reinhold, S. Stuckert, A. Muzikoterapie. Terapie zpěvem. Fabula 2005. nebo Kantor, J. Lipský, M., Weber, J a kol. Základy muzikoterapie. Praha, Grada 2009. Problematice Werbeck metody – školy odhalení hlasu je věnována také kapitola v knize Marie Beníčkové Muzikoterapie a edukace. Praha, Grada 2017. Každopádně zde se seznámíte s teoretickými odbornými informace, ale osobně se domnívám, že nejlépe je věnovat se pěveckým aktivitám prakticky. Osobně mohu doporučit setkání v praktických workshopech a seminářích např. Zuzany Vlčínské (www.prozitkovezpivani.cz). Setkání s ostatními zpěváky totiž dává našemu zpěvu další obohacující rozměr. Podle výzkumů univerzity Oxford Brookes v Anglii bylo potvrzeno, že lidé věnující se sborovému zpěvu jsou vyrovnanější, spokojenější. Souvisí s tím možná i vzájemná soudržnost a nesoutěživá povaha této činnosti. Z hlediska fyziologického působí zpívání ve skupině velmi pozitivně na lidský organismus (nejen zmíněným pocitem sounáležitosti). Při sborovém zpěvu dochází ke zvláštnímu efektu (tzv. myotransferu) – jedná se o rezonanční přenos elektromagnetických energií mezi hlasivkami blízko sebe stojících zpěváků, který lze vnímat jako určitou formu dobíjení organismu. Každopádně, můžeme-li pro sebe (případně pro své žáky, klienty) něco pozitivního učinit, potom rozhodně zpívejte.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na možnosti propojení hudební a dramatické výchovy. Jako studentka Učitelství pro I. stupeň jsem se s oběma výchovami setkala, ale vždy jako se samostatnými předměty. Ráda bych ve své praxi využila společně. Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
možností a variant propojení obou esteticko-výchovných oblastí je celá řada. Zároveň mají jak hudební, tak dramatická výchova mnoho společných principů založených na tvořivosti a vlastní umělecké invenci. S úspěchem lze využívat techniky dramatické výchovy jako je např. štronzo, živé obrazy, pantomimu, hru v roli v rámci hudební výchovy a pracovat s hudebními náměty. Lze využít i hudbu jako inspirační zdroj pro rozehrání pohybových improvizací (např. C. S. Saents – Karneval zvířat, E. Grieg – Peer Gynt, B. Smetana – Vltava, I. Hurník – Příběhy jedné kapely, lidové i umělé písně, apod.). Právě v rámci hudebně pohybových činností je možné pracovat s rytmem slov, s deklamací, frázováním, využití říkadel a rozpočítadel, apod.(písně Emila Hradeckého, Pavla Jurkoviče, texty Jiřího Žáčka, apod.). Zde bych doporučila inspirativní knihu Pavla Jurkoviče: Od výkřiku k písničce (Praha Portál, 2011), kde je citlivě popsána metodika práce s hlasem a jazykem, cesta od mluveného slova k přirozenému zpěvu. Zároveň můžete volit spojení v rámci hudebně dramatického pásma či divadelního představení. Je to vlastně cesta od procesu k produktu – tedy k vlastnímu vystoupení a realizaci představení před diváky. My jsme s dětmi předškolního věku zrealizovali např. hudební pohádky – operky Z. Svěráka a J. Uhlíře (Červená Karkulka, O Smolíčkovi) nebo autorsky pojatou pohádku Lotrando a Zubejda s písničkami této skladatelské dvojice. Domnívám se, že i tady je možné zapojit žáky se SVP, neboť tyto aktivity jsou velmi vhodné, nemusí mít obavy z neúspěchu. Každý si najde své místo – i kdyby to nebyla hlavní či vedlejší role, ale “jen” příprava kulis či vedlejší role, kdy byl chvíli na scéně. Je na empatickém přístupu pedagoga, aby se cítili i tito žáci příjemně a při zpěvu písní, tanci či improvizaci uvolnili svou přebytečnou energii. Propojení hudební a dramatické výchovy může mít různé podoby, záleží jen na Vás, čemu se budete se svými žáky chtít věnovat a co Vás osloví. Hodně úspěchů v praxi.

ZEPTALI JSTE SE

Chtěla bych se zeptat na to, zda může hlasové přetížení (působím na základní škole) způsobit hlasovou poruchu? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, domnívám se, že nejprve by bylo dobré definovat si hlasovou poruchu.
Podmínkou zdravého hlasového projevu mluvního i pěveckého je dokonalá vzájemná souhra hlasového, dechového a artikulačního ústrojí. Narušením této harmonie vzniká zvukový defekt. Všechny změny hlasového projevu vznikají buď nemocemi hlasového orgánu nebo právě nesprávnou funkcí těchto uvedených složek – nazýváme následně hlasovou poruchou. Příčiny onemocnění jsou však velmi různorodé a často se vzájemně kombinují. Osobně se domnívám, že může jít o pouhou únavu hlasu, která je spojena s náročností Vašeho povolání (dochází k přepínaní hlasivek, forzírování, apod.). Z pohledu foniatrie jsou hlasové poruchy rozdělovány na funkční a organické. První skupina vzniká přímo z fonačního procesu přemáháním hlasového orgánu zvětšeným hlasovým výkonem, kdy se fonační funkce neadaptuje účelně na zvýšené nároky. Druhá skupina se týká hlasových poruch vyvolaných psychogenní reakcí na nějaký traumatizující zážitek nebo jako důsledek onemocnění hlasového orgánu (např. zánět). Obě skupiny nejsou přesně oddělené, někdy se přemáhání hlasu, neurotizace a onemocnění kombinuje různými způsoby. Funkční i organické poruchy vznikají nejčastěji u tzv. hlasových profesionálů – mimo jiné právě u pedagogů, kteří ve zvýšené míře přepínají své hlasové možnosti. Každopádně vhodným prostředkem pro eliminaci hlasové únavy a hlasových poruch je ideálně vyvarování se nesprávného použití hlasu v příliš hlučném prostředí. Domnívám se, že každý zkušený hlasový pedagog Vám doporučí především hlasový klid – nenamáhat svůj hlas pěvecky, ale ani mluveným projevem. Pokud by případně potíže nadále přetrvávaly, bylo by dobré navštívit odborníka – absolvovat foniatrické vyšetření.

ZEPTALI JSTE SE

Vážená paní doktorko,
zajímalo by mě, do kdy je možné tzv. posadit hlas. Kdy nejpozději je možné začít s cvičením a čeho se vyvarovat?
Předem děkuji za zodpovězení dotazu.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Vážená paní kolegyně,
děkuji za Váš dotaz. V podstatě lze říci, že s posazením hlasu a případně s nápravou pěvecky zaostávajících dětí je dobré začít co nejdříve, ideálně již v předškolním a mladším školním věku. Hlasivky jsou ještě úžasně tvárné a kolem šestého roku dochází při zajištění kvalitních sluchových podnětů k rozvoji hudebních schopností dětí – rozlišovací schopnosti, rozvoji paměti, představivosti. Vždy je nezbytné myslet na základní návyky – správné postavení, těžiště a zejména měkký hlasový začátek. Zdravý a správný tón se ozve, když je opřen o bránici, když spolupracují dech a hlasivky. K jeho nácviku je důležité zajistit vlídnou pohodu v plné aktivitě tzv.” uvolněné napětí”. Při pasivní povolené břišní stěně se někdy pasivita přenese až na hlasivky a ozve se dyšný tón, protože se povolené hlasivkové vazy nedomknou. Existuje řada vhodných cvičení, které lze najít např. v publikacích Šárky Štembergové Kratochvílové: Metodika mluvní výchovy dětí, Vladimíra Halady: Technika jevištní řeči nebo Aleny Tiché: Učíme děti zpívat. Každopádně správně posazený hlas a kvalitní použití hlasu jak v mluveném tak pěveckém projevu, správné použití hlasové techniky je výzvou i pro dospělé samouky a začít není nikdy pozdě.
Hezký den.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak pracovat s “nezpěváky”, případně jak získat jejich zájem o zpěv? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za dotaz.
Hlasový projev je zejména u malých dětí přirozenou součástí jejich psychofyziologického chování. Důležité je jít od individuálních možností, nespěchat a neporovnávat (zejména dívky s hochy). Podstatné je procvičovat znělý hlas v přirozené poloze a postupně rozšiřovat jeho rozsah. Zájem dětí lze vzbudit cestou hry, objevovat možnosti jejich hlasu, který jsou zvyklé používat zejména v hrudním rejstříku (pro deklamaci). Začít od postavení těla, práce s těžištěm, uvědomění si bránice – prostřednictvím vhodných cvičení (pírko na dlani nadlehčené výdechovým proudem, apod.). Pracovat s hospodárným nádechem a výdechem (využít říkadla a rozpočítadla na jeden nádech, foukání do brčka, apod.). Vytvářet měkký hlasový začátek. Dobrou pomůckou může být i fonogestika ve zjednodušené podobě – melodii doprovázíme pohybem ruky (stoupavá, klesavá, intervalové vztahy). Postupně rozšiřujeme hlasový rejstřík (zpěv jednoduchých písní v rozsahu kvarty, kvinty). Řadu her a dalších námětů lze nalézt v publikacích Aleny Tiché, Pavla Jurkoviče nebo v knize Coblenzer, H., Muhar. F. Dech a hlas. Návod k dobré mluvě. AMU, Praha 2001.
Nejsilnějším impulzem zpěvu je každopádně vstřícná atmosféra, podnětný vzor učitele, pozitivní motivace a zejména zážitek úspěchu.