PhDr. Dana Novotná, Ph. D. (Page 2)

ZEPTALI JSTE SE

Hezký den, setkala jsem se s termínem fonematický sluch, mohla byste jej stručně vysvětlit. Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
pokud bych měla opravdu jednoduše vysvětlit, pak je fonematický sluch nebo někdy také uváděné fonematické slyšení záměrnou sluchovou pozorností k fonetickým kvalitám řeči. Obvykle je spojován s vývojem sluchové diferenciace při použití jazyka u malých dětí. Z hlediska ontogeneze se při uvolněném broukání a žvatlání dětem daří vyslovovat i řada konkrétních hlásek. S pokusy o nápodobu řeči dospělých se začíná budovat konkrétní sluchová kontrola. Děti se stále více snaží napodobovat a vytvářet fonémy, které jsou významotvorné v řeči jeho nejbližších.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, měla bych dotaz týkající se mého pětiletého syna. Poslední dobou se zadrhává a někdy až skoro koktá. Sama mluvím poměrně rychle, může to mít nějakou souvislost, popř. jak s tím pracovat? Děkuji za odpověď. AD.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za zajímavý dotaz. Někdy se s tímto problémem setkáváme právě u předškolních dětí, kdy je velmi rychlý jejich intelektuální a emoční vývoj a vyjádření prostřednictvím hlasu je složitější. Malé děti v touze sdělit vše a naráz někdy i lapají po dechu a snaží se vyjádřit vše co nejrychleji, což někdy vede k zadrhávání. Jazyk a slovní zásoba jakoby v této chvíli nestačila k vyjádření všeho toho,co se odehrává v jejich hlavě. O koktání v pravém slova smyslu (tedy o neurologickou poruchu) se nejedná. Pokud Vy sama máte rychlé tempo řeči, dítě to samozřejmě přirozeně napodobuje. Bylo by proto vhodné ideálně začít u sebe, zvolnit a zklidnit tempo Vaší promluvy, mluvit v nižší poloze klidným hlasem. Syna navíc vždy, když by chtěl sdělit něco důležitého uklidnit a upozornit na správný nádech a výdech, který je vlastně alfou a omegou správného tvoření hlasu. Dobré by bylo si společně v klidu vyprávět např. nad obrázkovou knihou, povídat si o zážitcích nebo i zpívat. Hodně štěstí.

ZEPTALI JSTE SE

Chtěla jsem se zeptat na Vaši zkušenost spojení písniček s vyprávěním, které osobně ráda v praxi využívám. Doporučila byste mi nějaké vhodné do MŠ?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
určitě sdílím Váš názor, který mohu jen potvrdit. Děti si prostřednictvím vyprávění intenzivněji uvědomí, o čem písnička vlastně je, o čem se zpívá, co se v ní odehrává. Dochází u nich k mnohem většímu rozvoji fantazie a představivosti. Z osobní zkušenosti mohu doporučit sborník “Co slabika, to muzika” Pavla Jurkoviče (hudba) a Václava Fišera (text), který obsahuje vtipné příběhy, na něž navazuje na stejné téma písnička. Na přiloženém CD jsou navíc všechny písně nahrány jak se zpěvem, tak pouze jako instrumentální doprovod, k němuž mohou děti za pomoci paní učitelky zpívat. Velmi zdařilé je i spojení textů Václava Fischera s hudbou Petra Ebena v cyklu “Elce pelce kotrmelce” (poslední vydání doplněno o spojovací text načtený Markem Ebenem). Popř. ještě cyklus Vyprávíme a zpíváme dětem … Jindřicha Balíka s podtitulem Pohádky s rozkvetlé louky a stříbrné tůňky s písněmi Pavla Jurkoviče (obsahuje deset pohádek a deset písní). Je určena pro děti od tří let, ale myslím si, že ji lze využít i jako první čtení pro malé školáky. Určitě naleznete i řadu dalších. Hodně úspěchů.

ZEPTALI JSTE SE

Hezký den, mát trochu osobní dotaz, zda se sama aktivně věnujete zpěvu, případně realizujete vystoupení s dětmi nebo se studenty? Děkuji za odpověď. Karolina S.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezké odpoledne,
přiznám se, že mne Váš dotaz upřímně potěšil. Zpěvu, ať již sólovému nebo sborovému, se věnuji od dětství a provází mě vlastně po celý život (tj. skoro půl století). V současné době vedu komorní studentský sbor na Katedře výchov uměním PF UJEP v Ústí n. L. . Zpívám ve smíšeném vokálně instrumentálním ansámblu Confor Voxilium, kde se potkávám s kolegy muzikanty a zpěváky (sami s oblibou říkáme, ti starší). Snažím se předávat zkušenosti z hlasové výchovy a práci s hlasem i v rámci seminářů a kurzů NIDV pro pedagogické pracovníky. V hudebně dramatickém kroužku realizujeme s kolegyní z MŠ hudební pohádky, kde pracujeme zejména s pěti až šestiletými dětmi. Zároveň jsem v loňském a letošním roce měla možnost uskutečnit přednášky pro Akademii třetího věku a “rozezpívala” jsem studentky (“bábinky”), kterým se zprvu do zpěvu moc nechtělo, ale nakonec se přiznaly, že jim bylo při zpěvu neskutečně dobře.

ZEPTALI JSTE SE

Na semináři věnovaném hlasové výchově jsem se setkala s výrazem “forzírování”. Mohla byste jej, prosím, vysvětlit? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, ve stručnosti se jedná o tvoření tónu (v mluveném projevu) s použitím přehnaně velkého množství dechu. Tón zní následně tlačeně a zatěžkaně. Zároveň dochází ke zbytečnému opotřebování hlasivek. Někdy bývá v této souvislosti zmiňován i pojem fonační hypertonie, kdy se jedná o tvoření hlasu s nadměrným úsilím.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda se dá pracovat s rozsahem hlasu i v dospělosti? Děkuji. MH.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezký den,
děkuji za zajímavý a inspirativní dotaz. Samozřejmě, že lze na hlasovém rozsahu pracovat i v dospělosti, ač v dětském věku jsou hlasivky mnohem tvárnější a přizpůsobivější. Je proto snazší rozšiřovat hlasový rozsah ideálně již od nejútlejšího věku. V dospělosti využíváme častěji hrudní rejstřík, který má přirozenou barvu. Ten je typický pro hlubokou a nižší hlasovou polohu (do e1) – pro oblast mluvního hlasu. Zároveň ale pravidelnou hlasovou průpravou (zařazením dechových a artikulačních cvičení, rozezpívání, zpěvu písní, vokalíz, apod.) lze dojít i k využití hlavového rejstříku, který je typický pro vysokou hlasovou polohu – pro zpěvní hlas. V obou případech by měl být tón vždy spojen s měkkým hlasovým začátkem bez dyšného doprovázení tónu. Samozřejmě, že u každého je rozsah hlasu individuální a s přibývajícím věkem se mění (hlas již není tak tvárný). Každopádně hledání možností, jak rozvíjet svůj hlasový potenciál je tu stále a každá nová zkušenost (např. zpěv ve sboru) Vás jistě posune dál. Hodně štěstí.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co říkáte současné hudební tvorbě a písničkám pro děti. Děkuji za odpověď a Váš názor. IR.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezký den, domnívám se, že v současné době existují velké kvalitativní rozdíly nejen v samotné tvorbě pro děti, ale zejména v interpretaci písní. Osobně se přikláním k originálnímu hudebnímu materiálu a ráda pracuji s písněmi, které jsou něčím svébytné, zajímavé, vtipné (vypointované) a to jak po stránce hudební tak textové (např. V. Merta, Z. Jandová – Ryba z Havaje, písně P. Jurkoviče, E. Hradeckého, J. Horáčkové nebo spolupráce různých interpretů a autorů – Sloni v porcelánu či literárně hudební zpracování Kocourka Modroočka v nastudování divadla Ypsilon). Určitě by se dala zmínit řada dalších z tvorby Z. Svěráka, J. Uhlíře, J. Nohavici, P. Skoumala, …. A rozhodně bych nezanevřela ani na písničky lidové, které (opět v různých podobách) lze slýchat, ale nejlepší je, si je s dětmi zazpívat. Hodně hezkých melodií. DN

ZEPTALI JSTE SE

Hezký den, chtěla bych se zeptat, zda je možné se setkat u dnešních dětí s amúzií. Děkuji za odpověď. ZR.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za zajímavý dotaz. Domnívám se, že projevy amúzie, tedy výrazné nehudebnosti, bývají u dětí poměrně řídké. Někdy je ne zcela správně ztotožňována s projevy zaostávání hudebních schopností a dovedností. U některých dětí se mohou projevit známky motorické amúzie spojené současně s poruchami artikulace, poruchou vzájemné koordinace mezi funkcí hudebního sluchu a fonačního aparátu. Ojediněle se projeví i v oblasti nástrojové hry (souvisí s hudební praxí). Osobně se domnívám, že procento dětí (i dospělých), u kterých lze mluvit o amúzii, je naprosto minimální. Vždy záleží na dostatečně podnětném prostředí a slovy Carla Orffa – věřit, že každé dítě je hudebně vzdělavatelné. A to jak z pohledu jeho tvůrčích schopností a dovedností, tak v oblasti vnímání hudby.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, při zpěvu se často mluví o tzv. uvolněném napětí, mohla byste jej blíže vysvětlit? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Termín uvolněné napětí je zdánlivě protimluv, ale jak při zpěvu, tak i v kvalitním mluveném projevu je navození tohoto pocitu v těle nezbytné. Uvolnění však neznamená pasivitu nebo povolení. Jen uvolňování nebo nic nedělání ještě neznamená správné zapojení hlasového orgánu. Ideální je totiž právě střídání svalové uvolněnosti a napínání, které směřuje k vytváření pružné kondice. Uvolněné napětí v těle by mělo být samozřejmým předpokladem fyziologicky správně vedeného hlasového výcviku. Zároveň ovšem jen uvolněním nelze nahradit chybná zapojení (např. chybějící dechovou oporu nebo aktivovanou bránici). Uvolněné napětí je pocit, kdy necháte hlas z těla vyjít v jeho přirozenosti, se správným zapojením potřebných svalů celého těla a s emocionální naplněností jako vnitřní výpovědí o sobě.