PhDr. Dana Novotná, Ph. D.

ZEPTALI JSTE SE

Vážená paní doktorko,
ráda bych se Vás zeptala jaký je Váš názor na online výuku hudební a dramatické výchovy. V současné době je to pro nás aktuální téma i v mateřské škole.
Děkuji.
Šárka Jílková

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezký den,
děkuji za zajímavý aktuální dotaz. Na toto téma se již objevila celá řada názorů (a někdy i připomínek) ze stran pedagogů i laické veřejnosti. Osobně se domnívám, že lze samozřejmě efektivně komunikovat i se žáky a studenty prostřednictvím sociálních sítí a mobilních aplikací, ale to spíše se staršími. U dětí předškolního věku by byla stejně nutná asistence rodičů. Lze například vytvářet videonahrávky (stříhat do koláží, apod.), mohou si vytvářet tzv. deníky umělce. Pro dramatickou výchovu lze využít kreativní přístup k prostředí, ve kterém se děti nacházejí, domýšlení příběhů, manipulaci s rekvizitou (zástupnou, imaginární), apod. Podělím se i o jednu osobní zkušenost.. V současné době u mne studentky oboru Učitelství MŠ plní zápočtové požadavky z klavíru a samy přiznávají, že ač jim byly odborné materiály (skripta online, zaslané partitury) k dispozici, stejně jim chyběly osobní konzultace a pravidelný kontakt s vyučujícím alespoň jednou týdně. Domnívám se, že umělecké předměty právě svou samotnou podstatou, tedy z kontaktní povahy interpretačního umění (hudebního a dramatického) logicky nelze beze zbytku přenést do virtuálního prostředí. Vytratí se totiž to nejpodstatnější, a to je sdílení prožitku v osobní rovině a vzájemná interakce mezi pedagogem a dětmi. To je něco, co nelze zprostředkovat formou elektronickou. Přeji Vám hodně příjemných chvil s dětmi s neopakovatelnou pozitivní atmosférou, ať již při činnostech hudebních, tak tvořivě dramatických.

ZEPTALI JSTE SE

doporučila byste mi nějakou knihu nebo odkaz, kde bych našla zajímavé náměty pro hudební, výtvarné a dramatické činnosti? Děkuji. Romana W.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Milá Romano,
tematicky zajímavé a inspirativní náměty k propojení hudebních, výtvarných a dramatických aktivit lze nalézt v publikacích “Dívej se, tvoř a povídej” Slavíková V., Slavík J., Eliášová S., Portál 2019 nebo “Čteme si a hrajeme si” Ulrychová I., Taubenhanslová, K. Pansofia. Popř. “Hry pro šest smyslů! s podtitulem kartotéka pro loutkáře a neloutkáře” Budínská, H., NIPOS 2008. Dále mohu doporučit i tituly Aleny Tiché a Mileny Rakové “Zpíváme a hrajeme si s nejmenšími” a “Zpíváme a nasloucháme hudbě” nebo metodické materiály a publikaci prof. Evy Jenčkové “Hudba a pohyb ve škole” věnované nejen na hudebně pohybové výchově, ale obsahující i další podněty pro vlastní tvoření s dětmi s různorodým tematickým zaměřením. Hodně inspirace ve Vaší vlastní tvořivé činnosti přeje Dana N.

ZEPTALI JSTE SE

Hezký den,
jsem studentkou pedagogické fakulty UJEP (obor HV JO) a chtěla jsem se informovat, zda je možné zúčastnit se některé hudební exkurze pořádané Vaší katedrou? Děkuji za odpověď. Sara T.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
samozřejmě to možné je. Jen vzhledem k současné situaci a nastalým okolnostem budou patrně muset být tyto akce realizovány v omezeném počtu účastníků. Původně plánované hudebně didaktické exkurze (např. na Státní konzervatoř Teplice nebo ZŠ Žalhostice) jsme byli nuceni přesunout na druhou polovinu června 2020. Stejně tak se odložil hudební workshop a odborná přednáška na ZŠ Trmice, která by měla být součástí projektu PF UJEP “Učíme se učit spolu”. Doporučila bych Vám napsat přímo na mou pracovní emailovou adresu (dana.novotna@ujep.cz) ideálně koncem května, kdy by již mělo být vše jasnější a domluvíme podrobnosti.
Přeji hlavně pevné zdraví a příjemné jarní dny.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, paní doktorko,
absolvovala jsem u Vás v rámci kombinovaného studia na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem semináře zaměřené na propojení hudební a dramatické výchovy. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné se s Vámi setkat i v rámci nějakých dalších podobných kurzů.
Předem děkuji za odpověď. K.N.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezký den, paní kolegyně,
děkuji za Váš zájem. Samozřejmě, že je to možné. Jednorázové kurzy nabízí např. Národní institut dalšího vzdělávání (v současné době NÚP) v Ústí nad Labem jako součást dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Někdy jsou semináře součástí dlouhodobějších projektů. Mohu Vám nabídnout i letní kurz naší Katedry výchov uměním PF UJEP, který je obvykle pořádán na začátku července v Prachaticích nebo ve druhé polovině srpna ve Svoru, jehož součástí jsou právě i hudebně dramatické aktivity. Patrně bude nejlepší, když se v případě Vašeho zájmu obrátíte aktuálně přímo na můj pracovní email dana.novotna@ujep.cz.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
již řadu let pracuji s dětmi předškolního věku a poslední dobou se čím dál častěji setkávám s problémy týkající se řečové a hlasové výchovy (nejen u malých dvouletých) dětí. Chtěla jsem se zeptat, zda by bylo možné v této souvislosti využít i prvky orofaciální stimulace a jakým způsobem?
Děkuji Vám za odpověď. JK-P.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Vážená paní kolegyně,
určitě ano, ačkoli je orofaciální stimulace primárně obvykle součástí speciálně pedagogické a ergoterapeutické praxe. Někdy se setkáme i s pojmem orofaciální terapie, která propojuje prvky logopedické s pohledem fyzioterapeutickým (bývá využívána u dětí s mozkovou obrnou, mentálním postižením nebo autismem). Spočívá v aktivaci svalstva prostřednictvím jemných masážích svalů kolem úst, tváří, čela a celého obličeje. Dochází tak k uvolnění míst, kde je velké napětí a naopak se snažíme stimulovat místa, kde je svalové napětí snížené. V rámci hlasové výchovy se lze zaměřit na úpravu tónu v obličeji a ústech. Prvky orofaciální stimulace můžeme zařadit i v rámci běžných činností v MŠ – posadit se s dětmi do kruhu a provádět jemnou masáž obličeje prsty, nafukování tváří, praskání “bublin”, pohyby jazyka, vibrace rtů, semknutí rtů do různých tvarů, apod. Pro větší názornost lze využít fotografie nebo piktogramy. Lze spojit i s vyluzováním konkrétního zvuku či tónu současně s prováděním dechových nebo artikulačních cvičení. Děti se tak přirozeně naučí koordinovat pohyby mimických svalů, uvědomí si jejich zapojení, sladit je se společným rytmem celé skupiny. Zároveň přinášejí tyto aktivity i možnost uvolnění a relaxace (tiché masírování a stimulaci můžeme doplnit pomalou relaxační hudbou). Tato cvičení lze praktikovat i u starších dětí v mateřské škole. Je to jednoduchá a zábavná forma přípravy na další hudební činnosti. Přeji hodně úspěchů v pedagogické praxi.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jaký máte názor na hudbu jako kulisu.
Předem děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za inspirativní dotaz. Domnívám se, že i poslech hudby pouze jako hudební kulisy může být příjemnou a uvolňující záležitostí. Zároveň nás může pozitivně ovlivnit a třeba i motivovat k činnostem, do kterých se nám původně nechtělo. Samozřejmě, že z pohledu hudební didaktiky je důležité vnímat hudbu pozorně s předem daným cílem (např. se zaměřit na melodii, rytmus či konkrétní hudební nástroje, hlasy, náladu a dojem, který skladba vyvolává, hudební formu, styl, apod.). U dětí je podstatné vytvářet dostatek hudebních podnětů nejen hudbou reprodukovanou, ale ideálně prostřednictvími živé produkce. Tak aby se postupně stávali zasvěcenými a poučenými posluchači. Osobně mám ráda např. cyklus Umění poslouchat hudbu nebo Příběhy jedné kapely Ilji Hurníka. Zároveň je důležité si uvědomit, že hudební produkce (různé kvality) nás obklopuje téměř neustále. V tom případě lze hovořit o “hudebním smogu”, který nás v podobě zvuků, hluků i nevyžádané hudby obtěžuje.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den. Jsem studentkou konzervatoře a ve své diplomové práci se zabývám tvorbou pro mne významných autorů Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Jejich písně mne provázejí již od dětství a jsou pro mne zárukou vkusu a dobrého vtipu. Jak pohlížíte Vy na jejich tvorbu? Děkuji za odpověď. Bára M.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezký den, Báro,
děkuji za Váš zajímavý dotaz, který mne osobně velmi potěšil. Mám totiž k autorským písním Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře také pozitivní vztah. A to jak z pohledu hudebního, tak ve vztahu ke kultivované podobě českého jazyka (jako vystudovaná bohemistka to oceňuji). Domnívám se, že jsou kvalitní po stránce obsahové, volbou témat, která jsou blízká dětem, mnohdy mají velmi vtipný tón a pointu. Z hudebního hlediska jsou melodicky i harmonicky jasné a přehledné, je zde souhra textu s melodií a respektování hudební kompozice. Řada jiných autorů umělých písní toto mnohdy nerespektuje. Dovolím si ještě zmínit malou osobní zkušenost – sama jsem na písničkách této dvojice vyrostla (Dělání, Kdyby se v komnatách, apod.), mé obě děti realizovaly v rámci hudebně dramatického kroužku v MŠ hudební operku Červená Karkulka a velmi dobré zkušenosti mám i s realizací těchto písní v rámci hry na klávesové nástroje a klavír na PF. Studentky navíc oceňují i přehledný harmonický doprovod (mnohdy na tónice, dominantě a subdominantě). Přeji Vám hodně hezkých melodií a příjemných hudebních zážitků nejen u těchto písní.

ZEPTALI JSTE SE

Vážená paní doktorko.
Ráda bych se zeptala na efektivní využití hlasu. V mateřské škole pracuji již velice dlouho. Poslední dobou cítím jistou únavu hlasu. Prosím o doporučení, náměty na hlasovou hygienu. Jak hlas šetřit a zároveň v jistých situacích, např. při venkovních činnostech, výletech, být slyšena aniž bych svůj hlas ohrozila. Děkuji za odpověď. Radka M.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Vážená paní kolegyně, děkuji za podnětný dotaz, který se týká asi většiny pedagogů ( a hlasových profesionálů). Hlas je pro nás pracovním nástrojem, o který bychom měli pečovat a šetřit si jej, což znamená ideálně nepřepínat své hlasové možnosti (neforzírovat ani nešeptat). Z pohledu hlasového pedagoga bych Vám nejraději doporučila hlasový klid, což bohužel není možné. Každopádně jej plně využijte ve chvílích volna a relaxace. Rozhodně je důležité pracovat s hlasovou oporou (tóny nejen pěveckého ale i deklamovaného projevu opírat o bránici), hospodárně pracovat s dechem a hlasem, využívat svůj přirozený hlasový rejstřík. Druh a barva hlasu jsou nám dány od přírody, ale lze s nimi pracovat – rozšiřovat hlasový rejstřík směrem nahoru i dolů. Osobně mám velmi dobré zkušenosti s tím, že i na mluveném projevu je znát, pokud například zpíváte (ať již s dětmi či ve sboru nebo sólově). V řeči hovoříme o tzv. voix mixtu – smíšeném hlasu za účasti hlavových i hrudních rezonancí. Můžeme si takový hlas naladit, když např. využijeme “zívacího” napětí nebo při protažení, kdy dosáhneme souhry svalových skupin, které se podílejí na fonaci. Řada inspirativních cvičení je uvedena v publikaci Dech a hlas, návod k dobré mluvě – Horsta Coblenzera a Franze Muhara, DAMU Praha 2001). Je-li to možné, pak svůj hlas zbytečně nepřepínejte (např. se snažte přizpůsobit svůj hlas velikosti místnosti) a venku využít jiné možnosti (třeba zvuk nástroje, zvonečku, apod.). Přeji hodně sil a energie nejen při práci s dětmi v MŠ.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den paní doktorko.
Do naší mateřské školy přichází stále častěji děti s odlišným mateřským jazykem. Adaptaci jim stěžuje neznalost našeho jazyka. Velký zájem projevují o hudební činnosti, které je velice baví, lépe se u nich uvolní. Doporučíte mi, prosím, některou z hudebních aktivit, které jim pomohou se lépe začlenit do prostředí třídy?
Velice děkuji, Radka Mašková.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Milá Radko,
děkuji za zajímavý a inspirativní dotaz. Domnívám se, že malé děti bez rozdílu národnosti mají velkou oblibu ve zvukomalebných hrách se slovy ideálně spojených s pohybem (např. hrou na tělo), slova pak ani nemusejí mít přesný význam. Tím si vlastně budou děti blíž a nepocítí jazykovou bariéru. S úspěchem se obvykle setkávají zajímavé hudební hry v kruhu, kdy využíváme spojení slov a nonsensy (An don dodyjon, cíve kopion, Ene bene Emane, apod.), různé hrátky se slovy, rozpočítadla, říkadla, opakování, rytmizace či melodizace slov. Můžete následně pracovat s odlišnou intonací, frázováním či doprovodem na Orffovy nástroje (např. motivace pro čarování – hémisa démisa kolemisa deo, apod.). Lze také využít inspirace cizojazyčné (např. ze svahilštiny – Jambo habari misuri sana hakuna matata) opět ideálně spojeno s hudebně pohybovými aktivitami, které jsou pro děti předškolního věku ideální. Vřele doporučuji metodicky zaměřenou publikaci Pavla Jurkoviče (Od výkřiku k písničce) nebo texty Emanuela Frynty (Písničky bez muziky), Pavla Šruta, Ivana Vyskočila a dalších autorů, kteří se na hru se slovy zaměřují. Přeji Vám hodně úspěchů nejen při práci s dětmi. DN.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, paní doktorko,
chtěla bych se Vás zeptat, co se skrývá pod termínem a spojením slov “neekonomické používání hlasu”.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
Jiřina K.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezké odpoledne,
děkuji za zajímavý dotaz. Tímto spojením slov označujeme obvykle nedostatečné využití dechu a hlasu v mluvě. Dalo by se říci, že i hlas jako takový bychom měli využívat maximálně ekonomicky – neplýtvat silami, nepřepínat jej, snažit se hlas opřít o bránici, správně dýchat a hospodárně nakládat s dechem. atd. S neekonomickým použitím hlasu se lze setkat i u malých dětí, kdy je slyšet výrazné lapání po vzduchu (zejména při delší promluvě nebo při stresové zátěži). K tomu se velmi často přidává překotná mluva. Můžeme se s tímto problémem setkat ovšem i u dospělých, kdy k němu dochází např. následkem tlaku okolí či vlivem stresového zatížení, apod. Stresy a emoce vůbec zesilují zvýšení stavu napětí v celém tělesném svalstvu a podepisují se tedy i na hlasivkách a jejich využití. Velmi často se tak cítíme unavení a hlasově vyčerpaní. Mnohdy kompenzujeme toto zatížení a využíváme jiné svalové skupiny, dochází tak často k tuhnutí šíje či bolestem krční páteře. Pevně věřím, že Vás tento problém netrápí a dotaz je pouze teoretický. Přeji hodně úspěchů v mluveném i pěveckém projevu.