PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, paní doktorko,
chtěla bych se Vás zeptat, co se skrývá pod termínem a spojením slov “neekonomické používání hlasu”.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
Jiřina K.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Hezké odpoledne,
děkuji za zajímavý dotaz. Tímto spojením slov označujeme obvykle nedostatečné využití dechu a hlasu v mluvě. Dalo by se říci, že i hlas jako takový bychom měli využívat maximálně ekonomicky – neplýtvat silami, nepřepínat jej, snažit se hlas opřít o bránici, správně dýchat a hospodárně nakládat s dechem. atd. S neekonomickým použitím hlasu se lze setkat i u malých dětí, kdy je slyšet výrazné lapání po vzduchu (zejména při delší promluvě nebo při stresové zátěži). K tomu se velmi často přidává překotná mluva. Můžeme se s tímto problémem setkat ovšem i u dospělých, kdy k němu dochází např. následkem tlaku okolí či vlivem stresového zatížení, apod. Stresy a emoce vůbec zesilují zvýšení stavu napětí v celém tělesném svalstvu a podepisují se tedy i na hlasivkách a jejich využití. Velmi často se tak cítíme unavení a hlasově vyčerpaní. Mnohdy kompenzujeme toto zatížení a využíváme jiné svalové skupiny, dochází tak často k tuhnutí šíje či bolestem krční páteře. Pevně věřím, že Vás tento problém netrápí a dotaz je pouze teoretický. Přeji hodně úspěchů v mluveném i pěveckém projevu.

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Hezký den, setkala jsem se s termínem fonematický sluch, mohla byste jej stručně vysvětlit. Děkuji.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
pokud bych měla opravdu jednoduše vysvětlit, pak je fonematický sluch nebo někdy také uváděné fonematické slyšení záměrnou sluchovou pozorností k fonetickým kvalitám řeči. Obvykle je spojován s vývojem sluchové diferenciace při použití jazyka u malých dětí. Z hlediska ontogeneze se při uvolněném broukání a žvatlání dětem daří vyslovovat i řada konkrétních hlásek. S pokusy o nápodobu řeči dospělých se začíná budovat konkrétní sluchová kontrola. Děti se stále více snaží napodobovat a vytvářet fonémy, které jsou významotvorné v řeči jeho nejbližších.

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, navazuji na předchozí dotaz. Můžete uvést některé praktické příklady pro realizaci dechových a fonačních cvičení pro žáky s MP v hodinách hudební výchovy?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.

Při realizaci dechových a fonačních cvičení je u žáků s MP vždy důležitá motivace.

Motivací dechových cvičení může být navození určitých situací, za kterých si děti uvědomují proces dýchání. Navozujeme např. představu, že jdeme po rozkvetlé louce, kolem květin a vždy si přivoníme.

V zimě, když stavíme sněhuláky, je nám zima na ruce. Zahříváme ruce dechem (foukání do dlaní).

Když jsme ospalí, tak zíváme. „Děti, zkuste si pořádně zívnout a řekněte, co se děje s dechem“ (uvědomování si nádechu a výdechu).

Příklady dechových her:
Odtlač mi ruku
Cílem této hry je nácvik správného nádechu.
Děti sedí, stojí nebo leží. Zhluboka se nadechují. Pedagog přikládá svou dlaň na inkriminovaná místa (hruď, břicho, pod klíční kost) – dítě se má soustředit na dýchání do těchto partií, aby mu odtlačilo ruku. Po nácviku a pochopení cvičení, děti cvičí ve dvojicích.
Doplň větu
Cílem této hry je nácvik řečového dýchání, procvičení řečové výdrže.
Pedagog vymyslí jednoduchou větu. Děti mají za úkol doplnit větu dalším slovem. Motivačně může posloužit námětový obrázek.
Př.

Adam hraje,
Adam hraje na kytaru,
Adam hraje na kytaru ve skupině ….
Po nácviku lze přistoupit k témuž cvičení, kdy místo řečové výdrže sledujeme dechovou výdrž při zpěvu (na dva tóny, jednoduchou melodii….).

Při fonačních cvičeních se zaměřujeme především na nácvik měkkého hlasového začátku. Zde je důležité navodit pocit uvolněnosti. K tomu je dobré využít měkkého, pomocného gesta. Ve cvičeních postupujeme tak, že nejprve vybíráme slabiky a slova, která začínají nosovkou. Při nácviku vokálů začínáme vokálem u (vokál u zvedá měkké patro a zvětšuje rezonanční prostor nad hrtanem). Po vyvození měkkého u vyvozujeme měkké a, o, e, i. Abychom ulehčili nácvik, lze předsadit před vokál hlásku h.

Příklad cvičeni:
Říkanka
Děti opakují podle pedagoga za doprovodu měkkého pomocného gesta:
a-e-i-o-u
máma už je tu
á-é-í-ó-ú
píši úlohu
ha-he-hi-ho-hu
já ji pomohu
há-hé-hí-ho-hú
dá to námahu
Říkanku můžeme ztvárnit pohybem, případně dramatizovat

Další cvičení jsou zaměřena na rozeznívání rezonančních dutin
Nosní dutinu nejlépe rozeznívají nosové hlásky m,n.

Jak vám chutnal oběd?
Děti mají za úkol beze slov, pouze zvuky, vyjádřit, jak jim chutnal oběd.
Zavřeme ústa a prodlouženě vyslovíme „hm“, zakončíme důrazným „mňam“
Hrajeme si s hlasem: děti různě modulují „hm“, sestupují z vyšších do nižších poloh, zakončují různě protahovaným „mňam“. Na závěr si mohou zahrát na výdrž: z hlubokého nádechu vydechují za intonace „hm“, dokud jim stačí dech, zakončují „mňam“.

Brumendo
Procvičujeme nejprve na jednom tónu na souhlásky hm, hn, při zavřených ústech, ale s oddálenými zoubky. Ve cvičeních pokračujeme s pootevřenými rty. Dětí mají za úkol odhmatat prsty, jestli jim tón zní „v hlavě“, „mezi očima“

Hrajeme si
Děti se rozdělí do dvou skupin. Jedna skupina bude předvádět jedoucí autobus (cvičení v pohybu, zvuk autobusu se zavřenými rty „hn“ nebo s otevřenými rty – tun, tun, tun… zvuk klaksonu také se zavřenými rty), druhá skupina se bude za projíždějícím autobusem otáčet a divit se „jůůůůů.“ Pohyby budou děti doprovázet výrazovou mimikou a gestikulací.

Pěvecké slabiky, zpěv
Využíváme slabik mu, nu, jo apod., které rozezníváme v jednoduchých lidových písních – např. „Ach není, tu není“, „Maličká su“ apod.
Při rozeznívání hrdelní dutiny můžeme využít slova balí, báli a slabiky mau – mou. Vyslovují se volně, v nižších polohách, nepřepínáme sílu hlasu. Doporučuje se cvičit v půltónech v celé části středního rozsahu.
Chceme-li rozeznít všechny rezonanční dutiny, můžeme si zahrát na zvonění zvonů: bim – bam – bum (opět lze využít dramatizace).

Všechny uvedené náměty a mnohé další naleznete v publikaci od Josefa Štěpána a Petra Petráše: Logopedie v praxi, kterou vydalo nakladatelství Septima.

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, měla bych dotaz týkající se mého pětiletého syna. Poslední dobou se zadrhává a někdy až skoro koktá. Sama mluvím poměrně rychle, může to mít nějakou souvislost, popř. jak s tím pracovat? Děkuji za odpověď. AD.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za zajímavý dotaz. Někdy se s tímto problémem setkáváme právě u předškolních dětí, kdy je velmi rychlý jejich intelektuální a emoční vývoj a vyjádření prostřednictvím hlasu je složitější. Malé děti v touze sdělit vše a naráz někdy i lapají po dechu a snaží se vyjádřit vše co nejrychleji, což někdy vede k zadrhávání. Jazyk a slovní zásoba jakoby v této chvíli nestačila k vyjádření všeho toho,co se odehrává v jejich hlavě. O koktání v pravém slova smyslu (tedy o neurologickou poruchu) se nejedná. Pokud Vy sama máte rychlé tempo řeči, dítě to samozřejmě přirozeně napodobuje. Bylo by proto vhodné ideálně začít u sebe, zvolnit a zklidnit tempo Vaší promluvy, mluvit v nižší poloze klidným hlasem. Syna navíc vždy, když by chtěl sdělit něco důležitého uklidnit a upozornit na správný nádech a výdech, který je vlastně alfou a omegou správného tvoření hlasu. Dobré by bylo si společně v klidu vyprávět např. nad obrázkovou knihou, povídat si o zážitcích nebo i zpívat. Hodně štěstí.

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) - hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Chtěla jsem se zeptat na Vaši zkušenost spojení písniček s vyprávěním, které osobně ráda v praxi využívám. Doporučila byste mi nějaké vhodné do MŠ?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
určitě sdílím Váš názor, který mohu jen potvrdit. Děti si prostřednictvím vyprávění intenzivněji uvědomí, o čem písnička vlastně je, o čem se zpívá, co se v ní odehrává. Dochází u nich k mnohem většímu rozvoji fantazie a představivosti. Z osobní zkušenosti mohu doporučit sborník “Co slabika, to muzika” Pavla Jurkoviče (hudba) a Václava Fišera (text), který obsahuje vtipné příběhy, na něž navazuje na stejné téma písnička. Na přiloženém CD jsou navíc všechny písně nahrány jak se zpěvem, tak pouze jako instrumentální doprovod, k němuž mohou děti za pomoci paní učitelky zpívat. Velmi zdařilé je i spojení textů Václava Fischera s hudbou Petra Ebena v cyklu “Elce pelce kotrmelce” (poslední vydání doplněno o spojovací text načtený Markem Ebenem). Popř. ještě cyklus Vyprávíme a zpíváme dětem … Jindřicha Balíka s podtitulem Pohádky s rozkvetlé louky a stříbrné tůňky s písněmi Pavla Jurkoviče (obsahuje deset pohádek a deset písní). Je určena pro děti od tří let, ale myslím si, že ji lze využít i jako první čtení pro malé školáky. Určitě naleznete i řadu dalších. Hodně úspěchů.

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den. Lze v hodinách HV pracovat také se žáky s MP, kteří mají potřebu logopedické péče? Na co je potřeba se zaměřit?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.
Logopedická péče je doménou odborníka, erudovaného speciálního pedagoga logopeda. Ten provádí diagnostiku, určuje směr péče, terapii apod. Ve školním prostředí lze zavést v rámci PO pedagogická intervence předmět speciálně pedagogické péče (řečová výchova), jehož smyslem je cílený rozvoj komunikativních (komunikačních) schopností žáků. K větší efektivitě dospějeme, když rozvoj těchto dovedností nezůstane pouze izolovanou záležitostí jednoho předmětu, ale vhodným způsobem prolne do celého vzdělávacího procesu.

Hudební výchova skýtá poměrně velký prostor pro realizaci průpravných (přípravných) cvičení jako jsou cvičení dechová, hlasová, artikulační, pohybová apod. Náměty pro tato cvičení naleznete např. v metodické příručce od Josefa Štěpána a Petra Petráše „Logopedie v praxi“ vydané v nakladatelství Septima.

Při vlastní realizaci je důležité žáky vhodně motivovat. Musíte si také uvědomit, že mezi specifika kognice žáků s MP, která mají dopady do vzdělávání, patří mimo jiné snadná unavitelnost, ztráta pozornosti a nedostatek vůle. Z toho pak vyplývá určitá vzdělávací strategie, která se ve velké míře opírá o názor, jasnou instrukci a variabilitu cvičení a to zejména formou hry (aby žáky zaujala a aby při častém opakování nedocházelo ke ztrátě motivace).

Dechová cvičení zaměřujeme na správnou dechovou techniku preferující kombinovaný žeberně – brániční dech a dýchání nosem. Dále nacvičujeme hluboký nádech, přičemž žáky vedeme ke správnému držení těla v poloze vleže, vsedě a ve stoje. Při nácviku výdechu, který postupně prohlubujeme a prodlužujeme, učíme děti cílevědomě ovládat výdechový proud (např. hra slalom, foukání do papírku apod.), přičemž v kombinaci s hlasovými cvičeními (fonace různých zvuků, zpěvných slabik apod.) vytváříme předstupeň k nácviku řečového dýchání. Dechová cvičení se mohou provádět buď v kombinaci s pohybovými aktivitami (a to celého těla – např. při chůzi, případně s pohybem části těla – např. kroužení pažemi, protahování se apod.), nebo v uvolněném postoji v klidu.
Cílem hlasových cvičení je výcvik v ovládání fyziologicky správně vytvořeného hlasu. Zaměřujeme se na měkký hlasový začátek a rozvoj hlasové zvučnosti, nosnosti, síly a barevnosti. Měkké hlasové nasazení se procvičuje v rámci pěveckých dovedností a vokalizace samohlásek a,e,i,o,u. Mezipředmětové vazby jsou při hlasových cvičeních na český jazyk (vhodné texty) a tělesnou výchovu (pohybové vyjádření, dramatizace).
Artikulační cvičení (cvičení na rozvíjení pohyblivosti řečových orgánů) zaměřujeme na rty, dolní čelist, jazyk a měkké patro.
Všechna cvičení se dají provádět individuálně i skupinově, za doprovodu reprodukované (relaxační) hudby, ale také jako součást nácviku pěveckých dovedností.

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.

PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP

Foto

Ředitel
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: "Inovace činnosti SPC" a "Systémová podpora inkluzivního vzdělávání." Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, jakým způsobem hodnotit žáky s MP v hodinách Hv?


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Hodnocení bývá pedagogickým oříškem v naukových předmětech, ale nezřídka i ve výchovách. Před učitelem vyvstává zejména dilema, jak to udělat, aby bylo spravedlivé pro všechny. O to více je to problematičtější, když se jedná o žáky s mentálním postižením. Zdánlivě jednodušší situaci má pedagog ve školách zřízených podle §16, odst. 9 ŠZ, kde se vzdělávají žáci se stejným druhem zdravotního znevýhodnění i když i zde existují individuální rozdíly (výstupy a obsahy vzdělávání jsou však přizpůsobeny pro všechny žáky). Složitější je situace u běžných základních škol „jedoucích“ v systému společného vzdělávání. Zde se setkávají v jedné třídě vedle žáků vzdělávajících se podle školního vzdělávacího programu také žáci s různými vzdělávacími potřebami, které jsou zobrazeny v individuálních vzdělávacích plánech (IVP), včetně podpůrných opatření k jejich dosažení. V takových případech je i jejich hodnocení součástí IVP.
Žákům s MP bývá SPC navrhováno formativní hodnocení (např. slovní hodnocení, případně kombinace hodnocení známkou a slovního hodnocení).

Ať už hodnotíte známkou, nebo slovně je nutné hodnocení individualizovat – tzn. hodnotit především žáka, neporovnávat jeho výkon s ostatními, ale vycházet ze znalosti jeho specifik vyplývajících z MP (které ho svým způsobem limitují) a zaměřit se na jeho případný individuální pokrok. Tam, kde je žák s MP schopen vykazovat výkon srovnatelný s ostatními spolužáky (např. v pěveckých dovednostech), můžeme pro zvýšení motivace hodnotit jeho výkon společně s ostatními spolužáky, tam, kde není schopen výkon podat (např. při hudební nauce), hodnotíme žáka odděleně (dle upraveného učiva v IVP, případně jiného učiva, které původní učivo nahrazuje).

Při hodnocení je nutné přihlížet i k fyziologickým proměnám jako je např. mutace, ale také k případným komorbiditám, které se k MP přidružují a způsobují určitá omezení např. pohybové nebo sluchové, řečové apod. Je nutné pamatovat na motivaci žáků, prožitek z úspěchu (vždy se dá najít něco, za co se dá žák kladně ohodnotit nebo pochválit). A v této souvislosti je třeba si také dávat pozor, aby známka byla „za něco,“ nikoliv jen jako gesto k povzbuzení.

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. "LH Metodu" celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobry den.
Znam vas zmuzikoterapeutickeho orchestru zazraky sveta a z bubnovani. Na jaky nastroj mam moznost se naucit hrat ?
dekuji
Bara


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den slečno Jeníčková. Děkuji za váš dotaz, odpovím, jak nejlépe dovedu. Ano pamatuji si vás z koncertu „Zázraky světa“, který se konal v rámci Sympozia EACM – Evropská asociace celostní muzikoterapie, na zámku v Lysicích v květnu 2018. Na koncertě vystoupili celostní muzikoterapeuti, děti z okolních škol a naši hosté, jako třeba vy. Koncert slouží k potkávání se nás muzikoterapeutů a vás všech ostatních, kteří si mají možnost s námi zahrát na veřejném koncertu. Už během koncertu bylo jasně vidět a slyšet, že na hudební nástroje může hrát prakticky každý. Chce to ovšem mít profesionální a odborné vedení a notnou dávku zkušeností, trpělivosti a empatického vhledu. Zkrátka řízení orchestru, ve kterém najednou hraje a zpívá, například čtyřicet účinkujících vyžaduje profesionálního hudebníka, dirigenta a organizátora. Pak i lidé, kteří většinou nehrají na hudební nástroje, zahrají a zazpívají a je z toho úchvatný výsledek. Tím chci vlastně říci, že i lidé, kteří nejsou hudebníci, nevěnují se pravidelně hudbě, či mají speciální vzdělávací potřeby, mohou hrát a zpívat, byť jednoduše a základně. Vždy musíme mít na paměti, k čemu nám má sloužit hudba, hra na hudební nástroje, jaký je náš záměr a cíl. Jestli budeme hrát na hudební nástroje a zpívat v rámci volné zábavy, muzikoterapie, sami pro sebe, nebo veřejně na koncertu. To si musí člověk dopředu ujasnit. Co vlastně chce. Podle toho by si měl zvolit náležitý hudební nástroj. Ovšem před tím by se měl setkat s patřičným odborníkem – hudebníkem, nejlépe profesionálním, či muzikoterapeutem a s těmito lidmi se poradit, co by pro něj bylo vhodné, jaký nástroj a která oblast hudby. Na určité nástroje, zvláště tzv. perkuse může zahrát každý člověk i bez přípravy, má-li náležité vedení a podporu odborníka specialisty. Když to celé shrnu, tvrdím, že každý člověk, který slyší a ovládá své hlasové ústrojí, může zpívat. Každý člověk může byť jednoduše hrát na vhodně zvolený hudební nástroj. Naprostá většina lidí může nějakým způsobem hrát či zpívat i lidé neslyšící a s nějakou formou zdravotního postižení. Chce to jen se dobře poradit s odborníkem a půjde to. Naše společné koncerty „Zázraky světa“ koncert muzikoterapeutů a např. našich klientů i náhodných hostů jsou toho dokladem. Zázraky světa – tyto koncerty organizuji již sedmnáctým rokem v České republice i v zahraničí například v Polsku a na Slovensku. Koncert se uskuteční tak, že v den koncertu proběhne zhruba dvouhodinová zkouška a potom se odpoledne či večer koncert odehraje. Vždy je to úchvatný zážitek i výsledek. Pokud mám tedy odpovědět přesně na vaši otázku, ano můžete se naučit hrát na vhodně zvolený hudební nástroj. Je k tomu ovšem nutná odborná porada s patřičným odborníkem. Ještě jednou děkuji za váš přínosný dotaz a na shledanou na nějakém koncertě „Zázraky světa“ a s celostní muzikoterapií i EACM.

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. "LH Metodu" celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Vážený pane doktore.
Zajímají mne vaše zkušenosti z poskytování supervize. Slyšela jsem, že ji praktikujete v několika zařízeních. Kdy a jak užíváte prvky celostní muzikoterapie v procesu supervize?

Děkuji za odpověď.
Danila Boráková


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den vážená paní Boráková. Váš dotaz je pro mne velice zajímavý. Supervizi muzikoterapie, tedy procesní a případovou supervizi dělám již řadu let pro absolventy studia celostní muzikoterapie na ICV FF UP Olomouc. V loňském roce jsem ovšem dovršil supervizní výcvik u Hestie Praha – vzdělávací organizace. Dělal jsem ho proto, abych mohl svým studentům i absolventům poskytovat skutečně kvalifikovanou supervizi. Nicméně situace mne samotného překvapila, neboť velice rychle přišla nabídka na supervizi pro organizaci sociálních služeb a přicházejí další. Celostní muzikoterapii v supervizi používám prvkově, což znamená, že některé jednoduché techniky zařazuji jako tzv. ledolamky, „zahřívací a otevírací“ techniky. Účastníci supervize se potřebují naladit, uvolnit, získat pocit bezpečí a otevřené komunikace. K tomu mi výborně slouží právě muzikoterapeutické techniky. Rovněž jsem praxí zjistil, že supervize je otevřená disciplína a nejdůležitější je výsledek. I cesta má své místo a velikou variabilitu. Naštěstí nejsem v supervizi svázán žádnými těsnými pravidly a normami. Každý supervizor si nakonec musí vytvořit své postupy a techniky, které sedí přesně na danou supervizní situaci a zakázku. Do větších podrobností se zde nemohu pouštět, neboť i supervize je proces delikátní a soukromý. Účastníci i supervizor jsou vázáni dobrovolnou mlčenlivostí a supervizor etickým kodexem. Má odpověď tedy shrnuto zní: celostní muzikoterapie je vynikající podpůrný prostředek i v supervizi. Může jí ovšem používat pouze náležitě vycvičený muzikoterapeut. Ještě jednou děkuji za váš dotaz. Na shledanou, Lubomír Holzer.

PaedDr. Lubomír Holzer
KATEGORIE HUDBA >> Muzikoterapie

Foto

Je muzikoterapeut, speciální pedagog, profesionální umělec, odborný garant, lektor a supervizor muzikoterapie. Vytvořil vlastní hudební styl, intuitivní přímou hudbu, vznikající v přítomném okamžiku a na daném místě. Je rovněž autorem a hybatelem původní muzikoterapeutické metody, spadající plně do oblasti celostní muzikoterapie. Řečenou tzv. "LH Metodu" celostní muzikoterapie dále rozvíjí, provádí, učí a šíří všude, kde ho můžete potkat.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Vážený pane doktore,
chtěla bych se zeptat na Vaše zkušenosti s využitím muzikoterapie u dětí nebo dospělých s poruchou autistického spektra.
Děkuji
S pozdravem M. G.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den vážená paní Gregorová. Děkuji za váš dotaz. Celostní muzikoterapie je prostřednictvím metody CMLH (Celostní muzikoterapie Lubomíra Holzera) vcelku univerzální, použitelná pro všechny typy postižení, nemocí, podpory, zlepšení kvality života, resocializace, jako prevence syndromu vyhoření, psychopatické i sociopatické jevy, pro manažerské týmy, pro jednotlivce i kolektivy všech typů, bez rozdílů sociálního či zdravotního zařazení. Pro klienty či pacienty s PAS je tedy rovněž nadmíru vhodná. Mám s danou oblastí dlouhodobé praktické zkušenosti. Realizuji individuální i skupinové terapie. V první fázi požívám většinou formu pasivně receptivní, při které klienti leží nebo jsou vhodně uloženi či napolohováni pro účely hluboké muzikoterapeutické relaxace. Celý proces spočívá v účinnosti metody CMLH, jejich technik a postupů, jejichž vysvětlení by si vyžádalo rozsáhlé místo. K tomu myslím poradna není určena. Zmíněné celostní muzikoterapie poskytuji na území celé české republiky, v Polsku a na Slovensku. Výsledky mé práce oceňují jak klienti samotní, tak jejich rodiče i organizace ve kterých jsou umístěni, či kam pravidelně docházejí. Průběh, stručně řečeno je následovný. Klienti zaujmou relaxační polohu a muzikoterapeut, v tomto případě já, živě hraje a zpívá specifickým způsobem na nástroje s přirozeným laděním, z přírodních materiálů a ručně vyráběné minimálně 90 minut. Při sledování fyziologie mozku vidíme, že velice rychle elektrické aktivita mozku přechází do hladiny alfa na EEG, což je rozpětí 7,5 – 13,5 Hz. Při dlouhodobém působení (min. půl – 1 rok), dochází k ještě hlubšímu ponoru do hladiny théta mozkových vln 3,5-7,5, Hz. Popsané změněné stavy vědomí vedou organismus ke zklidnění, uvolnění a zpomalení všech fyziologických funkcí. Výsledkem je různě hluboký stav relaxace celého organizmu. Zpomalení tepové a dechové frekvence, ustalování acidobazické rovnováhy krve na pH = 7,4, odeznívání hyperaktivity, uklidnění nespecifické nevědomé neuromotorické aktivity (tzv. rituálních, stále se opakujících či choreatických pohybů atd. u klientů s PAS). Shrnuto, klienti zažívají chvíle uvolnění a celkového klidu. Jelikož je lidský mozek neuroplastická struktura, dochází při dlouhodobém působení celostní muzikoterapií ke zlepšování celkového stavu klientů a pacientů s PAS. Nejlépe by bylo se zúčastnit nějaké muzikoterapeutické akce se mnou, či přihlásit se na studium v kurzech celostní muzikoterapie na ICV Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Tak si můžete na vlastní kůži, tedy celý organizmus, vyzkoušet jedinečné účinky celostní muzikoterapie. Ještě jednou děkuji za váš dotaz. Na shledanou,