HUDBA (Page 2)

ZEPTALI JSTE SE

Doporučil byste, aby se v rámci hudební výchovy na škole zřízené dle §16 (kde je menší počet
žáků) zařadila i hra na hudební nástroj? Pokud ano, který byste preferoval? Velmi často využívaná
hra na flétnu, se mi zrovna nezdá nejlepším řešením.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Zařadit do náplně hodin hudební výchovy hru na nějaký hudební nástroj klade nároky jak na pedagoga
(jeho hudební vzdělání, či zkušenosti) a organizační schopnosti, ale také na schopnosti a možnosti žáků.
Traduje se, že zejména žáci se zrakovým postižením mají ke hře na hudební nástroje blíže, než žáci s jiným
druhem postižení, ale já bych to až tak neviděl. Na hudební nástroj se mohou naučit všichni, kteří k tomu
mají ty správné dispozice, zejména hudební sluch a nebrání jim v tom právě samotné zdravotní
znevýhodnění.
Aby nedošlo k nedorozumění, je důležité také správně pochopit, co myslíte „zařazením hry na hudební
nástroj do hodin hudební výchovy.“ Dle mého názoru se nejedná prioritně o výuku hry na hudební nástroj,
ale o využití dříve nabytých (třeba i základních) dovedností žáka/žáků ve hře na určitý hudební nástroj pro
„oživení,“ „zpestření“ hodin hudební výchovy. Samozřejmě, že dalšímu rozvíjení těchto dovedností nic
nebrání, již samotné zapojení je pro žáka/žáky aktivizující.
Z hlediska výběru hudebního nástroje bych doporučil elektronický klavír nebo klávesy. Rozvíjí nejen 
hudební sluch, ale i smysl pro rytmus, pohyb a zpěv. Ten je u žáků mnohdy vítán, zejména když je
podpořen možností zajištění mikrofonu. Je to velká výhoda oproti hře na flétnu.
Tím ovšem nezatracuji možnost společné výuky všech žáků třídy na určitý hudební nástroj, ale jak už jsem
konstatoval úvodem, vyžaduje to jak zdatného pedagoga, tak dobrou sestavu třídy.

ZEPTALI JSTE SE

Domníváte se, že je vhodnější, když jsou hudební akce (výchovné koncerty) pořádány přímo ve
školách?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
V poslední době je realitou, že přichází do škol množství nabídek na konání výchovných koncertů a to
přímo v prostorách školy. Na jedné straně je to elegantní řešení pro vedení školy i pro učitele, nejsou žádné
problémy s organizací, přesuny po rušných komunikacích, interpret přijede přímo do školy a akce se
uskuteční za minimální ztráty vyučovacích hodin.
Na druhé straně však žáci tím přicházejí o prožitek z hudby v kulturním prostředí (ne všechny školy mají
hudební sál a tělocvična je prostor pro úplně jiné účely), ale také výchovný vliv směrem k nabytí určitých
společenských konvencí (společenské etiketě) není tak silný jako v prostorách, které jsou tomu
přizpůsobeny.
Důležitým přínosem výchovných koncertů je totiž nejenom naučit se vnímat hudbu, ale i naučit se
v kulturním prostředí chovat.
Jako naprosto nepřijatelná se mi jeví argumentace pro konání výchovného koncertu ve škole, která se opírá
o tvrzení, že si na veřejnosti nebudeme s těmi „nevychovanci“ dělat ostudu.
Zažil jsem dokonce i případ, kdy na výchovný koncert, či divadelní představení, byli vybrání jen „ti
hodní“a ti „druzí“ zůstali ve škole (nezřídka se mezi těmi „druhými“ mohou ocitnout i žáci s postižením).
Taková selekce, zejména v době „společného vzdělávání“ je na pováženou. To je potom na zamyšlení,
jestli na takové škole není něco špatně.
Takže jednoznačně bych podporoval konání výchovných koncertů mimo školu, v prostředí k tomu
určenému a za účasti všech žáků.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, můžu se zeptat jak propojit HV s Věcným učením? Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.
Hudební výchova nabízí mnoho možností pro rozvíjení mezipředmětových vztahů. Prvků hudební výchovy lze dobře využít jak ve výtvarné výchově, tak také řečové výchově, jak jsem již psal v předešlých odpovědích, a také tak ve věcném učení. Zde se nabízí např. témata Zdraví, Nemoc, Otužování, Pohyb….. a s tím i výuka částí těla. Uvedu dva příklady z praxe.
Věcné učení můžeme propojit právě s HV například písní s pohybem na melodii písně: „Jaká by to hanba byla, kdyby žena muže bila“ (během zpěvu se předvádí pohyb dle pokynů pedagoga).
Text písně:
Kdo má ruce tleskat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má ruce tleskat musí, tlesky, tlesky, tlesk.

Kdo má nohy dupat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má nohy dupat musí, dupy, dupy, dup.

Kdo má hlavu houpat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má hlavu houpat musí, houpy, houpy, hou.

Kdo má oči mrkat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má oči mrkat musí, mrky, mrky, mrk.

Kdo má nos ten smrkat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má nos ten smrkat musí smrky, smrky, smrk.

Atd…..fantazii se meze nekladou. Mohou se používat další části těla, které se učí žáci pojmenovávat a ukazovat.

V období chřipek a nachlazení se nabízí využít rytmizace básně: „Nemoc“ a to ve spojení s grafomotorickým cvičením.
Příklad:
Na obrázku je nakreslen hrníček a žáci dodělávají krouživé pohyby tužkou a dělají, jak se z něj kouří (v hrníčku je teplý čaj na uzdravení).
Žáci krouží a procvičují si ruku v rytmu říkanky…. (spojení HV, ŘV, grafomotoriky)

Zas mě jeden bacil našel,
Dostal(a) jsem rýmu, kašel.
Rejdí v krku, rejdí v nose,
proto kuckám v jednom kuse.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, na naší škole chceme pořádat karneval. Jaké máte zkušenosti s touto aktivitou u žáků s MP? Prosím uveďte některé inspirativní příklady z praxe.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Vaši otázku.
Zimní období je spojeno nejen s Vánocemi, ale je to rovněž období plesů a karnevalových masek. Karneval je vítanou aktivitou, která vede k celkovému uvolnění a navození psychické pohody u žáků, ale také k pohybové relaxaci, navazování a upevňování přátelských vztahů. Tato aktivita má i svoji edukační nadstavbu.
Karneval může být pojímán jako jednorázová zábavní akce, kdy se děti sejdou a prožijí si „nějaký“ čas společným „dováděním“ v maskách při reprodukované hudbě, ale také jako netradiční součást vyučovacího procesu. Ta se svým pojetím blíží projektovému vyučování, časové úseky, které jsou projektu věnovány, na sebe smysluplně navazují, doplňují se a směřují v závěrečný produkt (výsledek), vyvrcholením je projektový den (vlastní karneval).
Jednotlivé přípravné aktivity jsou realizovány hlavně v tzv. „výchovách“. Ve výtvarné výchově a pracovních činnostech je to především zhotovení kulis, výzdoby a karnevalových masek; v tělesné výchově a hudební výchově zase nácvik jednoduchých tanečních kroků či tance, výběr hudební produkce, ale i nácvik vhodných písniček a básniček s pohybem.
Vlastní karneval pak lze pojmout jako nezávazný rej s přehlídkou masek, ale lze jej také tematicky zaměřit (např. rej zvířátek s povídáním, tancem a pohybovými aktivitami při reprodukované hudbě, hrami, soutěžemi). Za splnění úkolů dostanou děti vždy drobnou odměnu. Při takto pojatém karnevalu, jako součásti vzdělávacího procesu (i s cílenými přípravnými fázemi), dochází k přirozenému způsobu učení se prožitkem, který má mnohem silnější motivační a edukační účinek než klasicky pojaté vyučování.
K druhé části otázky uvádím pro inspiraci nácvik a rytmizaci písně a básně tematicky vhodné pro karneval:

Na melodii písničky: „Kluci kočičí“ zpíváme:
Proč tu tolik smíchu je?
Šašek v trubku píská.
Kdo tu všechno tancuje,
skáče, křičí, výská?
/: Hola děti, pojďte dál,
dneska máme karneval :/.
Tuto variaci můžeme použít jako úvodní píseň pro celý karneval
Ale může to být i báseň s pohybem:

Brzy bude velký bál, /ruce dáme k puse a hlásíme/
hurá, je tu KARNEVAL! /ruce nad hlavu/
Nafoukneme balónky, /rukou opíšeme ve vzduchu kruh/
ozdobíme záclonky. /zatřepeme prstíky nad hlavou/
Schováme se za masku, /zakryjeme si rukama obličej/
jsme jak z hadích ocásků. /kroutíme se a poskakujeme na místě/

Soutěžíme, zpíváme si, tancujeme a užíváme si krásné společné dopoledne.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, prosím vás mám dotaz……Jaké písničky jsou vhodné pro žáky se STMR a TMR na Mikulášskou besídku, prosím uveďte i náměty. Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

V čase adventu i k nám do školy přichází Mikuláš se svojí družinou. Většinou se o toto překvapení postarají žáci z vyššího ročníku. Mladší žáci si ve svých třídách připravují program s písničkami, říkankami s mikulášskou tématikou a s radostí předvedou, co se naučili.

Nyní uvádím praktické náměty z naší školy, které mohou být inspirací.

Piktogram – žák vybírá dle slovního pokynu ze souboru piktogramů různých básní a písní konkrétní piktogram na téma „ Mikulášské“. Tím se určí téma bloku v hodině HV a zalaminovaný piktogram se může dát na nástěnku k dennímu programu.

Náměty písní

Mik-Miku, Mik-Miku, Mikuláš přišel s čertem na koláč (guláš),,

Mik-Miku, Mik-Miku, Mikuláš přinesl nám zimní čas.

Čerti se ženili (Marie Kružíková – Písníček)

1. Četi se ženili, tančili, řádili, kopytem dopředu, kopytem zpět.

Píchali, bodali, rohama do peřin, peří se sypalo na celý svět.

R.: Hopsasa, hejsasa, hlavou čert potřásá a v čertím kožíšku teplo mu je.

V kožíšku na paty, čertíku chlupatý, nad hlavou peří mu poletuje.

2. Dva čerti s čerticí drží se za vlasy, další se chystají do pranice.

Nahoře na světě – ďábelské počasí, vánice, vichřice, fujavice.

R.: Hopsasa……

(Tato píseň se může i pohybově ztvárnit, a to třeba ve dvojici, kdy se žáci drží za ruce a vykopávají nohama do stran, může se jednat o čertovský taneček.)

Čertíkova rozpočítaná

Čertí brána otevřená, čertím klíčem odemčená.

Kdo do ní vejde, čertík z něj vzejde.

Ať je to ten, nebo ten, bude brblat celý den.

(Zpívá se na melodii písně Zlatá brána otevřená. Jedná se buď o hudebně-pohybovou hru, kdy se dva žáci drží za ruce nad hlavou a dělají tak bránu – stříšku a ostatní podchází v rytmu. Na slovo DEN žáci, kteří dělají bránu, dají spojené ruce dolů a ten, kdo zůstane mezi nimi je chycen a pokusí se zabrblat, nebo můžeme jen rozpočítávat, s tím, že na koho to padne, ten zabrblá.)

Rohy, kožichy, kopyta, ocas

Rohy, kožichy, kopyta, ocas … kopyta, ocas, kopyta, ocas.

Rohy, kožichy, kopyta, ocas…..jazyk, brada, uši, nos.

(Jedná se hudebně-pohybovou hru. Je variací na píseň Hlava, ramena, kolena, palce. Zpěv je doprovázen pohybem částí těla dle textu v písničce.)

Náměty básní

Andělské čarování

Anděl seděl na obláčku, čáry máry čaroval.

Vyčaroval Mikuláše, moc se z toho radoval.

Pozor na to, milé děti, čarování není žert,

něco se mu nepovedlo a tak přibyl čert.

(Báseň s pohybem. Žáci předvádí jednoduchý pohyb podle slov v básničce.)

Básně s obrazovým materiálem

Mikuláš

Kde se vzal, tu se vzal, Mikuláš pod okny stál.

V ruce velkou berličku, na hlavě měl čepičku.

Z bílých vousů teplý šál, takhle asi vypadal.

Anděl

Anděl ten má zlaté vlasy, v nebi pobral hodně krásy.

Křídla bílá jako sníh, neujde mu žádný hřích.

Čert

Čerte, čerte chlupatý, nechej pytel za vraty.

Slibuju ti, slibuju, že už zlobit nebudu.

(Pedagog říká básně a zároveň předvádí pohyby podle textu. Žáci napodobují pohyb a snaží se zapamatovat texty básní).

ZEPTALI JSTE SE

Jaká pozitiva přináší spojení hudební a výtvarné výchovy? Popř. jaké máte zkušenosti a náměty na činnosti? Děkuji za dotaz.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Hudební i výtvarná výchova jsou si velmi blízké. Hudba je inspirací pro výtvarné umění a naopak. Žáci mohou výtvarně vyjadřovat svoje nálady, vnitřní cítění, pocity písní nebo poslechových skladeb. Velmi často právě hudba podnítí v dětech vznik nové myšlenky, nového nápadu, které potom výtvarně realizují. Žáci mohou rozvíjet představivost, fantazii a kreativitu výtvarně tvořivým vyjadřováním, vytvářet ilustrace podle pocitů, či děje písničky, kterou se právě učí.
Často se také projevují pokusy spojující poslech hudebního díla s improvizovaným výtvarným projevem. Při poslechu hudby mohou experimentovat s barvami, tvary a liniemi, vymýšlet vlastní fantazijní příběhy.
Na závěr hodiny (hodin – pro získání dostatečného času lze spojit hodiny hudební a výtvarné výchovy do bloku), lze uspořádat společnou výstavku vzniklých výtvarných prací.
Další inspiraci můžete najít např. v knížce od autorů M. Raková, L. Štípová, A. Tichá.: Zpíváme a nasloucháme hudbě s nejmenšími

Praktická ukázka:

Píseň s názvem Trnky brnky

1. Trnky brnky, staré hrnky,
ještě starší necky.
Špačci z budky kradou chrupky,
vyplivují pecky.

2. Kosům v háji nechutnají.
že jsou jako z gumy.
Prý si radši zapytlačí,
až dozrají blumy.

NÁCVIK:
Správná artikulace, pravidelný rytmus, pružnost bránice, správná výslovnost R.
RYTMIZACE:
Žáci poslouchají píseň z CD a doprovázejí ji všemi dostupnými rytmickými nástroji (dřívka, bubínky, plechové hrníčky, pokličky…).
VÝTVARNÝ NÁPAD:
Nejprve žáci namalují velký strom – Švestku. Potom korkovou zátkou otiskují modré švestky.