PaedDr. Petr Petráš (Page 2)

ZEPTALI JSTE SE

Jaká pozitiva přináší spojení hudební a výtvarné výchovy? Popř. jaké máte zkušenosti a náměty na činnosti? Děkuji za dotaz.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Hudební i výtvarná výchova jsou si velmi blízké. Hudba je inspirací pro výtvarné umění a naopak. Žáci mohou výtvarně vyjadřovat svoje nálady, vnitřní cítění, pocity písní nebo poslechových skladeb. Velmi často právě hudba podnítí v dětech vznik nové myšlenky, nového nápadu, které potom výtvarně realizují. Žáci mohou rozvíjet představivost, fantazii a kreativitu výtvarně tvořivým vyjadřováním, vytvářet ilustrace podle pocitů, či děje písničky, kterou se právě učí.
Často se také projevují pokusy spojující poslech hudebního díla s improvizovaným výtvarným projevem. Při poslechu hudby mohou experimentovat s barvami, tvary a liniemi, vymýšlet vlastní fantazijní příběhy.
Na závěr hodiny (hodin – pro získání dostatečného času lze spojit hodiny hudební a výtvarné výchovy do bloku), lze uspořádat společnou výstavku vzniklých výtvarných prací.
Další inspiraci můžete najít např. v knížce od autorů M. Raková, L. Štípová, A. Tichá.: Zpíváme a nasloucháme hudbě s nejmenšími

Praktická ukázka:

Píseň s názvem Trnky brnky

1. Trnky brnky, staré hrnky,
ještě starší necky.
Špačci z budky kradou chrupky,
vyplivují pecky.

2. Kosům v háji nechutnají.
že jsou jako z gumy.
Prý si radši zapytlačí,
až dozrají blumy.

NÁCVIK:
Správná artikulace, pravidelný rytmus, pružnost bránice, správná výslovnost R.
RYTMIZACE:
Žáci poslouchají píseň z CD a doprovázejí ji všemi dostupnými rytmickými nástroji (dřívka, bubínky, plechové hrníčky, pokličky…).
VÝTVARNÝ NÁPAD:
Nejprve žáci namalují velký strom – Švestku. Potom korkovou zátkou otiskují modré švestky.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, navazuji na předchozí dotaz. Můžete uvést některé praktické příklady pro realizaci dechových a fonačních cvičení pro žáky s MP v hodinách hudební výchovy?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.

Při realizaci dechových a fonačních cvičení je u žáků s MP vždy důležitá motivace.

Motivací dechových cvičení může být navození určitých situací, za kterých si děti uvědomují proces dýchání. Navozujeme např. představu, že jdeme po rozkvetlé louce, kolem květin a vždy si přivoníme.

V zimě, když stavíme sněhuláky, je nám zima na ruce. Zahříváme ruce dechem (foukání do dlaní).

Když jsme ospalí, tak zíváme. „Děti, zkuste si pořádně zívnout a řekněte, co se děje s dechem“ (uvědomování si nádechu a výdechu).

Příklady dechových her:
Odtlač mi ruku
Cílem této hry je nácvik správného nádechu.
Děti sedí, stojí nebo leží. Zhluboka se nadechují. Pedagog přikládá svou dlaň na inkriminovaná místa (hruď, břicho, pod klíční kost) – dítě se má soustředit na dýchání do těchto partií, aby mu odtlačilo ruku. Po nácviku a pochopení cvičení, děti cvičí ve dvojicích.
Doplň větu
Cílem této hry je nácvik řečového dýchání, procvičení řečové výdrže.
Pedagog vymyslí jednoduchou větu. Děti mají za úkol doplnit větu dalším slovem. Motivačně může posloužit námětový obrázek.
Př.

Adam hraje,
Adam hraje na kytaru,
Adam hraje na kytaru ve skupině ….
Po nácviku lze přistoupit k témuž cvičení, kdy místo řečové výdrže sledujeme dechovou výdrž při zpěvu (na dva tóny, jednoduchou melodii….).

Při fonačních cvičeních se zaměřujeme především na nácvik měkkého hlasového začátku. Zde je důležité navodit pocit uvolněnosti. K tomu je dobré využít měkkého, pomocného gesta. Ve cvičeních postupujeme tak, že nejprve vybíráme slabiky a slova, která začínají nosovkou. Při nácviku vokálů začínáme vokálem u (vokál u zvedá měkké patro a zvětšuje rezonanční prostor nad hrtanem). Po vyvození měkkého u vyvozujeme měkké a, o, e, i. Abychom ulehčili nácvik, lze předsadit před vokál hlásku h.

Příklad cvičeni:
Říkanka
Děti opakují podle pedagoga za doprovodu měkkého pomocného gesta:
a-e-i-o-u
máma už je tu
á-é-í-ó-ú
píši úlohu
ha-he-hi-ho-hu
já ji pomohu
há-hé-hí-ho-hú
dá to námahu
Říkanku můžeme ztvárnit pohybem, případně dramatizovat

Další cvičení jsou zaměřena na rozeznívání rezonančních dutin
Nosní dutinu nejlépe rozeznívají nosové hlásky m,n.

Jak vám chutnal oběd?
Děti mají za úkol beze slov, pouze zvuky, vyjádřit, jak jim chutnal oběd.
Zavřeme ústa a prodlouženě vyslovíme „hm“, zakončíme důrazným „mňam“
Hrajeme si s hlasem: děti různě modulují „hm“, sestupují z vyšších do nižších poloh, zakončují různě protahovaným „mňam“. Na závěr si mohou zahrát na výdrž: z hlubokého nádechu vydechují za intonace „hm“, dokud jim stačí dech, zakončují „mňam“.

Brumendo
Procvičujeme nejprve na jednom tónu na souhlásky hm, hn, při zavřených ústech, ale s oddálenými zoubky. Ve cvičeních pokračujeme s pootevřenými rty. Dětí mají za úkol odhmatat prsty, jestli jim tón zní „v hlavě“, „mezi očima“

Hrajeme si
Děti se rozdělí do dvou skupin. Jedna skupina bude předvádět jedoucí autobus (cvičení v pohybu, zvuk autobusu se zavřenými rty „hn“ nebo s otevřenými rty – tun, tun, tun… zvuk klaksonu také se zavřenými rty), druhá skupina se bude za projíždějícím autobusem otáčet a divit se „jůůůůů.“ Pohyby budou děti doprovázet výrazovou mimikou a gestikulací.

Pěvecké slabiky, zpěv
Využíváme slabik mu, nu, jo apod., které rozezníváme v jednoduchých lidových písních – např. „Ach není, tu není“, „Maličká su“ apod.
Při rozeznívání hrdelní dutiny můžeme využít slova balí, báli a slabiky mau – mou. Vyslovují se volně, v nižších polohách, nepřepínáme sílu hlasu. Doporučuje se cvičit v půltónech v celé části středního rozsahu.
Chceme-li rozeznít všechny rezonanční dutiny, můžeme si zahrát na zvonění zvonů: bim – bam – bum (opět lze využít dramatizace).

Všechny uvedené náměty a mnohé další naleznete v publikaci od Josefa Štěpána a Petra Petráše: Logopedie v praxi, kterou vydalo nakladatelství Septima.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den. Lze v hodinách HV pracovat také se žáky s MP, kteří mají potřebu logopedické péče? Na co je potřeba se zaměřit?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.
Logopedická péče je doménou odborníka, erudovaného speciálního pedagoga logopeda. Ten provádí diagnostiku, určuje směr péče, terapii apod. Ve školním prostředí lze zavést v rámci PO pedagogická intervence předmět speciálně pedagogické péče (řečová výchova), jehož smyslem je cílený rozvoj komunikativních (komunikačních) schopností žáků. K větší efektivitě dospějeme, když rozvoj těchto dovedností nezůstane pouze izolovanou záležitostí jednoho předmětu, ale vhodným způsobem prolne do celého vzdělávacího procesu.

Hudební výchova skýtá poměrně velký prostor pro realizaci průpravných (přípravných) cvičení jako jsou cvičení dechová, hlasová, artikulační, pohybová apod. Náměty pro tato cvičení naleznete např. v metodické příručce od Josefa Štěpána a Petra Petráše „Logopedie v praxi“ vydané v nakladatelství Septima.

Při vlastní realizaci je důležité žáky vhodně motivovat. Musíte si také uvědomit, že mezi specifika kognice žáků s MP, která mají dopady do vzdělávání, patří mimo jiné snadná unavitelnost, ztráta pozornosti a nedostatek vůle. Z toho pak vyplývá určitá vzdělávací strategie, která se ve velké míře opírá o názor, jasnou instrukci a variabilitu cvičení a to zejména formou hry (aby žáky zaujala a aby při častém opakování nedocházelo ke ztrátě motivace).

Dechová cvičení zaměřujeme na správnou dechovou techniku preferující kombinovaný žeberně – brániční dech a dýchání nosem. Dále nacvičujeme hluboký nádech, přičemž žáky vedeme ke správnému držení těla v poloze vleže, vsedě a ve stoje. Při nácviku výdechu, který postupně prohlubujeme a prodlužujeme, učíme děti cílevědomě ovládat výdechový proud (např. hra slalom, foukání do papírku apod.), přičemž v kombinaci s hlasovými cvičeními (fonace různých zvuků, zpěvných slabik apod.) vytváříme předstupeň k nácviku řečového dýchání. Dechová cvičení se mohou provádět buď v kombinaci s pohybovými aktivitami (a to celého těla – např. při chůzi, případně s pohybem části těla – např. kroužení pažemi, protahování se apod.), nebo v uvolněném postoji v klidu.
Cílem hlasových cvičení je výcvik v ovládání fyziologicky správně vytvořeného hlasu. Zaměřujeme se na měkký hlasový začátek a rozvoj hlasové zvučnosti, nosnosti, síly a barevnosti. Měkké hlasové nasazení se procvičuje v rámci pěveckých dovedností a vokalizace samohlásek a,e,i,o,u. Mezipředmětové vazby jsou při hlasových cvičeních na český jazyk (vhodné texty) a tělesnou výchovu (pohybové vyjádření, dramatizace).
Artikulační cvičení (cvičení na rozvíjení pohyblivosti řečových orgánů) zaměřujeme na rty, dolní čelist, jazyk a měkké patro.
Všechna cvičení se dají provádět individuálně i skupinově, za doprovodu reprodukované (relaxační) hudby, ale také jako součást nácviku pěveckých dovedností.

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, jakým způsobem hodnotit žáky s MP v hodinách Hv?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Hodnocení bývá pedagogickým oříškem v naukových předmětech, ale nezřídka i ve výchovách. Před učitelem vyvstává zejména dilema, jak to udělat, aby bylo spravedlivé pro všechny. O to více je to problematičtější, když se jedná o žáky s mentálním postižením. Zdánlivě jednodušší situaci má pedagog ve školách zřízených podle §16, odst. 9 ŠZ, kde se vzdělávají žáci se stejným druhem zdravotního znevýhodnění i když i zde existují individuální rozdíly (výstupy a obsahy vzdělávání jsou však přizpůsobeny pro všechny žáky). Složitější je situace u běžných základních škol „jedoucích“ v systému společného vzdělávání. Zde se setkávají v jedné třídě vedle žáků vzdělávajících se podle školního vzdělávacího programu také žáci s různými vzdělávacími potřebami, které jsou zobrazeny v individuálních vzdělávacích plánech (IVP), včetně podpůrných opatření k jejich dosažení. V takových případech je i jejich hodnocení součástí IVP.
Žákům s MP bývá SPC navrhováno formativní hodnocení (např. slovní hodnocení, případně kombinace hodnocení známkou a slovního hodnocení).

Ať už hodnotíte známkou, nebo slovně je nutné hodnocení individualizovat – tzn. hodnotit především žáka, neporovnávat jeho výkon s ostatními, ale vycházet ze znalosti jeho specifik vyplývajících z MP (které ho svým způsobem limitují) a zaměřit se na jeho případný individuální pokrok. Tam, kde je žák s MP schopen vykazovat výkon srovnatelný s ostatními spolužáky (např. v pěveckých dovednostech), můžeme pro zvýšení motivace hodnotit jeho výkon společně s ostatními spolužáky, tam, kde není schopen výkon podat (např. při hudební nauce), hodnotíme žáka odděleně (dle upraveného učiva v IVP, případně jiného učiva, které původní učivo nahrazuje).

Při hodnocení je nutné přihlížet i k fyziologickým proměnám jako je např. mutace, ale také k případným komorbiditám, které se k MP přidružují a způsobují určitá omezení např. pohybové nebo sluchové, řečové apod. Je nutné pamatovat na motivaci žáků, prožitek z úspěchu (vždy se dá najít něco, za co se dá žák kladně ohodnotit nebo pochválit). A v této souvislosti je třeba si také dávat pozor, aby známka byla „za něco,“ nikoliv jen jako gesto k povzbuzení.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
mám na Vás dotaz. Mnoho moderních i starších skladeb využívá ve svém repertoáru nezvyklou rytmiku. Jedná se třeba o 7/8 rytmus. Je třeba těmito zvláštnostmi oživit výuku hudební výchovy? Myslím tím v kontextu integrovaných dětí. Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

Toho určitě není třeba, zvláště na prvním stupni ZŠ. Pro děti (a zejména některé případy integrovaných žáků) by to nemělo smysl a spíše by to působilo kontraproduktivně. Tyto děti by se především měly naučit přesně dodržovat nejběžnější čtyřdobý a třídobý rytmus. Doporučujeme se zaměřit určitě více na automatické zvládání těchto základních rytmů. Můžeme však děti seznámit i s některými experimenty a zvláštnostmi. Zde závisí na erudici a nápaditosti pedagogů. Např. můžeme využít písně „Svatý Vavřinečku“, která kombinuje třídobý a čtyřdobý rytmus nebo sáhnout do motivačně zajímavého repertoáru severoamerických indiánů, kteří často kombinovali rytmiku v rámci svých písní (viz např. „Kniha lesní moudrosti“ Ernesta Thompsona Setona, která obsahuje zajímavý indiánský zpěvníček).

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mám dotaz. Jakým způsobem se mohou děti se STMR a s PAS zapojit do hudebních aktivit pořádaných školou? Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Vaši otázku.

Zapojení žáků se STMR a PAS do hudebních aktivit pořádaných školou vede k rozvoji estetických dovedností a návyků dětí (musíme však přitom respektovat určitá specifika každého jedince). Toto zapojení musíme vždy brát v tom nejširším slova smyslu, nesledujeme tedy jen určitý „výkon, “ ale hlavně aktivní účast těchto žáků na společných akcích. Důležité je, aby každý žák byl v rámci svých možností zapojen a přispěl k úspěchu vystoupení jako celku. Veřejná prezentace je jedním z kroků k integraci do většinové společnosti a je cestou socializace. Společné kulturní vystoupení, prezentace, kultivují a obohacují všechny zúčastněné. Děti se rády setkávají s kamarády z jiných škol a navazují přátelské vztahy. Vystoupení má vždy jedno společné, a to je dětská bezprostřednost. Velký důraz přitom klademe na spolupráci s rodiči dětí a velmi si vážíme toho, že nás ve všech aktivitách podporují.

Každá škola má určitý harmonogram akcí, který vychází z jejich možností, ale i tradice.

Příklady našich školních akcí:

Zpívaní na schodech – setkání všech žáků a pedagogů u stromečku

Den pro mou mámu – setkání s rodiči

Vánoční besídky ve třídách

Veřejné vystoupení na vernisáži výtvarné soutěže školy

Hudební setkání, která jsou pořádána jinými školami

Samozřejmě, že fantazii se meze nekladou a možností se najde určitě daleko více.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, můžete mi poradit jakým netradičním hudebním nástrojem dovybavit psychorelaxační místnost? Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

Záleží na prostoru a vaší finanční představě, ale rád bych vám doporučil rezonanční kolébku, která má muzikoterapeutické využití. Jedná se tedy o větší finanční náročnost, ale opravdu to stojí za to. Kolébka se používá i v MŠ, i pro osoby s těžkým postižením. Využívá se při rezonanční terapii, což je vibrační působení na celé tělo, fyziologii i mysl člověka. Má uvolňující, uklidňující účinky, působí v oblasti rehabilitace a bazální stimulace a přináší nové a velmi příjemné zážitky. Lze ji používat v leže, jak kolébku, nebo obráceně jako tunel, nebo ji postavit na výšku, zejména u méně mobilních dětí. Kolébky jsou vhodné pro děti všech věkových kategorií i pro dospělé. Rezonanční kolébka přenáší vibrace, které jemně pronikají do těla a mysli houpajícího se. Těžko se to popisuje, nejlépe je obrátit se na odborníka, který se tím zabývá a tyto netradiční hudební nástroje: vyrábí Ing. Tomáš Dufek – výrobce netradičních hudebních nástrojů.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
můžu Vás poprosit o hudebně dramatické náměty na téma Jaro, i s propojením řečové a pohybové výchovy. Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz týkající se námětů pro hudebně dramatické aktivity na téma Jaro s propojením řečové a pohybové výchovy.

Tak jak se správně tážete, je dobré a praxí prověřené, prokládat a střídat hudebně dramatické aktivity s řečovou a pohybovou výchovou.
Na jaře je vhodné volit témata jako např. zvířata – mláďata.. kytky i ve spojení s vycházkou a pozorováním přírody.
Téma Zvířata – mláďata:
Na rozcvičku můžeme zvolit báseň s pohybem Koťátko – Já se vždycky po ránu (dáme se na všechny čtyři, předvádíme kočku), jako kotě protáhnu (protahujeme se jako kočka, uděláme kočičí hřbet), jedna, druhá tlapička (sedneme na nohy a ruce dělají tlapky), to je moje rozcvička ( tleskáme).
Potom můžeme proložit písní Když jsem já sloužil (připravíme si leporelo jednotlivých zvířátek a děti mohou postupně ukazovat zvířátka, tak jak se zpívá v písničce a doplnit o zvuk daného zvířátka).
Dále si můžeme zahrát na hadače… Hádej, hádej, hadači, komu rozum postačí (povídá pedagog a pokračuje), Mňau, mňau, mňau, mňouká to, mňau, mňau, mňau co je to ?( ptá se dětí a může i použít obrazový materiál).
Pokračovat můžeme písní od Svěráka a Uhlíře – Krávy, krávy (kde děti seznamujeme se zvířátky a jejich zvuky, můžeme opět použít obrazový materiál, děti mohou zvířátka i předvádět).
Téma můžeme ukončit pohybovou básní Kos – Po trávníku skáče kos (vyskakujeme snožmo na místě), černý kabát, žlutý nos (zamáváme rukami jako křídly, ukážeme na nos). Skáče sem a skáče tam (skáčeme snožmo doleva a doprava), skáče ani nevím kam (skáčeme snožmo dopředu a dozadu).
Všechny tyto aktivity (činnosti) se přizpůsobují možnostem a schopnostem dětí. Důležité je přitom respektovat projevy dětí a jejich prožitky během činností.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrá den,
chtěla bych se Vás zeptat jaké jsou možnosti využití hudebně pohybových her pro žáky s MR.
Děkuji za odpověď

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.
Pro žáky s MP mají hudebně pohybové hry velký význam. Dochází při nich přirozenou cestou k rozvoji nejen motoriky (hrubé i jemné), ale podněcují také spontaneitu žáků, jejich kreativitu a přispívají i k rozvoji jejich kognitivní schopností, zkrátka ovlivňují celkový rozvoj osobnosti žáka s MP. Vždy samozřejmě záleží na tom, abychom své žáky dobře znali a vycházeli při výběru vhodných her a činností z jejich aktuálních schopností. Následně si dovolujeme uvést některé z hudebně pohybových her, a náměty pro činnosti, které by měla zvládnout většina žáků s MP.

Pásla ovečky – stojíme v kruhu a držíme se za ruce. Nohy i ruce dělají houpavý pohyb do středu kruhu a na DUPY DUPY DUP..zadupeme, na CUPY CUPY CUP potichounku zacupitáme.

Had leze z díry – děti se drží za ruce, první vede určuje směr a pomalu se za zpívaní a v rytmu písničky děti proplétají prostorem. Učí se chodit za sebou. (Můžeme provádět ve třídě – proplétají se mezi židlemi, lavicemi, nebo v tělocvičně, v přírodě, s využitím různých pomůcek a překážek)

Kolo, kolo mlýnský – stojíme v kruhu, držíme se za ruce a v rytmu písně chodíme jedním směrem po kruhu. Na slovo BÁC se pustíme a dřepneme si. Z dřepu uděláme klek a na VEZMEME SI HOBLÍK, PILKU zkřížíme ruce a napodobujeme řezání pilky. Na TÁK SE ZATOČÍME si stoupneme točíme se dokola (každý sám, ve dvojicích…..).

Čižečku, čížečku

1. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi čížečku, jak sejou mák?
Aj, tak, tak sejou mák….3x
ruce dělají křidýlka ptáčka – z jedné ruky uděláme misku, druhá špetkou předvádí setí máku

2. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký
pověz mi čížečku, jak roste mák?
Aj, tak, tak roste mák ….3x
ruce dělají křidýlka ptáčka – ruce dáme dlaněmi k sobě a směrem nahoru naznačujeme růst ( někteří si mohou stoupnout i na špičky)

3. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi čížečku, jak kvete mák
Aj tak, tak, kvete mák … 3x
ruce dělají křidýlka ptáčka
dlaně máme u sebe a pomalu se rozevírají (rozkvétají)

4. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký,
pověz mi čížečku, jak plejou mák?
Aj, tak, tak plejou mák…3x
ruce dělají křidýlka ptáčka – špetkou naznačujeme vytrhávání plevele

5. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi
čížečku, jak lámou mák?
Aj tak, tak. Lámou mák…3x
ruce dělají křidýlka ptáčka
dlaně v pěst naznačují lámání

6. Čížečku, čížečku, ptáčku maličký
pověz mi čížečku, jak jedí mák?
Aj, tak, tak jedí mák…..3x
ruce dělají křidýlka ptáčka – jedna ruka dělá misku, druhá špetkou nabírá z misky a přikládá k ústům

Pokud děti motoricky tento pohyb nezvládnou, mohou použít obrazový materiál (leporelo), ukazovat prsten, dřívkem, světelným bodem, pohybem očí… atd.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, můžu Vás poprosit o radu. Jak zohlednit v hodinách HV učivo pro žáky s LMP, popř. struktura hodiny? Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
U žáků s LMP je důležité vždy vycházet z dobré znalosti jejich schopností. V hudební výchově mohou i někteří jedinci s LMP dosahovat poměrně dobrých vzdělávacích výsledků, stejně tak jako jejich intaktní spolužáci (kreativní schopnosti těchto žáků nebývají tak narušeny, jako jejich kognitivní schopnosti). Srovnání snesou v pěveckých výkonech, ovšem možná selhávání lze očekávat v hudební nauce (teorii). Je třeba k nim přistupovat více individuálně a procvičovat s nimi intonaci, porozumění textu písničky, rytmizaci, hru na jednoduché hudební nástroje apod. V případě, že nezvládají očekávané výstupy dané RVP ZV, je možné na základě doporučení SPC využít podpůrné opatření úprava vzdělávacích obsahů a očekávaných výstupů a v individuálním vzdělávacím plánu jim tyto výstupy upravit podle minimální doporučené úrovně – tzn. využít výstupů, které jsou v 5. kapitole RVP ZV označeny malým písmenkem p (za kódovým označením výstupu). S úpravou výstupů musíme samozřejmě upravit (zjednodušit) i učivo.
Druhá část Vaší otázky směřuje do oblasti didaktiky a metodiky předmětu.
Struktura vyučovací hodiny pro žáky s LMP je obdobná jako pro žáky intaktní ovšem s tím, že je nutné respektovat specifika žáků s LMP. U žáků s LMP nejde jen o rozvoj jejich hudebnosti, ale jsou sledovány i specifické cíle, jako je uvolnění motoriky, rozvoj sluchového vnímání, fonematického sluchu, kognitivních funkcí, ale také rozvoj v oblasti emotivity žáků a jejich motivace.
V úvodní části hodny, která je zaměřena na pěvecké činnosti – nácvik nové písně, je třeba věnovat prostor cvičením na hlasové rozcvičení (rozeznívání rezonančních dutin), poté rozezpívání na klidné, pomalé písni, která vyžaduje celkové uvolnění – např. Maličká su, Marjánko, Marjánko apod.
Před vlastním nácvikem musí být úvodní motivace (nejlépe, když učitel píseň zazpívá za doprovodu nějakého hudebního nástroje).
Potom si můžeme s žáky povídat o písničce, o obsahu textu, o náladě, kterou píseň evokuje apod.
Následuje nácvik melodie na určitém vokálu, můžeme doprovázet hrou na tělo.
Opět se vracíme k textu – společně zřetelně a rytmicky přeříkáváme, můžeme text rozdělit po částech, můžeme přeříkávat i v pomalejším tempu.
Po dostatečném nacvičení můžeme přistoupit k doprovodu písně rytmickými nástroji.
Protože žáci s LMP potřebují neustálé opakování, aby si písničku dobře zapamatovali, vracíme se k ní i v dalších hodinách Hv.
Důležité je nezapomínat na hlasovou hygienu – tzn. dbát, aby děti nepřepínaly hlas na síle, často větráme a dbáme na bezprašnost třídy apod.  Dobré je nezatěžovat děti příliš dlouhými nácviky (ztrácí pozornost), ale kombinovat nácvik a pěvecké činnosti s poslechem, instrumentální a pohybovou aktivitou apod.
Podrobnější ionformace lze nalézt v doporučené literatuře:
JAHODA, Jaroslav. Hudební výchova pro 1.-3. ročník speciálních škol: metodická příručka. 2. vyd. Praha: Septima, 1995. ISBN 8085801558
DANIEL, Ladislav. Metodika hudební výchovy: know how učitele hudební výchovy. 2.vyd. Ostrava: Montanex, 1992. ISBN 80-85300-98-2
Valenta,M.,Krejčířová,O. Psychopedie – kapitoly z didaktiky mentálně retardovaných, 1.vyd.Olomouc: Netopejr, 1997. ISBN 80-902057-9-8