PaedDr. Petr Petráš

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
Chtěla jsem se zeptat, jak naučit žáka s LMP při zpěvu správně dýchat ?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Problémy se správným dýcháním při zpěvu nemají jenom žáci s LMP, ale je dost častým jevem i u
žáků intaktních. Když zpívá celá třída, tak se tyto nedostatky většinou ztratí, ale při samostatném
pěveckém projevu vystoupí na povrch. Žák tak může mít pěkný hlas, dobře intonovat, ale nesprávné
dýchání jeho výkon dehonestuje.
Uvedu jeden z možných postupů.
Správné dýchání nacvičujeme s celou třídou. Žáky je třeba upozornit, že při zpěvu se nadechujeme na
pravém místě, abychom „nepřetrhli písničku.“ A to je buď při pomlce, nebo na vhodném místě, které
nebude působit rušivě.
Nejprve se rozcvičíme na dechových hrách, například důkladně a dlouze vdechujeme vůni (přivoníme
ke květince), učíme se zadržovat dech a přednášet jedním dechem čím dál delší veršíky apod.
Text písně přepíšeme na tabuli (nebo promítneme na interaktivní tabuli) a výrazně vyznačíme místa,
ve kterých se mají žáci nadechnout. Opět procvičujeme, nejprve beze zpěvu, jen výraznou deklamací
a dbáme na správné dýchání. Po zvládnutí úkolu, přistoupíme ke zpěvu.
Po skupinovém procvičení, můžeme přistoupit k individuálnímu cvičení. Dbáme přitom, abychom
netlačili na výkon, neupozorňovali na chyby, ale žáka k cvičení spíše vhodně motivovali a chválili za
každý sebemenší pokrok. Aby nedošlo ke ztrátě pozornosti, měla by být cvičení krátkodobá, ale i
několikrát se v průběhu hodiny opakující a to ve variantách skupinové a individuální. Vhodné je využít
také hru a dramatizaci.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
Můžete mi uvést příklad využití písničky v hodinách řečové výchovy?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. O spojení hudby a řečové výchovy jsem se již zmiňoval v odpovědích
na dřívější dotazy. Písnička může posloužit při skupinové práci v řečové výchově, zejména ve fázi
procvičování a fixace jednotlivých hlásek (zde si ale musíme dát pozor, aby děti hlásky vyskytující se
v textu již byly správně vyvozené), ale také jako prostředek nenásilného, přirozeného procvičování
fonace a správného dýchání. V neposlední řadě může být silným motivačním činitelem.
Jako příklad uvedu říkanku: Foukej, foukej větříčku, kterou lze jednoduše zhudebnit.
1. varianta
a) Děti se rozdělí do dvou skupin. První skupina znázorňuje stromy (koruny stromů utváří z rukou nad
hlavou), druhá skupina bude znázorňovat větříček.
b) Všichni zpívají zhudebněnou říkankou, kterou se naučili v hudební výchově nebo v předcházející
lekci.
c) Dramatizace: Děti ztvárňující větříček foukají do korun stromů, ty se chvějí a hruštičky padají.
Všichni je pak sbírají.
d) skupiny se vymění
2. varianta
a,b) – stejně jako u první varianty.
c) Děti ztvárňující větříček utvoří kroužek, děti, které představují koruny stromů, si stoupnou
doprostřed kroužku.
d) Společný zpěv písně.
e) Rytmizace – děti znázorňující větříček se točí v kruhu (rytmus v nohou), děti uvnitř kruhu
vytleskávají dlaněmi.
f) stejně jako bod c) 1.varianty
g) skupiny se vymění
3. varianta
a,b,c,d,e)- stejně jako u 2. varianty. Pouze u bodu d) zpíváme potichu.
f) Dramatizace: Děti znázorňující větříček jsou v předklonu, hluboce se nadechují nosem a zvedají se,
současně zvedají ruce. Potom pomalu vydechují, za artikulace „fíííí“ jdou opět do předklonu , ruce
opisují kruh (výdech je delší než nádech). Stromy se kymácejí ze strany na stranu: nádech – výdech za
artikulace „ššššš“.
„Protože byl vánek slabý, hruštičky zůstaly na stromě. Musíme přivolat silnější vítr.“
g) skupiny s vymění. Píseň se opakuje, pokaždé se přitom zesiluje zpěv (dáváme pozor, aby děti
nekřičely a nepřepínaly tak hlasivky), stejně tak se zvětšuje intenzita dechových a fonačních cvičení.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mám na Vás dotaz. Jakým způsobem lze naučit žáky s MP noty?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.

Především bych chtěl podotknout, že v hudební výchově není cílem učit žáky s MP noty. Je sice žádoucí, aby i tito žáci (zejména žáci s LMP) věděli, že pro zápis melodie existuje notová osnova, kde noty představují jednotlivé tóny a navíc lze podle nich rozlišovat i délky trvání tónů, ale ne všichni žáci tyto základy hudební teorie zvládnou. Tím se ovšem nevylučuje pro ně atraktivní formou začlenit do hodin hudební výchovy prvky z hudební nauky. Volíme přitom formu názornou, hravou, pro žáky motivační. Jako příklad uvádím postup ze starší metodiky od Hany Fialové: S prvňáčky za hudbou (vydal KPÚ v Brně, roku 1989).

Dědoušek Kudrna je už starý a proto špatně slyší. Když přišel na návštěvu k sousedům, byl doma jen malý Eda, který chodil po pokoji a učil se zpaměti noty. Rozčiloval se přitom, protože mu to moc nešlo.

„Co to říkáš?“ ptá se nedoslýchavý děda.

Eda odpověděl: „E,G,H,D,F.“
Děda na to: „Že utekl lev?“
Eda: „F,A,C,E“
Děda: „Lidi, zle je!“
Eda: „Pod osnovou D“
Děda : „Je slyšet, jak řve!“
Eda: „ Dole noty G,A,H,C.“
Děda: Chytit ho, to bude práce!“
Eda: „Nad osnovou G,A,H.“
Děda: „Kdo může, ať pomáhá!“

Pomocným (názorným) materiálem k říkance je 5 obrázků notové osnovy, na které jsou zobrazeny uvedené noty. Nejprve odříkává říkanku učitel a ukazuje jednotlivé noty, potom jeho roli převezme žák, případně odříkávají a ukazují spolu. Variantou je magnetická tabule s notovou osnovou a jednotlivé noty jsou zde podle říkanky zavěšovány.

Inspirativní a motivační je při procvičování zařazování hudebních hádanek. Například:
Evičko, co je to?
Má hlavičku, má nožičku,
vylezla si po žebříčku.
Na poslední příčce stojí
a přece se nic nebojí!
C D E F G A H C,
nešlo jí to jen tak hladce!
Uf. f, f si odfukuje,
hádanka se prozrazuje.
Kdo to ví? Kdo to zná?
Ví to Ota: to je nota, žebříček je osnova.
Poslední je pátá linka,
nota ? tam ráda spinká.
Pro větší názornost lze využít při nácviku i tzv.“ intonační tabuli“ (žák vnímá noty nejen zrakem, ale i sluchem).

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, zajímal by mě Váš názor, zda i v současné době by měl být u žáků s MP kladen důraz na navýšený počet hodin vzdělávací oblasti Člověk a svět práce např. nad hudební či výtvarnou výchovou?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz. U žáků s LMP byl v historickém kontextu z pohledu vzdělávání vždy kladen zvýšený důraz na vzdělávací oblast Člověk a svět práce. Bylo to z důvodů dalšího profesního uplatnění těchto žáků. Proto i v Rámcovém učebním plánu (dále jen RUP) RVP ZV, přílohy LMP činila minimální časová dotace na 1. stupni 15 hodin a na 2. stupni dokonce 20 hodin. Oproti tomu vzdělávací oblast Umění a kultura, kam spadá hudební a výtvarná výchova měla minimální časovou dotaci na l. stupni 10 hodin, na 2. stupni dokonce o 2 hodiny méně, tedy 8 hodin. Tuto časovou dotaci šlo samozřejmě posílit (a v mnoha ohledech se tak stalo) ve školních vzdělávacích programech z disponibilní časové dotace. Se zrušením Přílohy LMP došlo i ke změně v minimálních časových dotacích uvedených vzdělávacích oblastí. RUP přílohy LMP byl nahrazen RUP RVP ZV. Dramaticky se tak snížila minimální časová dotace ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a to na 1. stupni na 5 hodin a na 2. stupni na 3 hodiny. Naopak vzdělávací oblast Umění a kultura posílila na 1. stupni na 12 hodin a na 2. stupni na 10 hodin. Tedy o 2 hodiny na každém stupni. Z toho vyplývá, že je nutné v ŠVP u žáků s LMP posilovat zejména hodiny vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (a to ať už z disponibilní časové dotace, či na úkor jiných vzdělávacích oblastí – např, dalšího cizího jazyka), aby byl naplněn cíl dalšího profesního zařazení absolventů ZŠ s LMP (a jejich následná socializace – tedy uplatnění na trhu práce). Co se týká hudební výchovy, podle RVP ZV: „ Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy.“ Specifikum hudební výchovy u žáků s LMP je také v tom, že většinou přesahuje rámec svého vzdělávacího oboru a prvky hudební výchovy prolínají celým vzdělávacím procesem. Jinými slovy není svázaná jen do hodin daných pro její realizaci v učebním plánu ŠVP (velký význam má např. při realizaci řečové výchovy, tělesné výchovy, ale i jazyku a jazykové komunikaci apod.). Takže obě vzdělávací oblasti mají svůj význam při vzdělávání žáků s LMP, přičemž akcent je kladen na vzdělávací oblast Člověk a svět práce, ale neznamená to, že by vzdělávací oblast Umění a kultura, kde patří hudební výchova, měla zůstat stranou. I zde jsou možnosti posílení její minimální časové dotace v učebním plánu ŠVP. Navíc při plánování vzdělávacího procesu se počítá s jejím přesahem do jiných vzdělávacích oborů, a také jiných vyučovacích forem, jako jsou např. výchovné koncerty, návštěva hudební produkce, festivaly apod.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mám na Vás dotaz. Je možné v rámci distančního vzdělávání pro žáky s MP učit i hudební výchovu? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz. Mimořádná opatření vlády kvůli Covid-19 v rámci kterých došlo k uzavření škol v ČR, se dotkla i škol zřízených podle §16, odst. 9 ŠZ pro žáky s mentálním postižením. Stejně jako u běžných škol i pro tyto školy nastala specifická situace, vzdělávat své žáky na dálku z domácího prostředí. I když ministerstvo školství doporučovalo, aby se ve vzdělávání preferovalo především základní učivo základních předmětů, domnívám se, že u žáků s MP má hudební výchova natolik specifické postavení, že i byť pro radost a atmosféru, kterou navozuje třeba obyčejná písnička, je dobré, aby byla součástí vzdělávací nabídky. Mám informace od kolegyň, které hudební výchovu učí, že tomu skutečně tak je a že zařadily i hudební výchovu do distančního vzdělávání žáků s MP. Formy realizace byly různé. Využívaly PC, tablet, či mobilní telefon. Výuka probíhala buď on-line nebo i off-line pomocí aplikací Skype, Messenger, WhatsAPP, Microsoft Teams apod. Většinou šlo o motivaci písničkou, opakování písniček již naučených, či nácvik nové písně. Podpůrným materiálem byly pracovní listy, které paní učitelky vytvářely a pak je prezentovaly v rámci off-line systému, či s nimi pracovaly s žáky on-line. Při výuce off-line byla prezentována i videa, které paní učitelky natočily. Určitým úskalím při distančním vzdělávání je nejen vybavení kvalitní výpočetní technikou a to na obou stranách (školy i rodiny), ale také stupeň ICT gramotnosti. Průlomovým zjištěním (i pro speciální pedagogiku) je fakt, že i žáky s MP lze za určitých podmínek vzdělávat distanční formou. Toto zjištění má do budoucna praktické využití např. při vzdělávání žáků dlouhodobě nemocných, či dětí vzdělávaných podle §34b ŠZ (Individuální vzdělá vání dítěte), či §41 ŠZ (Individuální vzdělávání žáka).

ZEPTALI JSTE SE

Doporučil byste, aby se v rámci hudební výchovy na škole zřízené dle §16 (kde je menší počet
žáků) zařadila i hra na hudební nástroj? Pokud ano, který byste preferoval? Velmi často využívaná
hra na flétnu, se mi zrovna nezdá nejlepším řešením.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Zařadit do náplně hodin hudební výchovy hru na nějaký hudební nástroj klade nároky jak na pedagoga
(jeho hudební vzdělání, či zkušenosti) a organizační schopnosti, ale také na schopnosti a možnosti žáků.
Traduje se, že zejména žáci se zrakovým postižením mají ke hře na hudební nástroje blíže, než žáci s jiným
druhem postižení, ale já bych to až tak neviděl. Na hudební nástroj se mohou naučit všichni, kteří k tomu
mají ty správné dispozice, zejména hudební sluch a nebrání jim v tom právě samotné zdravotní
znevýhodnění.
Aby nedošlo k nedorozumění, je důležité také správně pochopit, co myslíte „zařazením hry na hudební
nástroj do hodin hudební výchovy.“ Dle mého názoru se nejedná prioritně o výuku hry na hudební nástroj,
ale o využití dříve nabytých (třeba i základních) dovedností žáka/žáků ve hře na určitý hudební nástroj pro
„oživení,“ „zpestření“ hodin hudební výchovy. Samozřejmě, že dalšímu rozvíjení těchto dovedností nic
nebrání, již samotné zapojení je pro žáka/žáky aktivizující.
Z hlediska výběru hudebního nástroje bych doporučil elektronický klavír nebo klávesy. Rozvíjí nejen 
hudební sluch, ale i smysl pro rytmus, pohyb a zpěv. Ten je u žáků mnohdy vítán, zejména když je
podpořen možností zajištění mikrofonu. Je to velká výhoda oproti hře na flétnu.
Tím ovšem nezatracuji možnost společné výuky všech žáků třídy na určitý hudební nástroj, ale jak už jsem
konstatoval úvodem, vyžaduje to jak zdatného pedagoga, tak dobrou sestavu třídy.

ZEPTALI JSTE SE

Domníváte se, že je vhodnější, když jsou hudební akce (výchovné koncerty) pořádány přímo ve
školách?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
V poslední době je realitou, že přichází do škol množství nabídek na konání výchovných koncertů a to
přímo v prostorách školy. Na jedné straně je to elegantní řešení pro vedení školy i pro učitele, nejsou žádné
problémy s organizací, přesuny po rušných komunikacích, interpret přijede přímo do školy a akce se
uskuteční za minimální ztráty vyučovacích hodin.
Na druhé straně však žáci tím přicházejí o prožitek z hudby v kulturním prostředí (ne všechny školy mají
hudební sál a tělocvična je prostor pro úplně jiné účely), ale také výchovný vliv směrem k nabytí určitých
společenských konvencí (společenské etiketě) není tak silný jako v prostorách, které jsou tomu
přizpůsobeny.
Důležitým přínosem výchovných koncertů je totiž nejenom naučit se vnímat hudbu, ale i naučit se
v kulturním prostředí chovat.
Jako naprosto nepřijatelná se mi jeví argumentace pro konání výchovného koncertu ve škole, která se opírá
o tvrzení, že si na veřejnosti nebudeme s těmi „nevychovanci“ dělat ostudu.
Zažil jsem dokonce i případ, kdy na výchovný koncert, či divadelní představení, byli vybrání jen „ti
hodní“a ti „druzí“ zůstali ve škole (nezřídka se mezi těmi „druhými“ mohou ocitnout i žáci s postižením).
Taková selekce, zejména v době „společného vzdělávání“ je na pováženou. To je potom na zamyšlení,
jestli na takové škole není něco špatně.
Takže jednoznačně bych podporoval konání výchovných koncertů mimo školu, v prostředí k tomu
určenému a za účasti všech žáků.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, můžu se zeptat jak propojit HV s Věcným učením? Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.
Hudební výchova nabízí mnoho možností pro rozvíjení mezipředmětových vztahů. Prvků hudební výchovy lze dobře využít jak ve výtvarné výchově, tak také řečové výchově, jak jsem již psal v předešlých odpovědích, a také tak ve věcném učení. Zde se nabízí např. témata Zdraví, Nemoc, Otužování, Pohyb….. a s tím i výuka částí těla. Uvedu dva příklady z praxe.
Věcné učení můžeme propojit právě s HV například písní s pohybem na melodii písně: „Jaká by to hanba byla, kdyby žena muže bila“ (během zpěvu se předvádí pohyb dle pokynů pedagoga).
Text písně:
Kdo má ruce tleskat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má ruce tleskat musí, tlesky, tlesky, tlesk.

Kdo má nohy dupat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má nohy dupat musí, dupy, dupy, dup.

Kdo má hlavu houpat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má hlavu houpat musí, houpy, houpy, hou.

Kdo má oči mrkat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má oči mrkat musí, mrky, mrky, mrk.

Kdo má nos ten smrkat musí, kdo neumí ať to zkusí,
kdo má nos ten smrkat musí smrky, smrky, smrk.

Atd…..fantazii se meze nekladou. Mohou se používat další části těla, které se učí žáci pojmenovávat a ukazovat.

V období chřipek a nachlazení se nabízí využít rytmizace básně: „Nemoc“ a to ve spojení s grafomotorickým cvičením.
Příklad:
Na obrázku je nakreslen hrníček a žáci dodělávají krouživé pohyby tužkou a dělají, jak se z něj kouří (v hrníčku je teplý čaj na uzdravení).
Žáci krouží a procvičují si ruku v rytmu říkanky…. (spojení HV, ŘV, grafomotoriky)

Zas mě jeden bacil našel,
Dostal(a) jsem rýmu, kašel.
Rejdí v krku, rejdí v nose,
proto kuckám v jednom kuse.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, na naší škole chceme pořádat karneval. Jaké máte zkušenosti s touto aktivitou u žáků s MP? Prosím uveďte některé inspirativní příklady z praxe.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Vaši otázku.
Zimní období je spojeno nejen s Vánocemi, ale je to rovněž období plesů a karnevalových masek. Karneval je vítanou aktivitou, která vede k celkovému uvolnění a navození psychické pohody u žáků, ale také k pohybové relaxaci, navazování a upevňování přátelských vztahů. Tato aktivita má i svoji edukační nadstavbu.
Karneval může být pojímán jako jednorázová zábavní akce, kdy se děti sejdou a prožijí si „nějaký“ čas společným „dováděním“ v maskách při reprodukované hudbě, ale také jako netradiční součást vyučovacího procesu. Ta se svým pojetím blíží projektovému vyučování, časové úseky, které jsou projektu věnovány, na sebe smysluplně navazují, doplňují se a směřují v závěrečný produkt (výsledek), vyvrcholením je projektový den (vlastní karneval).
Jednotlivé přípravné aktivity jsou realizovány hlavně v tzv. „výchovách“. Ve výtvarné výchově a pracovních činnostech je to především zhotovení kulis, výzdoby a karnevalových masek; v tělesné výchově a hudební výchově zase nácvik jednoduchých tanečních kroků či tance, výběr hudební produkce, ale i nácvik vhodných písniček a básniček s pohybem.
Vlastní karneval pak lze pojmout jako nezávazný rej s přehlídkou masek, ale lze jej také tematicky zaměřit (např. rej zvířátek s povídáním, tancem a pohybovými aktivitami při reprodukované hudbě, hrami, soutěžemi). Za splnění úkolů dostanou děti vždy drobnou odměnu. Při takto pojatém karnevalu, jako součásti vzdělávacího procesu (i s cílenými přípravnými fázemi), dochází k přirozenému způsobu učení se prožitkem, který má mnohem silnější motivační a edukační účinek než klasicky pojaté vyučování.
K druhé části otázky uvádím pro inspiraci nácvik a rytmizaci písně a básně tematicky vhodné pro karneval:

Na melodii písničky: „Kluci kočičí“ zpíváme:
Proč tu tolik smíchu je?
Šašek v trubku píská.
Kdo tu všechno tancuje,
skáče, křičí, výská?
/: Hola děti, pojďte dál,
dneska máme karneval :/.
Tuto variaci můžeme použít jako úvodní píseň pro celý karneval
Ale může to být i báseň s pohybem:

Brzy bude velký bál, /ruce dáme k puse a hlásíme/
hurá, je tu KARNEVAL! /ruce nad hlavu/
Nafoukneme balónky, /rukou opíšeme ve vzduchu kruh/
ozdobíme záclonky. /zatřepeme prstíky nad hlavou/
Schováme se za masku, /zakryjeme si rukama obličej/
jsme jak z hadích ocásků. /kroutíme se a poskakujeme na místě/

Soutěžíme, zpíváme si, tancujeme a užíváme si krásné společné dopoledne.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, prosím vás mám dotaz……Jaké písničky jsou vhodné pro žáky se STMR a TMR na Mikulášskou besídku, prosím uveďte i náměty. Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.

V čase adventu i k nám do školy přichází Mikuláš se svojí družinou. Většinou se o toto překvapení postarají žáci z vyššího ročníku. Mladší žáci si ve svých třídách připravují program s písničkami, říkankami s mikulášskou tématikou a s radostí předvedou, co se naučili.

Nyní uvádím praktické náměty z naší školy, které mohou být inspirací.

Piktogram – žák vybírá dle slovního pokynu ze souboru piktogramů různých básní a písní konkrétní piktogram na téma „ Mikulášské“. Tím se určí téma bloku v hodině HV a zalaminovaný piktogram se může dát na nástěnku k dennímu programu.

Náměty písní

Mik-Miku, Mik-Miku, Mikuláš přišel s čertem na koláč (guláš),,

Mik-Miku, Mik-Miku, Mikuláš přinesl nám zimní čas.

Čerti se ženili (Marie Kružíková – Písníček)

1. Četi se ženili, tančili, řádili, kopytem dopředu, kopytem zpět.

Píchali, bodali, rohama do peřin, peří se sypalo na celý svět.

R.: Hopsasa, hejsasa, hlavou čert potřásá a v čertím kožíšku teplo mu je.

V kožíšku na paty, čertíku chlupatý, nad hlavou peří mu poletuje.

2. Dva čerti s čerticí drží se za vlasy, další se chystají do pranice.

Nahoře na světě – ďábelské počasí, vánice, vichřice, fujavice.

R.: Hopsasa……

(Tato píseň se může i pohybově ztvárnit, a to třeba ve dvojici, kdy se žáci drží za ruce a vykopávají nohama do stran, může se jednat o čertovský taneček.)

Čertíkova rozpočítaná

Čertí brána otevřená, čertím klíčem odemčená.

Kdo do ní vejde, čertík z něj vzejde.

Ať je to ten, nebo ten, bude brblat celý den.

(Zpívá se na melodii písně Zlatá brána otevřená. Jedná se buď o hudebně-pohybovou hru, kdy se dva žáci drží za ruce nad hlavou a dělají tak bránu – stříšku a ostatní podchází v rytmu. Na slovo DEN žáci, kteří dělají bránu, dají spojené ruce dolů a ten, kdo zůstane mezi nimi je chycen a pokusí se zabrblat, nebo můžeme jen rozpočítávat, s tím, že na koho to padne, ten zabrblá.)

Rohy, kožichy, kopyta, ocas

Rohy, kožichy, kopyta, ocas … kopyta, ocas, kopyta, ocas.

Rohy, kožichy, kopyta, ocas…..jazyk, brada, uši, nos.

(Jedná se hudebně-pohybovou hru. Je variací na píseň Hlava, ramena, kolena, palce. Zpěv je doprovázen pohybem částí těla dle textu v písničce.)

Náměty básní

Andělské čarování

Anděl seděl na obláčku, čáry máry čaroval.

Vyčaroval Mikuláše, moc se z toho radoval.

Pozor na to, milé děti, čarování není žert,

něco se mu nepovedlo a tak přibyl čert.

(Báseň s pohybem. Žáci předvádí jednoduchý pohyb podle slov v básničce.)

Básně s obrazovým materiálem

Mikuláš

Kde se vzal, tu se vzal, Mikuláš pod okny stál.

V ruce velkou berličku, na hlavě měl čepičku.

Z bílých vousů teplý šál, takhle asi vypadal.

Anděl

Anděl ten má zlaté vlasy, v nebi pobral hodně krásy.

Křídla bílá jako sníh, neujde mu žádný hřích.

Čert

Čerte, čerte chlupatý, nechej pytel za vraty.

Slibuju ti, slibuju, že už zlobit nebudu.

(Pedagog říká básně a zároveň předvádí pohyby podle textu. Žáci napodobují pohyb a snaží se zapamatovat texty básní).