HUDBA

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
Chtěla jsem se zeptat, jak naučit žáka s LMP při zpěvu správně dýchat ?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Problémy se správným dýcháním při zpěvu nemají jenom žáci s LMP, ale je dost častým jevem i u
žáků intaktních. Když zpívá celá třída, tak se tyto nedostatky většinou ztratí, ale při samostatném
pěveckém projevu vystoupí na povrch. Žák tak může mít pěkný hlas, dobře intonovat, ale nesprávné
dýchání jeho výkon dehonestuje.
Uvedu jeden z možných postupů.
Správné dýchání nacvičujeme s celou třídou. Žáky je třeba upozornit, že při zpěvu se nadechujeme na
pravém místě, abychom „nepřetrhli písničku.“ A to je buď při pomlce, nebo na vhodném místě, které
nebude působit rušivě.
Nejprve se rozcvičíme na dechových hrách, například důkladně a dlouze vdechujeme vůni (přivoníme
ke květince), učíme se zadržovat dech a přednášet jedním dechem čím dál delší veršíky apod.
Text písně přepíšeme na tabuli (nebo promítneme na interaktivní tabuli) a výrazně vyznačíme místa,
ve kterých se mají žáci nadechnout. Opět procvičujeme, nejprve beze zpěvu, jen výraznou deklamací
a dbáme na správné dýchání. Po zvládnutí úkolu, přistoupíme ke zpěvu.
Po skupinovém procvičení, můžeme přistoupit k individuálnímu cvičení. Dbáme přitom, abychom
netlačili na výkon, neupozorňovali na chyby, ale žáka k cvičení spíše vhodně motivovali a chválili za
každý sebemenší pokrok. Aby nedošlo ke ztrátě pozornosti, měla by být cvičení krátkodobá, ale i
několikrát se v průběhu hodiny opakující a to ve variantách skupinové a individuální. Vhodné je využít
také hru a dramatizaci.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
Můžete mi uvést příklad využití písničky v hodinách řečové výchovy?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. O spojení hudby a řečové výchovy jsem se již zmiňoval v odpovědích
na dřívější dotazy. Písnička může posloužit při skupinové práci v řečové výchově, zejména ve fázi
procvičování a fixace jednotlivých hlásek (zde si ale musíme dát pozor, aby děti hlásky vyskytující se
v textu již byly správně vyvozené), ale také jako prostředek nenásilného, přirozeného procvičování
fonace a správného dýchání. V neposlední řadě může být silným motivačním činitelem.
Jako příklad uvedu říkanku: Foukej, foukej větříčku, kterou lze jednoduše zhudebnit.
1. varianta
a) Děti se rozdělí do dvou skupin. První skupina znázorňuje stromy (koruny stromů utváří z rukou nad
hlavou), druhá skupina bude znázorňovat větříček.
b) Všichni zpívají zhudebněnou říkankou, kterou se naučili v hudební výchově nebo v předcházející
lekci.
c) Dramatizace: Děti ztvárňující větříček foukají do korun stromů, ty se chvějí a hruštičky padají.
Všichni je pak sbírají.
d) skupiny se vymění
2. varianta
a,b) – stejně jako u první varianty.
c) Děti ztvárňující větříček utvoří kroužek, děti, které představují koruny stromů, si stoupnou
doprostřed kroužku.
d) Společný zpěv písně.
e) Rytmizace – děti znázorňující větříček se točí v kruhu (rytmus v nohou), děti uvnitř kruhu
vytleskávají dlaněmi.
f) stejně jako bod c) 1.varianty
g) skupiny se vymění
3. varianta
a,b,c,d,e)- stejně jako u 2. varianty. Pouze u bodu d) zpíváme potichu.
f) Dramatizace: Děti znázorňující větříček jsou v předklonu, hluboce se nadechují nosem a zvedají se,
současně zvedají ruce. Potom pomalu vydechují, za artikulace „fíííí“ jdou opět do předklonu , ruce
opisují kruh (výdech je delší než nádech). Stromy se kymácejí ze strany na stranu: nádech – výdech za
artikulace „ššššš“.
„Protože byl vánek slabý, hruštičky zůstaly na stromě. Musíme přivolat silnější vítr.“
g) skupiny s vymění. Píseň se opakuje, pokaždé se přitom zesiluje zpěv (dáváme pozor, aby děti
nekřičely a nepřepínaly tak hlasivky), stejně tak se zvětšuje intenzita dechových a fonačních cvičení.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mám na Vás dotaz. Jakým způsobem lze naučit žáky s MP noty?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.

Především bych chtěl podotknout, že v hudební výchově není cílem učit žáky s MP noty. Je sice žádoucí, aby i tito žáci (zejména žáci s LMP) věděli, že pro zápis melodie existuje notová osnova, kde noty představují jednotlivé tóny a navíc lze podle nich rozlišovat i délky trvání tónů, ale ne všichni žáci tyto základy hudební teorie zvládnou. Tím se ovšem nevylučuje pro ně atraktivní formou začlenit do hodin hudební výchovy prvky z hudební nauky. Volíme přitom formu názornou, hravou, pro žáky motivační. Jako příklad uvádím postup ze starší metodiky od Hany Fialové: S prvňáčky za hudbou (vydal KPÚ v Brně, roku 1989).

Dědoušek Kudrna je už starý a proto špatně slyší. Když přišel na návštěvu k sousedům, byl doma jen malý Eda, který chodil po pokoji a učil se zpaměti noty. Rozčiloval se přitom, protože mu to moc nešlo.

„Co to říkáš?“ ptá se nedoslýchavý děda.

Eda odpověděl: „E,G,H,D,F.“
Děda na to: „Že utekl lev?“
Eda: „F,A,C,E“
Děda: „Lidi, zle je!“
Eda: „Pod osnovou D“
Děda : „Je slyšet, jak řve!“
Eda: „ Dole noty G,A,H,C.“
Děda: Chytit ho, to bude práce!“
Eda: „Nad osnovou G,A,H.“
Děda: „Kdo může, ať pomáhá!“

Pomocným (názorným) materiálem k říkance je 5 obrázků notové osnovy, na které jsou zobrazeny uvedené noty. Nejprve odříkává říkanku učitel a ukazuje jednotlivé noty, potom jeho roli převezme žák, případně odříkávají a ukazují spolu. Variantou je magnetická tabule s notovou osnovou a jednotlivé noty jsou zde podle říkanky zavěšovány.

Inspirativní a motivační je při procvičování zařazování hudebních hádanek. Například:
Evičko, co je to?
Má hlavičku, má nožičku,
vylezla si po žebříčku.
Na poslední příčce stojí
a přece se nic nebojí!
C D E F G A H C,
nešlo jí to jen tak hladce!
Uf. f, f si odfukuje,
hádanka se prozrazuje.
Kdo to ví? Kdo to zná?
Ví to Ota: to je nota, žebříček je osnova.
Poslední je pátá linka,
nota ? tam ráda spinká.
Pro větší názornost lze využít při nácviku i tzv.“ intonační tabuli“ (žák vnímá noty nejen zrakem, ale i sluchem).

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, zajímal by mě Váš názor, zda i v současné době by měl být u žáků s MP kladen důraz na navýšený počet hodin vzdělávací oblasti Člověk a svět práce např. nad hudební či výtvarnou výchovou?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz. U žáků s LMP byl v historickém kontextu z pohledu vzdělávání vždy kladen zvýšený důraz na vzdělávací oblast Člověk a svět práce. Bylo to z důvodů dalšího profesního uplatnění těchto žáků. Proto i v Rámcovém učebním plánu (dále jen RUP) RVP ZV, přílohy LMP činila minimální časová dotace na 1. stupni 15 hodin a na 2. stupni dokonce 20 hodin. Oproti tomu vzdělávací oblast Umění a kultura, kam spadá hudební a výtvarná výchova měla minimální časovou dotaci na l. stupni 10 hodin, na 2. stupni dokonce o 2 hodiny méně, tedy 8 hodin. Tuto časovou dotaci šlo samozřejmě posílit (a v mnoha ohledech se tak stalo) ve školních vzdělávacích programech z disponibilní časové dotace. Se zrušením Přílohy LMP došlo i ke změně v minimálních časových dotacích uvedených vzdělávacích oblastí. RUP přílohy LMP byl nahrazen RUP RVP ZV. Dramaticky se tak snížila minimální časová dotace ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce a to na 1. stupni na 5 hodin a na 2. stupni na 3 hodiny. Naopak vzdělávací oblast Umění a kultura posílila na 1. stupni na 12 hodin a na 2. stupni na 10 hodin. Tedy o 2 hodiny na každém stupni. Z toho vyplývá, že je nutné v ŠVP u žáků s LMP posilovat zejména hodiny vzdělávací oblasti Člověk a svět práce (a to ať už z disponibilní časové dotace, či na úkor jiných vzdělávacích oblastí – např, dalšího cizího jazyka), aby byl naplněn cíl dalšího profesního zařazení absolventů ZŠ s LMP (a jejich následná socializace – tedy uplatnění na trhu práce). Co se týká hudební výchovy, podle RVP ZV: „ Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání se tyto hudební činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami hudební výchovy.“ Specifikum hudební výchovy u žáků s LMP je také v tom, že většinou přesahuje rámec svého vzdělávacího oboru a prvky hudební výchovy prolínají celým vzdělávacím procesem. Jinými slovy není svázaná jen do hodin daných pro její realizaci v učebním plánu ŠVP (velký význam má např. při realizaci řečové výchovy, tělesné výchovy, ale i jazyku a jazykové komunikaci apod.). Takže obě vzdělávací oblasti mají svůj význam při vzdělávání žáků s LMP, přičemž akcent je kladen na vzdělávací oblast Člověk a svět práce, ale neznamená to, že by vzdělávací oblast Umění a kultura, kde patří hudební výchova, měla zůstat stranou. I zde jsou možnosti posílení její minimální časové dotace v učebním plánu ŠVP. Navíc při plánování vzdělávacího procesu se počítá s jejím přesahem do jiných vzdělávacích oborů, a také jiných vyučovacích forem, jako jsou např. výchovné koncerty, návštěva hudební produkce, festivaly apod.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mám na Vás dotaz. Je možné v rámci distančního vzdělávání pro žáky s MP učit i hudební výchovu? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Děkuji za Váš dotaz. Mimořádná opatření vlády kvůli Covid-19 v rámci kterých došlo k uzavření škol v ČR, se dotkla i škol zřízených podle §16, odst. 9 ŠZ pro žáky s mentálním postižením. Stejně jako u běžných škol i pro tyto školy nastala specifická situace, vzdělávat své žáky na dálku z domácího prostředí. I když ministerstvo školství doporučovalo, aby se ve vzdělávání preferovalo především základní učivo základních předmětů, domnívám se, že u žáků s MP má hudební výchova natolik specifické postavení, že i byť pro radost a atmosféru, kterou navozuje třeba obyčejná písnička, je dobré, aby byla součástí vzdělávací nabídky. Mám informace od kolegyň, které hudební výchovu učí, že tomu skutečně tak je a že zařadily i hudební výchovu do distančního vzdělávání žáků s MP. Formy realizace byly různé. Využívaly PC, tablet, či mobilní telefon. Výuka probíhala buď on-line nebo i off-line pomocí aplikací Skype, Messenger, WhatsAPP, Microsoft Teams apod. Většinou šlo o motivaci písničkou, opakování písniček již naučených, či nácvik nové písně. Podpůrným materiálem byly pracovní listy, které paní učitelky vytvářely a pak je prezentovaly v rámci off-line systému, či s nimi pracovaly s žáky on-line. Při výuce off-line byla prezentována i videa, které paní učitelky natočily. Určitým úskalím při distančním vzdělávání je nejen vybavení kvalitní výpočetní technikou a to na obou stranách (školy i rodiny), ale také stupeň ICT gramotnosti. Průlomovým zjištěním (i pro speciální pedagogiku) je fakt, že i žáky s MP lze za určitých podmínek vzdělávat distanční formou. Toto zjištění má do budoucna praktické využití např. při vzdělávání žáků dlouhodobě nemocných, či dětí vzdělávaných podle §34b ŠZ (Individuální vzdělá vání dítěte), či §41 ŠZ (Individuální vzdělávání žáka).