On:
In: DIVADLO, Ing. Pavel Němeček, PORADNA

Ing. Pavel Němeček
KATEGORIE DIVADLO >> Dramatická výchova

Foto

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze a rozšiřujícího studia dramatické výchovy DAMU Praha
Více než 20 let se věnuje divadelní tvorbě a dramatické výchově. Dlouholetý lektor a ředitel Sdružení D. Je externím pedagogem výchovné dramatiky a oboru fundraising na Pedagogické fakultě UP. Je autorem a spoluautorem programů Drama s Linkem, Kelly a Anna a Na jednom prkně. Od roku 1993 vede semináře výchovné dramatiky pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. Zaměřuje se také na využití výchovné dramatiky v práci s dětmi v dětských domovech. Od roku 2002 je také konzultantem a koučem v oblasti fundraisingu, strategického plánování a vedení týmů v neziskových organizacích.
Je porotcem krajských i národních divadelních přehlídek, lektorem regionálních i celostátních seminářů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda potřebují žáci se SVP nějakou speciální přípravu pro absolvování výchovně – dramatického programu zaměřeného na prevenci rizikového chování realizovaného externím poskytovatelem služby?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.
Z naší zkušenosti vyplývá, že takový program má větší dopad, pokud žáci se SVP vědí, co je čeká a jakými metodami se bude pracovat. Pokud na vaší škole pracujete expresivními a artifiletickými metodami, bude to pro dopad programu přínosné. Pokud takové metody práce nevyužíváte bude vhodné před výchovně – dramatickým program na vaší škole zařadit lekci seznamující s  těmito metodami práce (alespoň ty nejjednodušší – např. živé obrazy, pohyb na hudbu, štronzo, improvizace bez textu, ap.) 

On:
In: DIVADLO, doc. PhDr. Josef Valenta, CSc., PORADNA

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Na kurzu dramatické výchovy lektorka používala postup, že než jsme začali hrát v nějaké scénce, měli jsme nejprve několik vteřin setrvat ve výchozí pozici, která měla předznamenat naši hru. Měly tak u nás vznikat pocity odpovídající pocitům postavy. Někdy to fungovalo, někdy ne. Má tato technika nějaké opodstatnění?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Má.
Minimálně to ryze empirické, totiž že to opravdu může fungovat. A dokonce bychom našli i psychologickou teorii emocí, která takovou zkušenost potvrzuje. Jde o teorii nazvanou podle W. Jamese a C. G. Langa , kteří byli ve shodě i v tom, co se stručně vyjadřuje tezemi typu “Rozběhl jsem se, a proto jsem dostal strach.” Jak patrno, běžně se uvažuje opačně. Jamesova-Langeova teorie tedy de facto říká, že zdrojem emocí je reagování periferie našeho těla na určitý podnět. Různé výzkumy teorii prověřily a byly i shromážděny důkazy, které ji vyvracejí. Na druhou stranu ale teorii – byť s jistým posunem – “podepřel” nedávno portugalský neurovědec A. Damasio (viz jeho kniha Descartesův omyl).
Nehybná konfigurace těla do určité pozice je jakoby momentkou či výsekem fyzického reagování na určitou situaci. Můžeme tedy, jsme-li příznivci Jamesovy-Langeovy teorie, tento postup v “DV” užívaný (vedle fungování zmíněné zkušenosti) připsat obecně i jejímu vlivu na metodiku takovéto herní práce. Je tu ale další moment, totiž jakési spojení fyzické a emoční paměti (možná i za účasti tzv. zrcadlových neuronů). Součástí každého štronza je nutně nějaký posturický prvek, který má organismus hráče již spojený s určitým typem prožitku. Některé prvky konfigurace těla a obličeje jsou nám jako lidem společné – skleslost je jak v rejstříku emocí, tak v projevech chování u lidí zcela běžná. Kromě toho tu pak může být ale i specifikum, třeba určité gesto hodně typické pro konkrétního člověka. A jeho “pocit” při vykonání takového gesta může být odlišný od pocitů jiných, kteří by takové gesto udělali.
Techniku, kterou lektorka používala, lze obecně považovat za funkční.

On:
In: DIVADLO, Mgr. Tereza Houšková, PORADNA

Mgr. Tereza Houšková
KATEGORIE DIVADLO >> Dramaterapie, zážitková pedagogika

Foto

Vystudovala speciální pedagogiku – dramaterapii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Aktivně pracuje s ohroženými dětmi a rizikovou mládeží za pomoci prvků expresivních terapií (především dramaterapie a arteterapie) a přírody.
Aktuálně se nejvíce zabývá tématem Wilderness therapy (Terapie divočinou) a jejím působením na duševní rozvoj mladistvého. Společně se svými kolegy nyní vyvíjí koncept práce Terapie divočinou v českém prostředí (nejen) pro dospívající v náročné životní situaci.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mohu se zeptat, komu je ta terapie divočinou primárně určená? Mám na mysli jaké klientele?
Děkuji

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za dotaz.
Terapii divočinou můžete využívat u mnoha skupin klientů. Mezi nejčastější účastníky patří mladiství ohrožení rizikovým chováním. Dále se tyto programy zaměřují na jedince mající problémy s užíváním návykových látek či porušující zákony. Velkou skupinu také tvoří běžná školní mládež. V tomto případě jsou programy nastaveny především preventivně nebo se soustředí na vybraný tip nevhodného chování, který se snaží zmírnit. Nemůžete pochybit ani v případě adaptačních kurzů založených na principu Wilderness therapy. Příroda vám tak bude pomocníkem při podpoře dobrých vztahů ve třídě. V posledních několika letech se též objevuje upotřebení WT s různým typem postižení, především fyzickým. Hlavním účelem je motivovat klienty k hledání nových možností rozvoje, vlastní soběstačnosti, zodpovědnosti a spolupráce s dalšími členy skupiny. Mezi vzniklé programy patří i práce s celým rodinným systémem. V tomto případě se jedná především o obnovení vztahů mezi rodiči a dětmi, ať už byly přetrhány z důvodu náhradní rodinné péče, či zanedbávání. Neposlední skupinou, která stále častěji využívá WT, jsou seberozvojové skupiny adolescentů a dospělých osob, např. v rámci univerzitních či teambuildingových akcí. Tento typ programů většinou nezahrnuje terapeutické prvky.

On:
In: DIVADLO, PORADNA, prof. PhDr. Broulíková Veronika

prof. PhDr. Veronika Broulíková
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo neslyšících

Foto

Studovala pedagogickou psychologii, ruský jazyk a literaturu a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracovala jako psycholožka ve speciálním poradenském centru pro sluchově postižené děti v Brně, nyní vyučuje na Divadelní fakultě JAMU v Brně, je aktuálně vedoucí Ateliéru Výchovné dramatiky pro Neslyšící. Spolupracovala např. se Sdružením pro kulturu sluchově postižených (SORDOS) a s Psychologickým ústavem Masarykovy univerzity v Brně v oblasti psychologie sluchově postižených osob.Dramaturgie inscenací AVDN,lektorská činnost v ČR i v zahraničí. Spolupráce s dalšími uměleckými a vzdělávacími institucemi pro sluchově postižené děti, mládež a dospělé.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Existuje zajímavý edukativní a zážitkový program pro neslyšící i slyšící děti? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za Váš dotaz.
Ano, určitě. Například na DIFA JAMU v Brně v Ateliéru výchovné dramatiky pro Neslyšící připravujeme se studenty tzv. Knižní představení na základě literárního textu (pohádky, bajky apod.). Jedná se o sólové vystoupení, které využívá kromě jiného i jevištní znakový jazyk. Realizace je však taková, aby příběh pochopily a prožily i slyšící děti. Na krátké představení pak navazují tematické workshopy. Příkladem mohou být například projekty, na kterých spolupracujeme s knihovnami (např. v Hradci Králové, v Brně..), se školami, na festivalech apod. V případě osobního zájmu mohu dodat konkrétnější informace.
S pozdravem
Veronika Broulíková

On:
In: DIVADLO, doc. PhDr. Josef Valenta, CSc., PORADNA

doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova

Foto

Nar. v roce 1954 v Brandýse nad Labem
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Při studiu metod sociální práce jsme narazili na to, že existuje i tzv. sociální divadlo. První, co mne napadlo, bylo divadlo působící v rámci neziskovky Rozkoš bez rizika. O jaký typ divadla jde?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Sociální divadlo nemá primárně umělecké ambice. Patří k divadlům, která se zaměřují na ovlivnění či řešení určitých problémů. Obvykle problémů, které se skutečně vyskytují např. v životě určitých komunit, v soužití mezi lidmi v určité společnosti (ostatně, zmiňme i Morenovo sociodrama, byť nešlo o sociální divadlo ve smyslu zde uváděném) či problémů s přesahem do politiky (a opět zmiňme, tentokrát třeba A. Boala) apod. Svůj úkol plní dvěma způsoby: tím o čem hraje a/nebo tím, že ho hrají lidé, jichž se ten či onen problém osobně týká. Ano, patří sem divadlo uvedené v otázce, vzpomínám i na divadlo bezdomovců Ježek a Čížek nebo na projekty divadla Archa směřující k integraci cizinců.
Sociální divadlo lze chápat též jako jednu z forem tzv. aplikovaného divadla. Sociální přesah (i specifickou divadelní formu) má např. divadlo-forum (https://cs.wikipedia.org/wiki/Divadlo_fórum) jako podoba tzv. divadla utlačovaných (https://en.wikipedia.org/wiki/Theatre_of_the_Oppressed). Svým způsobem lze do rámce těchto divadel zařadit i teatroterapii (viz např. https://uss.upol.cz/wp-content/uploads/2014/10/u%C4%8Debnice.pdf).

On:
In: DIVADLO, Mgr. Tereza Houšková, PORADNA

Mgr. Tereza Houšková
KATEGORIE DIVADLO >> Dramaterapie, zážitková pedagogika

Foto

Vystudovala speciální pedagogiku – dramaterapii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Aktivně pracuje s ohroženými dětmi a rizikovou mládeží za pomoci prvků expresivních terapií (především dramaterapie a arteterapie) a přírody.
Aktuálně se nejvíce zabývá tématem Wilderness therapy (Terapie divočinou) a jejím působením na duševní rozvoj mladistvého. Společně se svými kolegy nyní vyvíjí koncept práce Terapie divočinou v českém prostředí (nejen) pro dospívající v náročné životní situaci.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, co přesně je ta Terapie divočinou? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji  Vám za dotaz. 
Wilderness therapy neboli v českém překladu terapii divočinou bychom mohli nazvat jako rehabilitační program či metodu práce, která je založená na expedičních výpravách do prostředí divoké přírody. Hlavním nástrojem je vytvoření skupiny osob, která se společně vydává na putování krajinou. Účastníci  mají možnost vnímat sami sebe z jiného úhlu pohledu, což je často spojeno se základní potřebou přežití v prostředí přírody. Na tuto nutnost je navázané učení se různým dovednostem, jako je třeba vaření venku či stavění stanu nebo přístřešku.  Díky těmto aktivitám je účastník nenásilně veden ke spolupráci s druhými. Zjišťuje, že „ostré lokty“ možná fungovaly v jeho „přirozeném“ prostředí, ale na výpravě příliš účinné nejsou. Účastník tak dostává jedinečnou možnost, zkusit si jiný způsob chování, vhodnější, který následně může využít i po návratu domů. Po návratu domů pak s klienty intenzivně pracujeme na fixaci nově naučeného chování a vnímání věcí i v jejich každodenním prostředí.