Mgr. Tereza Houšková (Page 2)

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, kde je možné se v Olomouci a okolí potkat s dramaterapií? Je možné někam docházet?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za dotaz. V Olomouci vím, že se využívá dramaterapie spíše v rámci různých druhů programů. Určitě se s ní můžete setkat ve Sdružení D, dále pak na Středisku sociální prevence, kde je DT. určená pro děti v rámci pobytu v tomto zařízení. Dále pak v rámci primární prevence a rodinného centra v P- centru Olomouc, kde jsou též využívány prvky DT. Nebo mě ještě napadá Sdružení Spolu, které nabízí drama kroužek pro osoby s mentálním postižením. Dramaterapie se také realizuje v různých zařízeních pro osoby se závislostí viz předchozí dotaz. Pokud byste však chtěla sama navštívit dramaterapii a nepatříte do žádné z těchto skupin, nejsem si zcela jistá, kam bych Vás odkázala. Snad jen na samotné studium dramaterapie v rámci Univerzity Palackého v Olomouci.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
jako člověk naprosto nepolíbený dramaterapií, bych se ráda zeptala, jak se dá využívat dramaterapie v rámci inkluze ve školách.
Děkuji

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
děkuji za dotaz. Dramaterapie se dá ve školním prostředí používat dle mé zkušenosti několika způsoby. Můžete používat celé projekty, které mohou být cíleny na určité výukové téma či nějaký jev vyskytující se ve třídním kolektivu. Nebo lze používat jen některé dramat. aktivity, které Vám pomohou ve výukové práci jako odreagování, nastartování skupiny, skupinové dynamiky atp… Pro jednotlivé aktivity doporučuji opět odbornou literaturu.
V rámci IMUZA projektu vyjde několik publikací, které budou i prakticky zaměřené. Například v publikaci: Oborová didaktika múzických disciplín, mám s kolegou kapitolu: Expresí k inkluzi osob s problémovým chováním, která obsahuje dvě ukázky projektů, jejichž prvky by se dali ve škole využít. Dále posílám odkaz na publikační část IMUZA, kde najdete další typy na publikace, které by Vám ve vaší práci mohli pomoci: https://www.imuza.upol.cz/site/index.php/vystupy-z-projektu/souhrnne-publikace/.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, rád bych se zeptal, jakým způsobem se dát využívat DT u osob se závislostí? Předem děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za dotaz. Z vlastní odborné zkušenosti vím, že dramaterapie v zařízeních pro osoby se závislostí je hojně využívaná. Například v našem Olomouckém okolí již několik let funguje DT v rámci detoxikačního oddělení Vojenské Nemocnice či v rámci oddělení určeného pro léčbu závislosti na nealkoholových drogách v psychiatrické nemocnici Kroměříž. V těchto zařízeních je dramaterapie využívaná  v pravidelných intervalech jednoho týdne. Možné je však využívat jen některé dramaterapeutické aktivity, které se vám zrovna nejvíce hodí do vašeho zařízení či denního programu klientů. V této otázce bych Vás ráda odkázala na odbornou literaturu, která vám může poskytnou více konkrétních informací o vhodných technikách či způsobu vedení dramater. intervence.   
Vhodným zdrojem může být například: Využití dramaterapie na detoxikačním oddělení, autor: Kristýna Krahulcová a kol. (2018) či  Dramaterapeutická intervence u osob se závislostí, autor: Milan Valenta a kol. (2017)

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaké dramaterapeutické aktivity je vhodné využívat u dětí s ADHD? A jak je to pak u mladistvých. Děkuji

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za dotaz. 
U dětí s ADHD víme, že je důležité brát na zřetel charakterové znaky jejich diagnózy, které jsou: Impulzivita, hyperaktivita, nepozornost. Proto bych doporučovala volit kratší aktivity, aktivity s emocionálním zabarvením, do kterých se děti mohou ponořit a nechají se strhnout. Aktivity, které jsou spojeny s pohybem či rychlou akcí.  Jeden z takovýchto drama projektů si můžete přečíst i v Oborové Didaktice, která bude vydaná v rámci tohoto projektu v kapitole: ” Expresí k inkluzi osob s problémovým chováním”.
Co se týče dramaterapie u dospívajících tak víme, že by se projevy ADHD, pokud se s dítětem v čas a vhodně pracovalo, měli částečně mírnit. Musíme však myslet na kritický věk dospívání, který je pro člověka běžně velmi náročným, plným otazníků. U mladého člověka, který ještě k tomu má ADHD se tento věk může zdát jako téměř nezvladatelný, proto bych v rámci dramaterapie viděla jako největší přínos práci s osobními tématy mladistvého. Práci přes pohyb a techniky, kdy si člověk může bezpečně sáhnout na své vzorce chování, které jej často mohou dostávat do úzkých. Dramaterapie se tak může stát jakýmsi vodítkem k tomu, jak to dělat jinak.  

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, hledala jsem odbornou literaturu k Wilderness therapy, ale nic nemohu najít. Nemohla byste mi něco doporučit. Předem děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za dotaz. S literaturou je to složité. V českém jazyce v podstatě neexistuje. Nyní společně se svým týmem pracujeme na metodice, která bude celá věnovaná tomuto tématu. Bude do konce prosince volně ke stažení na stránkách: www. terapiedivocinou. cz. Další kapitolu na toto téma budete moci nalézt v Oborové didaktice múzických disciplín, která vyjde v rámci projektu IMÚZA a měla by být též volně ke stažení na těchto stránkách. 
Pokud by vás zajímala i anglicky psaná literatura mohu doporučit: Adventure Therapy: Theory, Resarch, and Practice od M. A. Gass, The Promise Of Wilderness Therapy od J. Davis- Berman a D. Berman nebo With Nature in Mind: The Ecotherapy Manual for Mental Health Professionals od A. McGreeney a L. Royan. Knih v cizím jazyce najdete ještě mnohem více stejně tak, jako odborných článků. 

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
jsem speciální pedagog v SVP a rád bych zjistil možnosti využívání prvků Wilderness Therapy v práci s našimi dětmi. Je to možné? A jak případně na to? Děkuji

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, 
velmi ráda čtu váš dotaz a odpovídám, že možné to je. Nejdůležitějším principem terapie divočinou je, že se děje venku v přírodě. Proto prvním krokem je vzít děti ven. Naše běžná praxe je, brát klienty na týden do odlehlejších míst, ale pokud toto pro vás není reálné stačí i víkend či den na klidné louce či v blízkém lesíku.  Z vlastních zkušeností vím, že i jeden intenzivní den či odpoledne může mít na účastníka velký vliv. Jako techniky práce bych na poprvé volila spíše věci relaxační, seznamovací- sbližovací (tedy hodně se smát :-). Jděte do věcí, které jsou vám osobně blízké a známé. Až se budete vy i děti cítit v přírodě pohodlně můžete dělat ledacos. To, co možná znáte i z místnosti, jen máte náhle jiné prostředí a největší kulisou a pomůckami je vám příroda a přírodniny. 

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, co všechno by se dalo za alternativní přístupy využít na základní škole u dětí rizikovým chováním?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, dobrá otázka. Budu mluvit jen ze své vlastní zkušenosti, protože jistě by se našlo ještě mnoho dalších způsobů práce. U mladistvých s rizikovým chováním mám ověřené fungování za pomocí různých dramatických her, dále je velmi dobře možné využít prvky divadla Augusta Boala či pracovat v diskuzních (anonymních) kruzích. Velmi dobře také funguje jejich možná exprese přes arte či muziko techniky. Co je v této práci, ať už je to technika jakákoliv, nejdůležitější, je být otevřený a maximálně možně k žákům/ studentům upřímný. Být otevřen jejich názorům a připraven na témata, která pro ně mohou být důležitá a palčivá.
Snad jsem zodpověděla vaši otázku dostatečně. Pokud by vás zajímali nějaké konkrétní techniky neváhejte se ptát.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den zajímalo by mě, kde se Wilderness Therapy mohu potkat v ČR?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
u nás v České Republice Wilderness Therapy ještě není příliš rozšířená. Ale již se s ní můžete setkat například díky Asociaci pro terapii přírodou a dobrodružstvím v České republice. Dále také díky Evropským projektům, které jsou zaštiťovány Univerzitou Palackého, fakultou tělesné kultury. Více informací je možné naleznou na FB stránkách https://www.facebook.com/Terapie-divo%C4%8Dinou-584480738617637/

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, mohu se zeptat, komu je ta terapie divočinou primárně určená? Mám na mysli jaké klientele?
Děkuji

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za dotaz.
Terapii divočinou můžete využívat u mnoha skupin klientů. Mezi nejčastější účastníky patří mladiství ohrožení rizikovým chováním. Dále se tyto programy zaměřují na jedince mající problémy s užíváním návykových látek či porušující zákony. Velkou skupinu také tvoří běžná školní mládež. V tomto případě jsou programy nastaveny především preventivně nebo se soustředí na vybraný tip nevhodného chování, který se snaží zmírnit. Nemůžete pochybit ani v případě adaptačních kurzů založených na principu Wilderness therapy. Příroda vám tak bude pomocníkem při podpoře dobrých vztahů ve třídě. V posledních několika letech se též objevuje upotřebení WT s různým typem postižení, především fyzickým. Hlavním účelem je motivovat klienty k hledání nových možností rozvoje, vlastní soběstačnosti, zodpovědnosti a spolupráce s dalšími členy skupiny. Mezi vzniklé programy patří i práce s celým rodinným systémem. V tomto případě se jedná především o obnovení vztahů mezi rodiči a dětmi, ať už byly přetrhány z důvodu náhradní rodinné péče, či zanedbávání. Neposlední skupinou, která stále častěji využívá WT, jsou seberozvojové skupiny adolescentů a dospělých osob, např. v rámci univerzitních či teambuildingových akcí. Tento typ programů většinou nezahrnuje terapeutické prvky.

ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, co přesně je ta Terapie divočinou? Děkuji.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji  Vám za dotaz. 
Wilderness therapy neboli v českém překladu terapii divočinou bychom mohli nazvat jako rehabilitační program či metodu práce, která je založená na expedičních výpravách do prostředí divoké přírody. Hlavním nástrojem je vytvoření skupiny osob, která se společně vydává na putování krajinou. Účastníci  mají možnost vnímat sami sebe z jiného úhlu pohledu, což je často spojeno se základní potřebou přežití v prostředí přírody. Na tuto nutnost je navázané učení se různým dovednostem, jako je třeba vaření venku či stavění stanu nebo přístřešku.  Díky těmto aktivitám je účastník nenásilně veden ke spolupráci s druhými. Zjišťuje, že „ostré lokty“ možná fungovaly v jeho „přirozeném“ prostředí, ale na výpravě příliš účinné nejsou. Účastník tak dostává jedinečnou možnost, zkusit si jiný způsob chování, vhodnější, který následně může využít i po návratu domů. Po návratu domů pak s klienty intenzivně pracujeme na fixaci nově naučeného chování a vnímání věcí i v jejich každodenním prostředí.