AKTUALITY (Page 2)

 Milé kolegyně a kolegové,

neodvratně se b/plíží -krok-sum-krok- konec našeho projektu IMUZA, ještě malé setkání Morava, velké setkání  nás všech (nosné téma muziko/terapie/filetika) s megakoncertem  (Kongresové centrum) a vernisáží ve Zlíně a … šlus.

Ale přeci jenom!

Patrně se podaří uskutečnit prázdninové soustředění zájemců (jedná se o cca dvacet z vás, kteří nejdříve zareagují) na Vysočině u meandrující říčky Oslavy v Nesměřském údolí (cca 4 km od Velkého Meziříčí) v termínu 15.-21. srpen 2020 a s hvězdným lektorským týmem: Jarka Blížkovská, Josef Valenta, Hanka Kasíková, Luboš Šaman Holzer, Martin D.Polínek, Michal Růžička, Pavel Vacek (tj. arteterapie/filetika v širším kontextu umění – tanec, muzika, drama, psychologie….).

Pobyt (lektorné, ubytování, strava) bude plně hrazen z prostředků projektu, možno s sebou vzít děti (k dispozici bude  dětský celodenní táborový program s táborovými vedoucími) či další rodinné příslušníky, který si budou moci pobyt doplatit (děti cca 4 tisíce, dospělí 4.500).

Předběžní zájemci (partner projektu/dítě/rodinný příslušník) se prosím zaregistrujte u dr.Ivety Valentové na mailu Iveta.Valentova@upol.cz.

Ve dnech 7. až 8. února proběhlo další „Malé setkání“ projektu Jedinečností uměleckého výrazu k inkluzivnímu uměleckému vzdělávání. I tentokrát probíhala akce v olomouckém Divadle na cucky.

Páteční odpoledne se neslo v duchu artefiletiky. Pro účastníky měl lektor Mgr. Petr Exler, Ph.D přichystaný artefiletický a arteterapeutický seminář. Slovy lektora: „Vytvořila se atmosféra vzájemného porozumění, vzájemné důvěry a respektu. Skupina se otevřeně projevovala a přiměřeně hovořila o sobě. Probírání otázek přispělo ke vzájemnému obohacení jednotlivých účastníků prostřednictvím vzájemných reflexí, prožitků a srovnávání různých způsobů vyjádření.“. Také podle zpětné vazby od účastníků byl seminář, stejně jako celé setkání obohacující a inspirativní. Po pátečním semináři následovalo večerní neformální posezení v prostorách Divadla na cucky.

Sobotní dopoledne byla prezentována forma práce s virtuální realitou paní doc. Mgr. Petrou Šobáňovou, Ph.D. Účastníci si pomocí brýlí pro virtuální realitu CardBoard měli možnost vyzkoušet aplikaci Expedice od společnosti Google. Dále proběhl workshop s lektorem Mgr. Pavlem Sumcem s názvem Múzy a fundraising. Účastníci se postupně dozvídali, co je to fundraising, kdo je to fundraiser, kdo jsou dárci a jaké jsou techniky práce s nimi. Dále se workshop zaměřoval na druhy a formy projektů, diskuzi a zamyšlení nad přípravou projektu a praktickou tvorbou fundraisingového projektu. Také proběhly  ohniskové skupiny s pedagogickými pracovníky reflektující současnou inkluzivní praxi.

Na foto z akce se můžete podívat v naší fotogalerii

V rámci projektu Jedinečností uměleckého výrazu k inkluzivnímu vzdělávání řešeného na Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty UP v Olomouci vznikají kromě odborných publikací a metodik také méně obvyklé výstupy: konkrétně cyklus pěti animovaných vzdělávacích klipů do výtvarné výchovy. Jeden z nich je aktuálně součástí zajímavé výstavy v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Návštěvníci jej mohou vidět v aktivní zóně výstavy, jež je celá věnována fenoménu zátiší.

Výstava s poněkud nečitelným názvem „Pokus o maximální přiblížení KE 3171 O 96 | Prostorová interpretace zátiší“ byla v jedné z budov Muzea umění Olomouc otevřena 23. 1. a potrvá do 8. 3. 2020.

Jde přitom o výstavu experimentální a v dramaturgii výstavních projektů Muzea umění Olomouc neobvyklou. Jednak ji připravili výhradně edukátoři muzea a jednak jsou na ní vystavena vlastně pouze dvě originální díla – konkrétně malířská zátiší z roku 1655 a 2017. Zbytek výstavy je podle vysvětlení kurátorů Hany Lamatové a Marka Šobáně jakýmsi návodem k tomu, na co by se měli návštěvníci při pozorování a vnímání uměleckých děl zaměřit. Ve výstavě jsou k dispozici texty, zvětšené výřezy reprodukcí, audio prohlídka i speciální multimediální aplikace.

„Chceme, aby si návštěvníci výstavu našich dvou obrazů užili se vším všudy a především si je důkladně prohlédli. V části expozice jim nabízíme také možnost vlastní interpretace díla prostřednictvím speciálně vytvořené aplikace. Při osobní interpretaci díla mohou uplatnit své zážitky nebo citové rozpoložení, které v nich pozvolné poznávání obrazu vyvolává,“ říká autorka koncepce výstavy Hana Lamatová. Samotná originální díla mohou návštěvníci spatřit až v samém závěru – poučeni a připraveni na to vnímat jejich obsah i výrazové prostředky.

Výstavu doprovází rovněž aktivní zóna, která je doplňkem a pozváním k vlastní aktivitě návštěvníků. V této zóně je umístěno „živé“, naddimenzované zátiší, obří tužka s rolí papíru vyzývající k tomu zátiší zachytit v kresbě – a konečně také animovaný klip s názvem „Zátiší kam se podíváš!“. Právě tento eduklip vznikl v rámci výše zmíněného projektu pedagogické fakulty podle scénáře Marka Šobáně. Jde přitom pouze o jeden z pětice připravovaných klipů, které v projektu postupně vznikají, aby obohatily výuku výtvarné výchovy o využití moderních didaktických prostředků a také aby pomohly uskutečnit v praxi ideu společného a otevřeného vzdělávání.

Jakým způsobem? Koncepce eduklipů, jejichž přípravu garantuje Petra Šobáňová z katedry výtvarné výchovy PdF UP, totiž nezapomíná na žáky se sluchovým postižením. Vychází ze znepokojivé skutečnosti, že pro žáky, jejichž primárním komunikačním prostředkem je znakový jazyk, existuje nejen ve výtvarné výchově jen minimum vzdělávacích materiálů. Ve výtvarné výchově bývají neslyšící žáci opomíjeni s odkazem na vizuální podstatu výtvarného umění. Porozumět umění do hloubky – zvláště tomu modernímu – však není možné bez podpůrného výkladu a vysvětlení kontextu. Ten je v klipech přítomen díky tlumočení do znakového jazyka, které zajistil Pavel Kučera z Ústavu speciálněpedagogických studií fakulty. Eduklipy, jež v proinkluzivním projektu vznikají, tak nabídnou moderní vzdělávací materiál přístupný všem.

Za zmínku stojí také to, že klipy budou po skončení projektu k dispozici na zvláštní webové platformě nebo to, že pracují s originálním výtvarným řešením a půvabnými animacemi. Jejich autorkou je mladá výtvarnice a doktorandka katedry výtvarné výchovy PdF Pavla Baštanová. Kromě odborníků-didaktiků z Pedagogické fakulty a Muzea umění Olomouc se na vzniku eduklipů podílí rovněž Český rozhlas Olomouc, který zajišťuje zvukovou podobu díla.

Cyklus klipů – k nimž do budoucna vzniknou i další doprovodné materiály – nese název Bez názvu. Nedatováno. Obsah dětem vtipně zprostředkovávají animované postavičky teoretika, sběratelky, restaurátorky a umělce, kteří o umění debatují s dětskými i dospělými diváky. Není bez zajímavosti, že hlas postavám propůjčila Petra Ševců, redaktorka ČR Olomouc a zároveň studentka speciální pedagogiky na fakultě.

O tom, zda je klip zdařilý a může podněcovat zájem dětí o umění, se můžete přesvědčit buď přímo na výstavě v Arcidiecézním muzeu Olomouc, nebo na YouTube kanálu pedagogické fakulty.

VÝSTAVA | Pokus o maximální přiblížení KE 3171 O 96. Prostorová interpretace zátiší

TRVÁNÍ DO | 8. 3. 2020

MÍSTO | Arcidiecézní muzeum Olomouc – Galerie

KURÁTOŘI VÝSTAVY | Hana Lamatová, Marek Šobáň

Pokud vás zajímá obor muzikoterapie a vzdělávání v něm, pročtěte si tento článek: Vzdělávání_Muzikoterapie.

Rok 2019 opět přinesl celou řadu kurzů, zaměřených na (sebe)vzdělávání
pedagogických pracovníků v kontextu inkluzívního uměleckého vzdělávání

V Ústí nad Labem ve dnech 24. – 25. května 2019 proběhlo návazné dvoudenní setkání, určené pro skupinu vybraných pedagogů. Ti měli možnost vyzkoušet si unikátní způsob práce a modelování keramické hlíny či se prakticky věnovat a následně diskutovat témata podpory a kreativního rozvoje výtvarného umění v oblastech společného vzdělávání. Závěr setkání (již tradičně) patřil nezapomenutelnému setkání účastníků „tváří v tvář“ s panem Tydýtem. Stejnou možnost a osobní zkušenost účastníkům nabídl kurz, realizovaný v Olomouci (11. – 12.10. a 8. – 9. 11. 2019). I zde byly první dva dny zaměřené na divadelní a pohybovou expresi. V dalších dnech byl čas věnovaný oblastem výtvarné a dramatické expresi. Již při prvním setkání zaznívalo z úst lektorek, že se sešla skupina mimořádně empatická, vstřícná, s aktivním zájmem a radostností.  Pedagogové z různých koutů Moravy, pod odborným vedením zkušených lektorek, pronikali nejprve do oblasti divadla osob se sluchovým postižením a následně pohybové expresi. Po skončení první části se účastníci velmi těžko rozjížděli domů a bylo patrné, že se stmelení celé skupiny společnými aktivitami velmi podařilo. Mnozí našli stejnou řeč nejen v rámci expresivního vyjadřování, ale i toho pedagogického i obyčejně lidského. To se potvrdilo i při listopadovém setkání, kde skupina zúročila svou vnímavost při práci s hlínou v rámci tématu výtvarného umění osob se zrakovým postižením. Završením bylo setkání se strukturovaným dramatickým příběhem Pana Tydýta „v režii“ Sdružení D a dalšími inspirujícími aktivitami směřujícími k dramatické inkluzivní práci s dětmi. Všichni velmi ocenili přínos celého kurzu, ze kterého si odnášeli na závěr nejen růžové loutky pana Tydýta a další metodický materiál pro následnou práci, ale i spoustu nápadů a zážitků.
Z mnohých zpětných  vazeb vyplynulo, že všem bylo s tématy kurzu dobře, skupina si velmi rozuměla a byli by rádi, kdyby se dočkali dalšího pokračování užitečného kurzu směřujícího k inkluzivnímu uměleckému vzdělávání.
Na ilustrativní fotografie z těchto akci se můžete podívat v naší fotogalerii: ZDE

V rámci tzv. velkého setkání, které nedávno proběhlo na půdě UP v Olomouci, mimo jiné vystoupil i doc. Jan Slavík. Ten svým skvělým příspěvkem navazuje a na workshop, který byl zaměřen na téma jinakosti – pod vedením doc. Josefa Valenty a doc. Hany Kasíkové (DAMU Praha): “Drama: učíme se rozmanitosti rozmanitostí”.

Pro ty z Vás, kteří by si chtěli přednášku doc. Slavíka opět “zpřítomnit”, prezentace ke stažení (pouze pro vlastní potřebu) k dispozici zde:Ptačí rodina v hnízdě teorie_Jan_Slavík