ZEPTALI JSTE SE

Vážená paní doktorko.
Ráda bych se zeptala na efektivní využití hlasu. V mateřské škole pracuji již velice dlouho. Poslední dobou cítím jistou únavu hlasu. Prosím o doporučení, náměty na hlasovou hygienu. Jak hlas šetřit a zároveň v jistých situacích, např. při venkovních činnostech, výletech, být slyšena aniž bych svůj hlas ohrozila. Děkuji za odpověď. Radka M.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Vážená paní kolegyně, děkuji za podnětný dotaz, který se týká asi většiny pedagogů ( a hlasových profesionálů). Hlas je pro nás pracovním nástrojem, o který bychom měli pečovat a šetřit si jej, což znamená ideálně nepřepínat své hlasové možnosti (neforzírovat ani nešeptat). Z pohledu hlasového pedagoga bych Vám nejraději doporučila hlasový klid, což bohužel není možné. Každopádně jej plně využijte ve chvílích volna a relaxace. Rozhodně je důležité pracovat s hlasovou oporou (tóny nejen pěveckého ale i deklamovaného projevu opírat o bránici), hospodárně pracovat s dechem a hlasem, využívat svůj přirozený hlasový rejstřík. Druh a barva hlasu jsou nám dány od přírody, ale lze s nimi pracovat – rozšiřovat hlasový rejstřík směrem nahoru i dolů. Osobně mám velmi dobré zkušenosti s tím, že i na mluveném projevu je znát, pokud například zpíváte (ať již s dětmi či ve sboru nebo sólově). V řeči hovoříme o tzv. voix mixtu – smíšeném hlasu za účasti hlavových i hrudních rezonancí. Můžeme si takový hlas naladit, když např. využijeme “zívacího” napětí nebo při protažení, kdy dosáhneme souhry svalových skupin, které se podílejí na fonaci. Řada inspirativních cvičení je uvedena v publikaci Dech a hlas, návod k dobré mluvě – Horsta Coblenzera a Franze Muhara, DAMU Praha 2001). Je-li to možné, pak svůj hlas zbytečně nepřepínejte (např. se snažte přizpůsobit svůj hlas velikosti místnosti) a venku využít jiné možnosti (třeba zvuk nástroje, zvonečku, apod.). Přeji hodně sil a energie nejen při práci s dětmi v MŠ.