ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, navazuji na předchozí dotaz. Můžete uvést některé praktické příklady pro realizaci dechových a fonačních cvičení pro žáky s MP v hodinách hudební výchovy?

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.

Při realizaci dechových a fonačních cvičení je u žáků s MP vždy důležitá motivace.

Motivací dechových cvičení může být navození určitých situací, za kterých si děti uvědomují proces dýchání. Navozujeme např. představu, že jdeme po rozkvetlé louce, kolem květin a vždy si přivoníme.

V zimě, když stavíme sněhuláky, je nám zima na ruce. Zahříváme ruce dechem (foukání do dlaní).

Když jsme ospalí, tak zíváme. „Děti, zkuste si pořádně zívnout a řekněte, co se děje s dechem“ (uvědomování si nádechu a výdechu).

Příklady dechových her:
Odtlač mi ruku
Cílem této hry je nácvik správného nádechu.
Děti sedí, stojí nebo leží. Zhluboka se nadechují. Pedagog přikládá svou dlaň na inkriminovaná místa (hruď, břicho, pod klíční kost) – dítě se má soustředit na dýchání do těchto partií, aby mu odtlačilo ruku. Po nácviku a pochopení cvičení, děti cvičí ve dvojicích.
Doplň větu
Cílem této hry je nácvik řečového dýchání, procvičení řečové výdrže.
Pedagog vymyslí jednoduchou větu. Děti mají za úkol doplnit větu dalším slovem. Motivačně může posloužit námětový obrázek.
Př.

Adam hraje,
Adam hraje na kytaru,
Adam hraje na kytaru ve skupině ….
Po nácviku lze přistoupit k témuž cvičení, kdy místo řečové výdrže sledujeme dechovou výdrž při zpěvu (na dva tóny, jednoduchou melodii….).

Při fonačních cvičeních se zaměřujeme především na nácvik měkkého hlasového začátku. Zde je důležité navodit pocit uvolněnosti. K tomu je dobré využít měkkého, pomocného gesta. Ve cvičeních postupujeme tak, že nejprve vybíráme slabiky a slova, která začínají nosovkou. Při nácviku vokálů začínáme vokálem u (vokál u zvedá měkké patro a zvětšuje rezonanční prostor nad hrtanem). Po vyvození měkkého u vyvozujeme měkké a, o, e, i. Abychom ulehčili nácvik, lze předsadit před vokál hlásku h.

Příklad cvičeni:
Říkanka
Děti opakují podle pedagoga za doprovodu měkkého pomocného gesta:
a-e-i-o-u
máma už je tu
á-é-í-ó-ú
píši úlohu
ha-he-hi-ho-hu
já ji pomohu
há-hé-hí-ho-hú
dá to námahu
Říkanku můžeme ztvárnit pohybem, případně dramatizovat

Další cvičení jsou zaměřena na rozeznívání rezonančních dutin
Nosní dutinu nejlépe rozeznívají nosové hlásky m,n.

Jak vám chutnal oběd?
Děti mají za úkol beze slov, pouze zvuky, vyjádřit, jak jim chutnal oběd.
Zavřeme ústa a prodlouženě vyslovíme „hm“, zakončíme důrazným „mňam“
Hrajeme si s hlasem: děti různě modulují „hm“, sestupují z vyšších do nižších poloh, zakončují různě protahovaným „mňam“. Na závěr si mohou zahrát na výdrž: z hlubokého nádechu vydechují za intonace „hm“, dokud jim stačí dech, zakončují „mňam“.

Brumendo
Procvičujeme nejprve na jednom tónu na souhlásky hm, hn, při zavřených ústech, ale s oddálenými zoubky. Ve cvičeních pokračujeme s pootevřenými rty. Dětí mají za úkol odhmatat prsty, jestli jim tón zní „v hlavě“, „mezi očima“

Hrajeme si
Děti se rozdělí do dvou skupin. Jedna skupina bude předvádět jedoucí autobus (cvičení v pohybu, zvuk autobusu se zavřenými rty „hn“ nebo s otevřenými rty – tun, tun, tun… zvuk klaksonu také se zavřenými rty), druhá skupina se bude za projíždějícím autobusem otáčet a divit se „jůůůůů.“ Pohyby budou děti doprovázet výrazovou mimikou a gestikulací.

Pěvecké slabiky, zpěv
Využíváme slabik mu, nu, jo apod., které rozezníváme v jednoduchých lidových písních – např. „Ach není, tu není“, „Maličká su“ apod.
Při rozeznívání hrdelní dutiny můžeme využít slova balí, báli a slabiky mau – mou. Vyslovují se volně, v nižších polohách, nepřepínáme sílu hlasu. Doporučuje se cvičit v půltónech v celé části středního rozsahu.
Chceme-li rozeznít všechny rezonanční dutiny, můžeme si zahrát na zvonění zvonů: bim – bam – bum (opět lze využít dramatizace).

Všechny uvedené náměty a mnohé další naleznete v publikaci od Josefa Štěpána a Petra Petráše: Logopedie v praxi, kterou vydalo nakladatelství Septima.