PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: “Inovace činnosti SPC” a “Systémová podpora inkluzivního vzdělávání.” Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.
ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>
ZEPTALI JSTE SE
Dobrý den. Lze v hodinách HV pracovat také se žáky s MP, kteří mají potřebu logopedické péče? Na co je potřeba se zaměřit?
ODBORNÍK ODPOVÍDÁ
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.
Logopedická péče je doménou odborníka, erudovaného speciálního pedagoga logopeda. Ten provádí diagnostiku, určuje směr péče, terapii apod. Ve školním prostředí lze zavést v rámci PO pedagogická intervence předmět speciálně pedagogické péče (řečová výchova), jehož smyslem je cílený rozvoj komunikativních (komunikačních) schopností žáků. K větší efektivitě dospějeme, když rozvoj těchto dovedností nezůstane pouze izolovanou záležitostí jednoho předmětu, ale vhodným způsobem prolne do celého vzdělávacího procesu.
Hudební výchova skýtá poměrně velký prostor pro realizaci průpravných (přípravných) cvičení jako jsou cvičení dechová, hlasová, artikulační, pohybová apod. Náměty pro tato cvičení naleznete např. v metodické příručce od Josefa Štěpána a Petra Petráše „Logopedie v praxi“ vydané v nakladatelství Septima.
Při vlastní realizaci je důležité žáky vhodně motivovat. Musíte si také uvědomit, že mezi specifika kognice žáků s MP, která mají dopady do vzdělávání, patří mimo jiné snadná unavitelnost, ztráta pozornosti a nedostatek vůle. Z toho pak vyplývá určitá vzdělávací strategie, která se ve velké míře opírá o názor, jasnou instrukci a variabilitu cvičení a to zejména formou hry (aby žáky zaujala a aby při častém opakování nedocházelo ke ztrátě motivace).
Dechová cvičení zaměřujeme na správnou dechovou techniku preferující kombinovaný žeberně – brániční dech a dýchání nosem. Dále nacvičujeme hluboký nádech, přičemž žáky vedeme ke správnému držení těla v poloze vleže, vsedě a ve stoje. Při nácviku výdechu, který postupně prohlubujeme a prodlužujeme, učíme děti cílevědomě ovládat výdechový proud (např. hra slalom, foukání do papírku apod.), přičemž v kombinaci s hlasovými cvičeními (fonace různých zvuků, zpěvných slabik apod.) vytváříme předstupeň k nácviku řečového dýchání. Dechová cvičení se mohou provádět buď v kombinaci s pohybovými aktivitami (a to celého těla – např. při chůzi, případně s pohybem části těla – např. kroužení pažemi, protahování se apod.), nebo v uvolněném postoji v klidu.
Cílem hlasových cvičení je výcvik v ovládání fyziologicky správně vytvořeného hlasu. Zaměřujeme se na měkký hlasový začátek a rozvoj hlasové zvučnosti, nosnosti, síly a barevnosti. Měkké hlasové nasazení se procvičuje v rámci pěveckých dovedností a vokalizace samohlásek a,e,i,o,u. Mezipředmětové vazby jsou při hlasových cvičeních na český jazyk (vhodné texty) a tělesnou výchovu (pohybové vyjádření, dramatizace).
Artikulační cvičení (cvičení na rozvíjení pohyblivosti řečových orgánů) zaměřujeme na rty, dolní čelist, jazyk a měkké patro.
Všechna cvičení se dají provádět individuálně i skupinově, za doprovodu reprodukované (relaxační) hudby, ale také jako součást nácviku pěveckých dovedností.
Dobrý den, děkuji za váš dotaz.