doc. PhDr. Josef Valenta, CSc.
KATEGORIE DIVADLO >> Divadlo, komunikace, osobnostně sociální výchova, dramatická výchova
Studoval latinu, dějepis a pedagogiku na FF UK v Praze, později v postgraduálech aplikovanou sociální psychologii tamtéž a výchovnou dramatiku na DAMU. Na obou ústavech rovněž vyučuje (http://pedagogika.ff.cuni.cz; https://www.damu.cz/cs/katedry/katedra-vychovne-dramatiky).
Věnuje se didaktice osobnostního a sociálního rozvoje (osobnostní a sociální výchově), scénologii každodenního chování, metodologii výzkumu uměním, ped. a psych. dramatické hry. V oblasti soukromé praxe se věnuje zejm. přípravě lektorů pro vzdělávání dospělých a veřejnému vystupování/rétorice. Je spoluautorem rámcových vzdělávacích programů pro základní a gymnaziální vzdělávání.
ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>
ZEPTALI JSTE SE
Inspirován předchozím dotazem (Opravdu může být divadelní představení výsledkem výzkumu?) položím si tentokrát – omlouvám se – dotaz sám: Co to znamená, když se řekne výzkum divadlem?
ODBORNÍK ODPOVÍDÁ
Tak jednak to znamená to, o čem jsme psali v březnu. Divadelní představení, performance atd. skutečně mohou být VÝZKUMNOU ZPRÁVOU. Mohu tudíž zjistit třeba pozorováním a rozhovorem, prostě běžnými výzkumnými technikami, různá “data”, fakta atd., a ta pak použiji jako základ k vytvoření dramatických situací, v nichž jednají určité postavy. A do jejich jednání se promítají moje výzkumná zjištění. A v tom je výsledek šetření.
Existují však i jiné možnosti. Tzv. theatre-based research – výzkum založený na divadle či výzkum divadlem zahrnuje i tu, kdy pozorováním nebo rozhovorem zjištěná data nevkládám do tabulek nebo nesepíšu jako text, ale bez dlouhých řečí je rovnou vtělím třeba do živého obrazu, který ukazuje kupř. zobecnění zjištěných dat. Ne před divákem. Představme si situaci, že jako divadelníci chystající představení o určité komunitě v ní sbíráme informace prostřednictvím rozhovorů a pozorování. Posléze se scházíme a místo rétorických prezentací zjištěných informací je sdělíme ostatním prostřednictvím využití nějaké divadelní konvence. Třeba pantomimy. Jazykem divadla jsou hrané situace. Těmi komunikuje. Je tedy logické, že jako divadelník mohu komunikovat výsledek svého zjištění právě tímto jazykem. Divadlo je tu pak instrumentem INTERPRETACE DAT.
A samozřejmě, data můžeme nalézat a zjišťovat i prostřednictvím scénické akce. Divadlo je tedy METODOU VÝZKUMU, METODOU ZJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ. Kupř. z improvizací žáků (volných či záměrně tematizovaných) odečítáme informace. Třeba informace o vztazích mezi dětmi/příslušníky různých sociálních vrstev v jedné škole, lokalitě atd. Ve hře vidíme tu metaforické, tu velmi iluzívní a realistické ztvárnění informací, které nás zajímají.
Ale divadlo jako metoda “šetření” se může propojit ještě s tím, že se divadlo samo přímo zkoumá. Divadlo je PŘEDMĚTEM VÝZKUMU. Zkoumáme tvorbu apod. Při hraní – vlastním či pozorovaném cizím, zkoumáme jak věci fungují, při improvizacích i jak vznikají, ale též jak jim rozumí divák (hledání základní podstaty či univerzality divadelního jazyka bylo předmětem četných výzkumů, např. se jim věnoval slavný režisér P. Brook).
Divadlo tedy může být předmětem výzkumu, metodou sběru informací, způsobem jejich interpretace a vyhodnocení a též výzkumným sdělením. Někdy je tím vším dohromady a někdy se jen něco z toho pojí s dalšímu postupy jiných typů výzkumů.
Více viz na:
http://pedagogika.ff.cuni.cz/system/files/V%C3%BDzkum%20um%C4%9Bn%C3%ADm_divadlem_Valenta.pdf
