Propojení hudební a dramatické výchovy

PhDr. Dana Novotná, Ph. D.
KATEGORIE HUDBA >> Zpěv, hudební výchova

Foto

Hudební a hudebně-dramatický pedagog Katedry výchov uměním Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, zaměřuje se na možnosti syntéz hudební a dramatické oblasti. Spolupracuje s KATaP DAMU Praha a Gymnáziem Jateční v Ústí nad Labem. Podílí se na praktických i odborně teoretických seminářích ve spolupráci s výchovně-vzdělávací agenturou Praemia a Národním institutem dalšího vzdělávání v Ústí nad Labem.
V pedagogické praxi klade důraz na možnosti hlasového vyjádření (deklamačního i pěveckého) – hledání styčných ploch hudební a dramatické oblasti. Specializuje se na elementární hudební výchovu ve spojení s tvořivou dramatikou. V odborně praktických seminářích a tvůrčích dílnách se pokouší otevřít individuální psychosomatické hlasové možnosti studentů.

ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>


ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na možnosti propojení hudební a dramatické výchovy. Jako studentka Učitelství pro I. stupeň jsem se s oběma výchovami setkala, ale vždy jako se samostatnými předměty. Ráda bych ve své praxi využila společně. Děkuji za odpověď.


ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den,
možností a variant propojení obou esteticko-výchovných oblastí je celá řada. Zároveň mají jak hudební, tak dramatická výchova mnoho společných principů založených na tvořivosti a vlastní umělecké invenci. S úspěchem lze využívat techniky dramatické výchovy jako je např. štronzo, živé obrazy, pantomimu, hru v roli v rámci hudební výchovy a pracovat s hudebními náměty. Lze využít i hudbu jako inspirační zdroj pro rozehrání pohybových improvizací (např. C. S. Saents – Karneval zvířat, E. Grieg – Peer Gynt, B. Smetana – Vltava, I. Hurník – Příběhy jedné kapely, lidové i umělé písně, apod.). Právě v rámci hudebně pohybových činností je možné pracovat s rytmem slov, s deklamací, frázováním, využití říkadel a rozpočítadel, apod.(písně Emila Hradeckého, Pavla Jurkoviče, texty Jiřího Žáčka, apod.). Zde bych doporučila inspirativní knihu Pavla Jurkoviče: Od výkřiku k písničce (Praha Portál, 2011), kde je citlivě popsána metodika práce s hlasem a jazykem, cesta od mluveného slova k přirozenému zpěvu. Zároveň můžete volit spojení v rámci hudebně dramatického pásma či divadelního představení. Je to vlastně cesta od procesu k produktu – tedy k vlastnímu vystoupení a realizaci představení před diváky. My jsme s dětmi předškolního věku zrealizovali např. hudební pohádky – operky Z. Svěráka a J. Uhlíře (Červená Karkulka, O Smolíčkovi) nebo autorsky pojatou pohádku Lotrando a Zubejda s písničkami této skladatelské dvojice. Domnívám se, že i tady je možné zapojit žáky se SVP, neboť tyto aktivity jsou velmi vhodné, nemusí mít obavy z neúspěchu. Každý si najde své místo – i kdyby to nebyla hlavní či vedlejší role, ale “jen” příprava kulis či vedlejší role, kdy byl chvíli na scéně. Je na empatickém přístupu pedagoga, aby se cítili i tito žáci příjemně a při zpěvu písní, tanci či improvizaci uvolnili svou přebytečnou energii. Propojení hudební a dramatické výchovy může mít různé podoby, záleží jen na Vás, čemu se budete se svými žáky chtít věnovat a co Vás osloví. Hodně úspěchů v praxi.