doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc.
KATEGORIE VÝTVARNÁ VÝCHOVA >> Výtvarná výchova, artefiletika, arteterapie
Učitel, v teorii se věnuje didaktice a expresivní výchově
Od roku 1989 dosud působí jako akademický pracovník na katedře výtvarné výchovy. Absolvoval Pedagogickou fakultu UK v Praze. Předtím osm let pracoval jako učitel základní školy v Praze a poté současně s výukou didaktiky na VŠ přes dvacet let vyučoval na základních nebo středních školách. Je autorem nebo spoluautorem individuálních a kolektivních monografií a článků v recenzovaných časopisech.
ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>
ZEPTALI JSTE SE
Dobrý večer,
ráda bych se zeptala na vztah a zároveň rozdíl mezi prožitkovým a empatickým uměleckým konceptem v artefiletice a jejich případné jednoduché vysvětlení dětem v praxi.
Předem děkuji za odpověď.
ODBORNÍK ODPOVÍDÁ
Dobrý den,
děkuji za dotaz. Prožitkový koncept si uvědomuje vnímatel nebo tvůrce ve chvíli, kdy na sebe nechá dílo působit. Je to odpověď na otázku, “jaký prožitek či dojem ve mně dílo vyvolává?” Oproti tomu empatický koncept je nutné z díla vyložit, interpretovat. Je to odpověď na otázku, “co je dílem vyjádřeno?” Nepoučení diváci tyto dva koncepty od sebe zpravidla nerozlišují a soudí dílo výhradně podle prožitkového konceptu, aniž by věnovali pozornost výkladu (interpretování) toho, co je dílem vyjádřeno, tj. jaký je jeho vlastní obsah a v jakém kontextu je třeba ho vyložit.
Například na obraze Matthiase Grünewalda Ukřižování (1515) je prostřednictvím ukřižovaného Ježíše vyjádřen závažný křesťanský koncept utrpení (v souvislosti s dalšími koncepty, jako je láska – trpět pro lásku k lidem, víra ad). Divák, na kterého dílo působí, musí nejprve tento koncept pochopit, vcítit se do něj prostřednictvím porozumění obsahu díla (tj. odpovědět si na otázku, co je dílem vyjádřeno). Proto jej nazýváme empatickým konceptem. Současně by ale měl divák sám do potřebné míry prožívat působení díla. A tento prožitek se může (ale nemusí) lišit od toho, co je v díle vyjádřeno. V našem případě to může prožívání soucitu. Povšimněme si: empatický koncept je “utrpení”, prožitkový koncept je “soucit”. Z jejich rozdílu lze odvodit další otázky: jakými prostředky dosáhl autor díla toho, že vystihl koncept “utrpení” tak působivě, aby vyvolával soucit? V jakém historickém, kulturním a sociálním kontextu je možné vykládat vztah mezi utrpením a soucitem jako podstatné téma v umění? Je možné objevit napětí mezi těmito dvěma koncepty ještě v jiném než středověkém křesťanském umění? Atp.
Kdybych vykládal rozdíl mezi uvedenými dvěma koncepty žákům v dětském věku, nezacházel bych do složitějších souvislostí, ale soustředil se jenom na základní rozlišení: co u díla prožívám já jako divák oproti tomu, jaký obsah dílo vyjadřuje.
