PaedDr. Petr Petráš
KATEGORIE HUDBA >> Metodika VV a HV u žáků se SVP
Mateřská škola a Základní škola Kyjov, Za Humny, příspěvková organizace
Má 34 letou učitelskou praxi ve škole pro žáky s mentálním postižením. Vyučoval zejména předměty: hudební výchova, pracovní vyučování a dějepis. Působil jako učitel, výchovný poradce a od roku 1992 je ve funkci ředitele školy. Působí jako lektor při Středisku služeb školám Brno a Hodonín a také jako externí učitel při Ústavu speciálně pedagogických studií UP v Olomouci. V minulosti byl zapojen do projektů tohoto ústavu: “Inovace činnosti SPC” a “Systémová podpora inkluzivního vzdělávání.” Je předsedou Asociace speciálně pedagogických center a členem Expertního týmu MŠMT pro společné vzdělávání.
ZASLAT DOTAZ ODBORNÍKOVI >>
ODBORNÍKEM DŘÍVE ZODPOVĚZENÉ DOTAZY >>
ZEPTALI JSTE SE
Dobrý den, mám na Vás dotaz. Jakým způsobem lze naučit žáky s MP noty?
ODBORNÍK ODPOVÍDÁ
Dobrý den. Děkuji za Váš dotaz.
Především bych chtěl podotknout, že v hudební výchově není cílem učit žáky s MP noty. Je sice žádoucí, aby i tito žáci (zejména žáci s LMP) věděli, že pro zápis melodie existuje notová osnova, kde noty představují jednotlivé tóny a navíc lze podle nich rozlišovat i délky trvání tónů, ale ne všichni žáci tyto základy hudební teorie zvládnou. Tím se ovšem nevylučuje pro ně atraktivní formou začlenit do hodin hudební výchovy prvky z hudební nauky. Volíme přitom formu názornou, hravou, pro žáky motivační. Jako příklad uvádím postup ze starší metodiky od Hany Fialové: S prvňáčky za hudbou (vydal KPÚ v Brně, roku 1989).
Dědoušek Kudrna je už starý a proto špatně slyší. Když přišel na návštěvu k sousedům, byl doma jen malý Eda, který chodil po pokoji a učil se zpaměti noty. Rozčiloval se přitom, protože mu to moc nešlo.
„Co to říkáš?“ ptá se nedoslýchavý děda.
Eda odpověděl: „E,G,H,D,F.“
Děda na to: „Že utekl lev?“
Eda: „F,A,C,E“
Děda: „Lidi, zle je!“
Eda: „Pod osnovou D“
Děda : „Je slyšet, jak řve!“
Eda: „ Dole noty G,A,H,C.“
Děda: Chytit ho, to bude práce!“
Eda: „Nad osnovou G,A,H.“
Děda: „Kdo může, ať pomáhá!“
Pomocným (názorným) materiálem k říkance je 5 obrázků notové osnovy, na které jsou zobrazeny uvedené noty. Nejprve odříkává říkanku učitel a ukazuje jednotlivé noty, potom jeho roli převezme žák, případně odříkávají a ukazují spolu. Variantou je magnetická tabule s notovou osnovou a jednotlivé noty jsou zde podle říkanky zavěšovány.
Inspirativní a motivační je při procvičování zařazování hudebních hádanek. Například:
Evičko, co je to?
Má hlavičku, má nožičku,
vylezla si po žebříčku.
Na poslední příčce stojí
a přece se nic nebojí!
C D E F G A H C,
nešlo jí to jen tak hladce!
Uf. f, f si odfukuje,
hádanka se prozrazuje.
Kdo to ví? Kdo to zná?
Ví to Ota: to je nota, žebříček je osnova.
Poslední je pátá linka,
nota ? tam ráda spinká.
Pro větší názornost lze využít při nácviku i tzv.“ intonační tabuli“ (žák vnímá noty nejen zrakem, ale i sluchem).
