ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den,
již řadu let pracuji s dětmi předškolního věku a poslední dobou se čím dál častěji setkávám s problémy týkající se řečové a hlasové výchovy (nejen u malých dvouletých) dětí. Chtěla jsem se zeptat, zda by bylo možné v této souvislosti využít i prvky orofaciální stimulace a jakým způsobem?
Děkuji Vám za odpověď. JK-P.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Vážená paní kolegyně,
určitě ano, ačkoli je orofaciální stimulace primárně obvykle součástí speciálně pedagogické a ergoterapeutické praxe. Někdy se setkáme i s pojmem orofaciální terapie, která propojuje prvky logopedické s pohledem fyzioterapeutickým (bývá využívána u dětí s mozkovou obrnou, mentálním postižením nebo autismem). Spočívá v aktivaci svalstva prostřednictvím jemných masážích svalů kolem úst, tváří, čela a celého obličeje. Dochází tak k uvolnění míst, kde je velké napětí a naopak se snažíme stimulovat místa, kde je svalové napětí snížené. V rámci hlasové výchovy se lze zaměřit na úpravu tónu v obličeji a ústech. Prvky orofaciální stimulace můžeme zařadit i v rámci běžných činností v MŠ – posadit se s dětmi do kruhu a provádět jemnou masáž obličeje prsty, nafukování tváří, praskání “bublin”, pohyby jazyka, vibrace rtů, semknutí rtů do různých tvarů, apod. Pro větší názornost lze využít fotografie nebo piktogramy. Lze spojit i s vyluzováním konkrétního zvuku či tónu současně s prováděním dechových nebo artikulačních cvičení. Děti se tak přirozeně naučí koordinovat pohyby mimických svalů, uvědomí si jejich zapojení, sladit je se společným rytmem celé skupiny. Zároveň přinášejí tyto aktivity i možnost uvolnění a relaxace (tiché masírování a stimulaci můžeme doplnit pomalou relaxační hudbou). Tato cvičení lze praktikovat i u starších dětí v mateřské škole. Je to jednoduchá a zábavná forma přípravy na další hudební činnosti. Přeji hodně úspěchů v pedagogické praxi.