ZEPTALI JSTE SE

Dobrý den, můžu Vás poprosit o radu. Jak zohlednit v hodinách HV učivo pro žáky s LMP, popř. struktura hodiny? Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
U žáků s LMP je důležité vždy vycházet z dobré znalosti jejich schopností. V hudební výchově mohou i někteří jedinci s LMP dosahovat poměrně dobrých vzdělávacích výsledků, stejně tak jako jejich intaktní spolužáci (kreativní schopnosti těchto žáků nebývají tak narušeny, jako jejich kognitivní schopnosti). Srovnání snesou v pěveckých výkonech, ovšem možná selhávání lze očekávat v hudební nauce (teorii). Je třeba k nim přistupovat více individuálně a procvičovat s nimi intonaci, porozumění textu písničky, rytmizaci, hru na jednoduché hudební nástroje apod. V případě, že nezvládají očekávané výstupy dané RVP ZV, je možné na základě doporučení SPC využít podpůrné opatření úprava vzdělávacích obsahů a očekávaných výstupů a v individuálním vzdělávacím plánu jim tyto výstupy upravit podle minimální doporučené úrovně – tzn. využít výstupů, které jsou v 5. kapitole RVP ZV označeny malým písmenkem p (za kódovým označením výstupu). S úpravou výstupů musíme samozřejmě upravit (zjednodušit) i učivo.
Druhá část Vaší otázky směřuje do oblasti didaktiky a metodiky předmětu.
Struktura vyučovací hodiny pro žáky s LMP je obdobná jako pro žáky intaktní ovšem s tím, že je nutné respektovat specifika žáků s LMP. U žáků s LMP nejde jen o rozvoj jejich hudebnosti, ale jsou sledovány i specifické cíle, jako je uvolnění motoriky, rozvoj sluchového vnímání, fonematického sluchu, kognitivních funkcí, ale také rozvoj v oblasti emotivity žáků a jejich motivace.
V úvodní části hodny, která je zaměřena na pěvecké činnosti – nácvik nové písně, je třeba věnovat prostor cvičením na hlasové rozcvičení (rozeznívání rezonančních dutin), poté rozezpívání na klidné, pomalé písni, která vyžaduje celkové uvolnění – např. Maličká su, Marjánko, Marjánko apod.
Před vlastním nácvikem musí být úvodní motivace (nejlépe, když učitel píseň zazpívá za doprovodu nějakého hudebního nástroje).
Potom si můžeme s žáky povídat o písničce, o obsahu textu, o náladě, kterou píseň evokuje apod.
Následuje nácvik melodie na určitém vokálu, můžeme doprovázet hrou na tělo.
Opět se vracíme k textu – společně zřetelně a rytmicky přeříkáváme, můžeme text rozdělit po částech, můžeme přeříkávat i v pomalejším tempu.
Po dostatečném nacvičení můžeme přistoupit k doprovodu písně rytmickými nástroji.
Protože žáci s LMP potřebují neustálé opakování, aby si písničku dobře zapamatovali, vracíme se k ní i v dalších hodinách Hv.
Důležité je nezapomínat na hlasovou hygienu – tzn. dbát, aby děti nepřepínaly hlas na síle, často větráme a dbáme na bezprašnost třídy apod.  Dobré je nezatěžovat děti příliš dlouhými nácviky (ztrácí pozornost), ale kombinovat nácvik a pěvecké činnosti s poslechem, instrumentální a pohybovou aktivitou apod.
Podrobnější ionformace lze nalézt v doporučené literatuře:
JAHODA, Jaroslav. Hudební výchova pro 1.-3. ročník speciálních škol: metodická příručka. 2. vyd. Praha: Septima, 1995. ISBN 8085801558
DANIEL, Ladislav. Metodika hudební výchovy: know how učitele hudební výchovy. 2.vyd. Ostrava: Montanex, 1992. ISBN 80-85300-98-2
Valenta,M.,Krejčířová,O. Psychopedie – kapitoly z didaktiky mentálně retardovaných, 1.vyd.Olomouc: Netopejr, 1997. ISBN 80-902057-9-8