ZEPTALI JSTE SE

Používáte ve své muzikoterapeutické práci také lyry ? Pokud ne, proč? Vím, že jsou velmi oblíbené a mohou být laděné i v pentatonice.
Děkuji za odpověď.

ODBORNÍK ODPOVÍDÁ

Dobrý den, děkuji za Váš dotaz.
Ve své muzikoterapeutické práci používám stovky hudebních nástrojů. Z metody kterou praktikuji vyplývá, že se jedná vždy o nástroje s přirozeným laděním, vyrobené z přírodních materiálů a ručně vyrobené prověřenými výrobci. Velice dbám i na osobnost výrobce nástrojů, neboť on primárně otiskuje svou osobnost, svůj přístup, celkové naladění, emoce, mentalitu, záměr, do jím vyrobeného nástroje. To je celkem jeden ze zásadních parametrů. To vše by mohly lyry splňovat. Ale jde o to posoudit všechny zmíněné parametry a vzít je důležitě, v mém případě zásadně v potaz. Temperované ladění například nevyhovuje ideálně lidskému organizmu, neboť je upravené a z hlediska současného znění fundamentálního tónu a alikvótních tónů, vnitřně rozladěné. Lidé tento aspekt neznají a většinou ani nevnímají. Buď o něm neví a většinou rozdíly mezi temperovaným a přirozeným laděním neslyší, tedy nedokáží rozlišit. To je velice obsáhlé téma samo o sobě a váš dotaz nemíří úplně tímto směrem. Zpět tedy k lyrám. Pokud dokážeme zajistit přirozené ladění, je vše v pořádku (z mého pohledu a z mé praxe). Samotná pentatonika to ovšem nezaručuje. Pokud máme na mysli durovou pentatoniku v systému 1. – 2. – 3. – 5. – 6. stupeň durové stupnice. Frekvenční úrovně a vzdálenosti mezi tóny zde nemáme přesněji deklarovány, definovány ani určeny. To máme tónovou oblast hudebně teoretickou. Dalším je parametr akustického znění, jak nám lyra či lyry znějí v prostoru a jak na ně prostor rezonančně reaguje? Co se akusticky děje, co slyšíme a vnímáme sluchem a ostatními smyslovými komoditami? Jaké vznikají akustické interference (což má opět vztah k přirozenému ladění)? Lyra není akusticky příliš vydatný nástroj neboť nemá rezonanční skříň. Zde vstupuje do hry kvalita strun, jejich rezonanční vlastnosti. To je část parametrů, které bych sledoval při použití lyry při muzikoterapii. Závěrem lze říci, že lyra je pro muzikoterapii vhodný nástroj a to jak pro skupinové použití, zvláště s pentatonickým laděním, tak i pro individuální muzikoterapii. Z mého pohledu bych ovšem věnoval zvýšenou pozornost všem výše zmíněným okolnostem (jistě jsem nevyčerpal celou škálu) a také predikovaným parametrům. Vše ovšem závisí na použitém muzikoterapeutickém přístupu, či metodě a na muzikoterapeutovi samotném. Na úplný závěr musím podotknout, že jak budeme při svém přístupu nároční a vědomí si všech souvislostí hudebně teoretických, přírodně fyzikálních i biologicko fyziologických a neurologicky muzikoterapeutických, takové můžeme očekávat a mít výsledky naší zodpovědné muzikoterapeutické práce. Ještě poznámka k vašemu tématu oblíbenosti něčeho nebo nějakého hudebního nástroje v muzikoterapii. Vidím celou věc opět parametricky. Což znamená, že muzikoterapeut by měl dopředu sám vědět na základě svého odborného vzdělání i výcviku a teoretických širokých znalostí, které nástroje jak působí a jaký mají vliv při práci muzikoterapeuta na naše klienty. Parametr oblíbenosti by tudíž neměl být tím určujícím, co nás vede správným směrem v muzikoterapii. Parafrázuji: když budeme často klientům pouštět písničky kupříkladu od M. Davida, také se mohou za jistých podmínek stát oblíbenými. Což zajisté neznamená, že jsou pro muzikoterapii tím nejvhodnějším médiem. Snad jsem vám aspoň částečně objasnil širokou problematiku použití jakýchkoliv hudebních nástrojů v muzikoterapii. Děkuji za pozornost a na shledanou, Lubomír Holzer.